* Bude se hledat v polích Lokalita, Obec, Část obce, Katastrální území a Jiná jména.


Rozšířené vyhledávání
24.649

Ktiš-Pila

Jiná jména: Ktišský Mlýn, Tischmühle
Obec: Ktiš
Kód obce: 550329
Okres: Prachatice
Kraj: Jihočeský
Kat. území: Ktiš
Kód kat. území: 676781
Sídelní útvar: Ktiš, Ktiš-Pila
Osada: Ktiš, Ktiš-Pila
Kód osady: 76783, 321281
Pověřený
obecní úřad:
Prachatice
Obec
s rozšířenou
působností:
Prachatice
Historická země: Čechy
Berní
okres /panství/
(do 1849):
Český Krumlov
Kraj (po 1849): Budějovický
Okres (po 1854): Chvalšiny
Soudní
okres (1938):
Chvalšiny
Politický
okres (1938):
Český Krumlov
Soudní
okres (do 1949):
Chvalšiny
Politický
okres (do 1949):
Český Krumlov
Okres (po 1949): Prachatice
Okres (po 1960): Prachatice
Kat. území
stab. katastru:
Ktiš
Rok mapování
stab. katastru:
1827
Typ lokality: ves, víska
Administrativní
typ lokality:
obec i osada, osada, jindy místní část
Název CZ GIS dílu: Ktiš, Ktiš-Pila
Kód CZ GIS dílu: 7666, 24649
X [JTSK]: -781630
Y [JTSK]: -1169858
11.077

kaple

Načítání...
Načítání mapy...

Zaniklá zděná kaple (známka 600)

Typ stavby: kaple
Církev: římskokatolická
Vlastnictví: obecní, soukromé
Parcela: pozemková č. 1421 (676781)
Období devastace: 1945 - 1989
Důvod devastace: absence údržby
Postaveno: 19. století
Zbořeno: léto 1959

WGS84 souřadnice objektu: 48.911297°N, 14.140499°E

Poloha: JV od vsi vzdálenější

Charakteristika: středně velká, se zděnou zvoničkou

Informace: Kaple byla obdélná, s trojbokým závěrem. Po stranách měla po jednou okně. Vchod v průčelí byl zakončen polokruhově, v trojúhelníkové štítu nad vchodem bylo kruhové okénko. Nad průčelím byla zděná zvonička. - Nazývána Baurnhanslova kaple. - Původní kaple, jež je zakreslena již na mapě Stabilního katastru z roku 1827, stála několik metrů západněji na souřadnicích: 48.911314, 14.140210. - Na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ ze dne 2.4.1952 probíhaly v letech 1953 - 1956 v tehdejším okrese Kaplice demolice všech nemovitostí v tzv. zakázaném pásmu, jež bylo vyhlášeno dne 28.4.1951 Ministerstvem národní bezpečnosti ČSR podél hranic s Bavorskem a Rakouskem. Dne 7.5.1957 rozhodlo politické byro ÚV KSČ o provedení hromadné demoliční akce i v tzv. hraničním pásmu (navazovalo na zakázané pásmo směrem do vnitrozemí) a v rekreační oblasti kolem dokončované vodní nádrže Lipno. V tomto případě již nešlo o plošné demolice všech staveb jako v zakázaném pásmu, ale o demolice jednotlivých objektů. Demoliční akce v hraničním pásmu proběhla od podzimu 1957 do konce roku 1958. - Celkové zneatraktivnění života v pohraničních oblastech v 50. letech 20. století (zabrání půdy do nově vzniklých družstev či státních statků, likvidace soukromých služeb a řemesel, v pohraničním pásmu navíc omezení pohybu, špiclování, neustálé kontroly apod.) vedly ale k dalšímu odlivu obyvatel z těchto oblastí a opětovnému nárůstu opuštěných a rozpadajících se budov nejen v pohraničním pásmu, ale i celém pohraničí osídleném až do roku 1946 převážně německy hovořícím obyvatelstvem. Reakce komunistických úřadů byla typická - namísto odstranění příčin odlivu obyvatel rozhodlo dne 29.5.1959 politické byro ÚV KSČ na návrh ministra vnitra ČSR Rudolfa Baráka o provedení již třetí hromadné demoliční akce, tentokrát v celém někdejším pohraničí. I tentokrát šlo o demolici vybraných objektů, jejichž soupisy v rámci této akce prováděly pracovní komise složené ze zástupců různých odborů příslušných okresních národních výborů ve spolupráci s jednotlivými místními národními výbory. Ve směrnici pro provedení demolic bylo uvedeno, že pracovní komise "musí zjistit, které objekty z navržených jsou kulturní památky a rozhodnout, co s nimi. Ukáže-li se nutnost zbourání a odstranění kostela, upozornit na věc Ministerstvo vnitra, které ji projedná s příslušnými orgány." Vedoucí odborů pro vnitřní věci pohraničních okresních národních výborů byli instruováni již v předstihu dne 28.4.1959 na poradě svolané Ministerstvem vnitra ČSR, kde dostali za úkol sestavit demoliční komise a do 10.5.1959 (pro první etapu) a do 20.5.1959 (pro druhou etapu) připravit seznamy nemovitostí v pohraničí určené k demolici. Akce totiž byla rozdělena do tří etap - v první byly bourány opuštěné budovy v pohraničních oblastech přiléhajících k Rakousku a podél silnic a železnic vedoucích do západního a východního Německa, ve druhé zbytek budov v oblastech přiléhajících k západnímu a východnímu Německu a ve třetí budovy v oblastech přiléhajících k Polsku. Důvodem pro spěch s odklízením trosek zejména podél rakouské hranice bylo to, že na přelomu července a srpna 1959 měl ve Vídni proběhnout Světový festival mládeže a jak zjistily československé orgány, organizátoři festivalu plánovali, že účastníky zavezou k československé státní hranici, aby tam na vlastní oči viděli, jak to v "komunistickém ráji" vypadá. Provedením demoliční akce byly tentokrát pověřeny jednotky Ministerstva vnitra ČSR (příslušníci Pohraniční stráže, Vnitřní stráže, Veřejné bezpečnosti, Státní bezpečnosti, Civilní obrany, frekventanti škol spadajících pod Ministerstvo vnitra apod.), v oblasti vojenských újezdů pak armáda. - Soupis nemovitostí určených k demolici byl v rámci okresu Prachatice sestaven v první dekádě května 1959, v průběhu demoliční akce do něj byly doplňovány další objekty. V soupisu nemovitostí určených k demolici v katastrálním území Ktiš byla uvedena pod položkou č. 3 jako kaplička s krovem a taškovou krytinou, pro účely demolice byl objem jejího zdiva spočítán na 15 krychlových metrů. - Kaple stála na dvojici pozemků; jeden (pozemková parcela č. 1421) patří obci Ktiš, druhý (pozemková parcela č. 636) je v soukromém vlastnictví.

Zdroj: Státní okresní archiv Prachatice

Přidat obrázek:

:
Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.
Náhled obrázku: Ukázka obrázku
:
:
:
:

Komentáře

Přidat komentář

: