* Bude se hledat v polích Lokalita, Obec, Část obce, Katastrální území a Jiná jména.


Rozšířené vyhledávání
6.405

Karlov pod Pradědem

Jiná jména: Karlova Ves, Karlov, Karlsdorf
Obec: Malá Morávka
Kód obce: 597601
Okres: Bruntál
Kraj: Moravskoslezský
Kat. území: Karlov pod Pradědem
Kód kat. území: 690228
Sídelní útvar: Karlov pod Pradědem
Osada: Karlov pod Pradědem
Kód osady: 90221
Pověřený
obecní úřad:
Rýmařov
Obec
s rozšířenou
působností:
Rýmařov
Historická země: Morava
Berní
okres /panství/
(do 1849):
Janovice
Kraj (po 1849): Olomoucký
Okres (po 1854): Rýmařov
Soudní
okres (1938):
Rýmařov
Politický
okres (1938):
Rýmařov
Soudní
okres (do 1949):
Rýmařov
Politický
okres (do 1949):
Rýmařov
Okres (po 1949): Rýmařov
Okres (po 1960): Bruntál
Kat. území
stab. katastru:
Karlov pod Pradědem
Rok mapování
stab. katastru:
1834
Typ lokality: ves
Administrativní
typ lokality:
osada, dř. i obec
Název CZ GIS dílu: Karlov pod Pradědem
Kód CZ GIS dílu: 6405
X [JTSK]: -539999
Y [JTSK]: -1074665
10.601

kaple sv. Anny

Načítání...
Načítání mapy...

Zaniklá zděná kaple (známka 600)

Typ stavby: kaple
Církev: římskokatolická
Vlastnictví: obecní
Parcela: pozemková č. 755 (690228)
Období devastace: 1945 - 1989
Důvod devastace: absence údržby
Postaveno: konec 18. století
Zbořeno: 1960 nebo 1961

WGS84 souřadnice objektu: 50.020345°N, 17.283365°E

Poloha: západněji položená z dvojice kaplí ve vsi

Charakteristika: se sanktusníkem

Informace: Zůstala jen prázdná plocha u velkého kaštanu vedle budovy obecné školy. - Kaple byla obdélná s polokruhově zakončeným presbytářem, zepředu valbovou, vzadu zvalbenou střechou a s polygonálním dřevěným sanktusníkem zakončeným cibulí (kryt plechem). Fasáda byla hladká, bez zdobných prvků. Vstup v průčelí byl zakončen pravoúhle, po stranách kaple bylo po jednom polokruhově zakončeném okně. Interiér byl kryt dřevěným deskovým stropem. - Šlo o barokní kapli z konce 18. století. - Kaple byla zbořena v roce 1960 nebo 1961 z naprosto nesmyslného důvodu, jakožto "překážka v terénních úpravách podnikaných pro potřebu srubového tábora Švermových závodů z Brna", i když byla stavebně vcelku v pořádku a měla jen vyrabovaný interiér. Kaštany, mezi kterými kaple stála, zůstaly na svém místě i po její demolici, ty zřejmě překážku při terénních úpravách nepředstavovaly. Není úplně jasné, kdo demolici kaple inicioval, pravděpodobně ony Švermovy závody v Brně, které se kvůli tomu obrátily na odbor výstavby a vodního hospodářství Okresního národního výboru (ONV) v Bruntále. Ten se následně obrátil na Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Ostravě. Krajské památkářské pracoviště se tehdy teprve ustavovalo a zřejmě proto si vyžádalo odborné stanovisko od Vlastivědného ústavu v Olomouci. Následně vedoucí Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Ostravě Zdeněk Nevřela napsal dne 3.8.1960 na Ministerstvo školství a kultury ČSSR: "Vlastivědný ústav Olomouci předběžně souhlasí se zbouráním kaple v Karlově, okres Bruntál. Ve smyslu § 13 zákona o kulturních památkách žádáme o Vaše rozhodnutí. Vyjádření Vlastivědného ústavu: Jde o málo významnou kulturní památku místního významu. Kaple je zchátralá a je na překážku úpravě terénu pro potřeby srubového tábora Švermových závodů v Brně. Je to malá stavba obdélníkového půdorysu s půlkruhovým závěrem s rovným dřevěným deskovým stropem. Zastřešeno sedlovou střechou s břidlicí, na hřebenu polygonální zvonice. Pochází z konce 18. století, případně z 1. pol. 19. století." Zdeněk Nevřela poslal opis této žádosti na vědomí i odboru výstavby a vodního hospodářství rady ONV v Bruntále, kam připojil poznámku: "Na vědomí. Demolici je možno uskutečnit až po vyjádření MŠK." Ministerstvu školství a kultury ČSSR ale nestačilo vyjádření krajských památkářů a dne 13.8.1960 se obrátilo s žádostí o odborné vyjádření na Státní ústav památkové péče a ochrany přírody (SÚPPOP) v Praze. Zde dostal věc k vyřízení Dr. František Peťas, který ve svém vyjádření adresovaném ministerstvu ze dne 7.10.1960 prakticky zopakoval argumenty Vlastivědného ústavu v Olomouci a snaživě tam přidal i poznámku o nemožnosti opravy kaple z politického a ekonomického hlediska: "Po projednání v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ostravě zasílám Vám následující vyjádření: Kaplička v Karlově je z konce 18. stol., obdélníkového půdorysu s půlkruhovým závěrem. Je nevýznamnou památkou. Stavební stav je zchátralý a tvoří překážku při úpravě terénu. V současné době není naděje, že by byla opravena a její oprava by byla jak z hlediska politického, tak i ekonomického neúnosná. Vzhledem k malé památkové hodnotě objektu, zchátralému stavu a k překážce, kterou tvoří, doporučujeme upustit od další pam. ochrany podle § 13 zák. 22/58 Sb., za podmínky, že bude provedena před demolicí fotografická dokumentace dvojmo a po jednom provedení zasláno Krajskému středisku pam. péče a ochrany přírody v Ostravě a Stát. ústavu pam. péče a ochrany přírody v Praze. Krajské středisko v Ostravě s upuštěním od další památkové ochrany souhlasí. Originál spisu Vám vracím." Na základě tohoto vyjádření Ministerstvo školství a kultury ČSSR dne 22.11.1960 památkovou ochranu kaple v Karlově zrušilo. Někdy brzy poté byla stavba zbořena. - Kaple je zakreslena již na mapě Stabilního katastru z roku 1834. - Pozemek, na němž kaple stála, patří obci Malá Morávka.

Zdroj: Mgr. Igor Hornišer - Muzeum Kapličkový vrch Malá Morávka

Přidat obrázek:

:
Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.
Náhled obrázku: Ukázka obrázku
:
:
:
:

Komentáře

Přidat komentář

: