WGS84 souřadnice objektu: 48.591485°N, 14.201646°E

Poloha: na S okraji vsi

Informace: Po komunistickém puči v únoru 1948 došlo k postupnému zpřísňování režimu v oblastech přiléhajících k hranicím s Bavorskem a Rakouskem. Již v březnu 1948 byl vyhláškami jednotlivých okresních národních výborů v příhraničních oblastech omezen volný pohyb obyvatel. Výnosem Ministerstva vnitra ČSR ze dne 23.2.1950 bylo podél hranic s Bavorskem a Rakouskem zřízeno hraniční pásmo, do něhož byl povolen vstup i trvalý či přechodný pobyt v něm jen na základě písemného potvrzení, které vydával příslušník Pohraniční stráže, přidělený ke každému příhraničnímu okresnímu národnímu výboru. Dne 28.4.1951 bylo Ministerstvem národní bezpečnosti ČSR podél hranic s Bavorskem a Rakouskem zřízeno tzv. zakázané pásmo (bezprostředně přiléhající k hranicím) a tzv. hraniční pásmo (směrem od zakázaného pásma hlouběji do vnitrozemí). Podle tohoto nařízení byl do zakázaného pásma zakázán přístup všem, kteří zde neměli trvalé bydliště, v hraničním pásmu byly podmínky jen o něco mírnější. Rozsah zakázaného a hraničního pásma byl dán výčtem obcí, osad, samot i některých přírodních útvarů (hor, jezer apod.), který vydalo v roce 1951 Ministerstvo národní bezpečnosti a který byl později několikrát aktualizován. Podle tohoto seznamu se ves Mlýnská stala součástí zakázaného pásma. Již po několika měsících, dne 12.11.1951 vydal ministr národní bezpečnosti Ladislav Kopřiva tajný rozkaz, na jehož základě měly být vystěhovány všechny obce v zakázaném pásmu a z obcí v pohraničním pásmu měly být vystěhovány všechny "státně nespolehlivé osoby". Dne 2.4.1952 rozhodlo předsednictvo ÚV KSČ, aby v zájmu snazší ostrahy státních hranic s Bavorskem a Rakouskem byly zbořeny všechny stavby v zakázaném pásmu bez ohledu na jejich vlastníka; výjimku dostaly jen ty objekty, které si pro své potřeby vyžádala Pohraniční stráž nebo armáda. Demoliční akce byla zahájena v roce 1953, ale zpočátku postupovala hodně pomalu, protože bylo potřeba nejprve vyřešit majetkoprávní vztahy. Ze začátku byly jednotlivé budovy předávány zdarma podnikům socialistického sektoru, které na svůj náklad provedly demolici a získaný stavební materiál si ponechaly pro své potřeby. Později byly jednotlivé tzv. bouračky přidělovány i prověřeným soukromým osobám, které si za stanovený obnos bouračku zakoupily, vlastní prací zbouraly a ponechaly si získaný materiál. Tam, kde nebyl zájem, byly budovy bourány na náklady státu, a to buď soukromými osobami (tzv. brigádníky) nebo socialistickými podniky (hlavně n.p. Zemstav). Část nemovitostí zbořila vlastními silami Pohraniční stráž, která tak získala v té době nedostatkový stavební materiál. V zakázaném pásmu tehdejšího okresu Kaplice proběhla hlavní demoliční vlna až v letech 1955 - 1956, kdy se do akce zapojil n.p. Zemstav. - Zbořením kaple byl v rámci této akce pověřen národní podnik Zemstav Praha. Pro účely demolice byla kaple označena jako objekt určený k demolici číslo 102/3. Stavbyvedoucí Zemstavu pan Rudolf Rašek kapli dne 26.11.1955 zaměřil - kaple měla čtvercový půdorys o rozměrech 3 x 3 m, zdivo bylo i se střechou vysoké 3 m, se stěnami silnými 0,8 m. Strop měl tloušťku 0,3 m. Střecha byla stanová. Pro účely demolice byl objem zdiva spočítán na 20,46 krychlových metrů. Podle výkazů, které národní podnik Zemstav předkládal dekádně k proplacení Okresnímu národnímu výboru v Kaplicích, byla kaple zbořena pomocí buldozeru obsluhovaného posádkou Metelka - Podhradský někdy mezi 21. a 31.12.1955. - Pozemek, na němž kaple stála, patří Lesům ČR, s.p. - Ves Mlýnská je zcela zbořena, většina jejích pozemků (ne samotná ves) je zalesněna. - Na protějším svahu Rakušané hospodaří.

Fotogalerie

Žádné obrázky

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat