Informace: Zůstala jen hromádka trosek u osamělé břízy mezi silnicí z Chrastavy do Machnína a Lučním rybníkem. Okolní polní cesta do Bedřichovky je zničena. - Kapli nechal postavit chrastavský radní, barvíř látek, Josef Mausel (někdy uváděno i Meusel), odtud její název „Barvířská“ (Farberkapelle). - Tato nevelká kamenná polní kaple čtvercového půdorysu se zaoblenými rohy, omítnutá a s šindelovou (břidlicovou?) střechou ukrývala uvnitř obraz Bolestné Matky Boží, který v roce 1811 namaloval na dřevo zlatnický mistr Michael Kandler. Informace z různých pramenů se ve vybavení kaple odlišují. Např. kniha F. Kuhna Topographie der Kunstdenkmale, Der Bezirk Reichenberg z roku 1834, uvádí: „…na malém oltáři se nachází obraz Sedmibolestné Matky Boží v rozměru 140 x 130 centimetrů, který je signován Kratzau, A. Jonas, 1844. Jedná se spíš o lidovou tvorbu, stejně tak jako socha sv. Josefa od neznámého autora, vyřezávaná ze dřeva. Ale býval zde i obraz od Michaela Kandlera…“. Na střeše stál kovaný latinský kříž s letopočtem. Letopočet 1725 byl údajně umístěn i na horním portálu vstupních dveří a nápis „1715 / I.I.M.“ byl vytesán v základním kameni uvnitř kaple. - Zápis v Evidenční knize sakrálních památek chrastavské farnosti, pořízený v roce 1835, je velice stručný a uvádí, že kaple je uvnitř prázdná a její stav je vetchý. Konstatuje jen, že údržba památky podle smlouvy přísluší majitelům pozemku, na kterém stojí a polí sousedních, tj. Marii Anně Thaute, Marii Anně Lichtner, Josephe Thaute, Franzi Riemerovi a dědicům po Franci Krausovi. Jak zmiňuje zápis v pozemkové knize z roku 1772, měli se majitelé pozemku, na kterém kaple stála, ale také majitelé okolních pozemků, starat o její údržbu. Jako poslední nechal starobylou kapličku zrestaurovat městský radní Wenzel Neumann. V roce 1945 však byla kaple stržena a obraz byl údajně umístěn do městského muzea. Jeho další osud není znám. - Zajímavostí je, že poloha kaple není zakreslena téměř v žádné mapě, a to ani v císařských povinných otiscích z roku 1843, do kterých byly zaneseny velice pečlivě i drobné polní kříže a boží muka. Poměrně přesnou polohu udává pouze mapa Vojenského zeměpisného úřadu ve Vídni cca z roku 1900 (K.u.k. militar-geographisches Institut) a kupodivu i mapa Jizerské hory 1:100 000 z roku 1985, přestože v té době s jistotou kaple neexistovala. - Pozemek, na němž kaple stála, je v soukromém vlastnictví.
Komentáře