* Bude se hledat v polích Lokalita, Obec, Část obce, Katastrální území a Jiná jména.


Rozšířené vyhledávání
14.748

Slupečná

Jiná jména: Luppetsching, Lupetsching
Obec: Lipno nad Vltavou
Kód obce: 545597
Okres: Český Krumlov
Kraj: Jihočeský
Kat. území: Lipno nad Vltavou
Kód kat. území: 684309
Sídelní útvar: Slupečná
Osada: Slupečná
Kód osady: 84310
Pověřený
obecní úřad:
Vyšší Brod
Obec
s rozšířenou
působností:
Český Krumlov
Historická země: Čechy
Berní
okres /panství/
(do 1849):
Vyšší Brod
Kraj (po 1849): Budějovický
Okres (po 1854): Vyšší Brod
Soudní
okres (1938):
Vyšší Brod
Politický
okres (1938):
Kaplice
Soudní
okres (do 1949):
Vyšší Brod
Politický
okres (do 1949):
Kaplice
Okres (po 1949): Kaplice
Okres (po 1960): Český Krumlov
Kat. území
stab. katastru:
Slupečná
Rok mapování
stab. katastru:
1826
Typ lokality: ves převrstvená
Administrativní
typ lokality:
osada, dř. i obec
Název CZ GIS dílu: Slupečná
Kód CZ GIS dílu: 14748
X [JTSK]: -779396
Y [JTSK]: -1199572
11.116

kaple

Načítání...
Načítání mapy...

Zaniklá zděná velká kaple (známka 600)

Typ stavby: kaple
Církev: římskokatolická
Vlastnictví: obecní
Parcela: pozemková č. 402/1 (684309)
Období devastace: 1945 - 1989
Důvod devastace: absence údržby
Zbořeno: někdy mezi 8.6.1959 a 31.7.1959

WGS84 souřadnice objektu: 48.648074°N, 14.219009°E

Poloha: na návsi

Informace: Na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ ze dne 2.4.1952 probíhaly v letech 1953 - 1956 v tehdejším okrese Kaplice demolice všech nemovitostí v tzv. zakázaném pásmu, jež bylo vyhlášeno dne 28.4.1951 Ministerstvem národní bezpečnosti ČSR podél hranic s Bavorskem a Rakouskem. Dne 7.5.1957 rozhodlo politické byro ÚV KSČ o provedení hromadné demoliční akce i v tzv. hraničním pásmu (navazovalo na zakázané pásmo směrem do vnitrozemí) a v rekreační oblasti kolem dokončované vodní nádrže Lipno. V tomto případě již nešlo o plošné demolice všech staveb jako v zakázaném pásmu, ale o demolice jednotlivých objektů. Demoliční akce v hraničním pásmu proběhla od podzimu 1957 do konce roku 1958. - Celkové zneatraktivnění života v pohraničních oblastech v 50. letech 20. století (zabrání půdy do nově vzniklých družstev či státních statků, likvidace soukromých služeb a řemesel, v pohraničním pásmu navíc omezení pohybu, špiclování, neustálé kontroly apod.) vedly ale k dalšímu odlivu obyvatel z těchto oblastí a opětovnému nárůstu opuštěných a rozpadajících se budov nejen v pohraničním pásmu, ale i celém pohraničí osídleném až do roku 1946 převážně německy hovořícím obyvatelstvem. Reakce komunistických úřadů byla typická - namísto odstranění příčin odlivu obyvatel rozhodlo dne 29.5.1959 politické byro ÚV KSČ na návrh ministra vnitra ČSR Rudolfa Baráka o provedení již třetí hromadné demoliční akce, tentokrát v celém někdejším pohraničí. I tentokrát šlo o demolici vybraných objektů, jejichž soupisy v rámci této akce prováděly pracovní komise složené ze zástupců různých odborů příslušných okresních národních výborů ve spolupráci s jednotlivými místními národními výbory. Ve směrnici pro provedení demolic bylo uvedeno, že pracovní komise "musí zjistit, které objekty z navržených jsou kulturní památky a rozhodnout, co s nimi. Ukáže-li se nutnost zbourání a odstranění kostela, upozornit na věc Ministerstvo vnitra, které ji projedná s příslušnými orgány." Vedoucí odborů pro vnitřní věci pohraničních okresních národních výborů byli instruováni již v předstihu dne 28.4.1959 na poradě svolané Ministerstvem vnitra ČSR, kde dostali za úkol sestavit demoliční komise a do 10.5.1959 (pro první etapu) a do 20.5.1959 (pro druhou etapu) připravit seznamy nemovitostí v pohraničí určené k demolici. Akce totiž byla rozdělena do tří etap - v první byly bourány opuštěné budovy v pohraničních oblastech přiléhajících k Rakousku a podél silnic a železnic vedoucích do západního a východního Německa, ve druhé zbytek budov v oblastech přiléhajících k západnímu a východnímu Německu a ve třetí budovy v oblastech přiléhajících k Polsku. Důvodem pro spěch s odklízením trosek zejména podél rakouské hranice bylo to, že na přelomu července a srpna 1959 měl ve Vídni proběhnout Světový festival mládeže a jak zjistily československé orgány, organizátoři festivalu plánovali, že účastníky zavezou k československé státní hranici, aby tam na vlastní oči viděli, jak to v "komunistickém ráji" vypadá. Provedením demoliční akce byly tentokrát pověřeny jednotky Ministerstva vnitra ČSR (příslušníci Pohraniční stráže, Vnitřní stráže, Veřejné bezpečnosti, Státní bezpečnosti, Civilní obrany, frekventanti škol spadajících pod Ministerstvo vnitra apod.), v oblasti vojenských újezdů pak armáda. - Soupis nemovitostí určených k demolici byl v rámci okresu Kaplice sestaven v první dekádě května 1959, v průběhu demoliční akce do něj byly doplňovány další objekty. Dne 8.6.1959 napsal tajemník Místního národního výboru v Lipně nad Vltavou odboru pro vnitřní věci Okresního národního výboru v Kaplici, že rada Místního národního výboru schválila dne 8.6.1959 na svém zasedání zařazení dalších několika budov ve Slupečné včetně tamní kaple na seznam demolic. S tím, že rada spolu s náčelníkem vojenské správy provedla obhlídku budov určených k demolici a jejich přeměření. Pro účely demolice byla kaple ve Slupečné označena jako objekt určený k demolici číslo 2/8a, objem jejího zdiva byl spočítán na 62 krychlových metrů. Demoliční akce v okrese Kaplice začala pod vedením mjr. Antonína Janovce dne 17.5.1959, její první etapa, jež zahrnovala i demolici kaple ve Slupečné, byla ukončena dne 31.7.1959; kaple tedy musela být zbořena někdy mezi 8.6.1959 a 31.7.1959. - Kaple je zakreslena již na mapě Stabilního katastru z roku 1826. - Pozemek, na němž kaple stála, patří obci Lipno nad Vltavou.

Přidat obrázek:

:
Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.
Náhled obrázku: Ukázka obrázku
:
:
:
:

Komentáře

Přidat komentář

: