WGS84 souřadnice objektu: 48.730733°N, 14.386389°E

Poloha: ve vsi

Informace: Kaple byla obdélná, s trojúhelníkovými štíty nad oběma průčelími a sedlovou střechou se sanktusníkem. Po stranách měla po jednom polokruhově zakončeném okně, vchod v průčelí byl zakončen polokruhově. Uvnitř bylo na oltáři sousoší Ježíška s Pannou Marií a sv. Annou. Po obou stranách tohoto soušoší byla velké sochy dvou světic, bohužel bez atributů, takže neze určit, o jaké svaté šlo. Celek doplňovaly dvě malé sochy andílků. Všechny sochy se do kaple dostaly v letech 1909 - 1910, kdy kostel v Rožmitále na Šumavě dostal nový oltář a staré kostelní vybavení bylo dáno do několika kaplí v okolí. Nad sochami byl zavěšen obraz Panny Marie Pomocné, kromě něj visela na stěnách spousta dalších svatých obrázků. - Starší stavba byla v roce 1856 byla nahrazena novou, větší stavbou. V roce 1912 byla kaple péčí tehdejšího starosty Kaspara Perause renovována; při té příležitosti dostala nový krov a dosavadní šindel na střeše byl nahrazen taškami. V roce 1959 zbývala z kaple jen hrubá stavba bez střechy, protože noví osídlenci v 50. letech 20. století rozebrali její krov a získané krokve použili pro jiné účely. Plechem krytý sanktusník, který byl přitom stržen, ležel poté dlouhé roky na travnaté stráni vedle kaple. Zvon z kaple byl v 50. letech 20. století přemístěn do Močerad, kde se na něj několik let zvonil začátek a konec pracovní doby. - Na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ ze dne 2.4.1952 probíhaly v letech 1953 - 1956 v tehdejším okrese Kaplice demolice všech nemovitostí v tzv. zakázaném pásmu, jež bylo vyhlášeno dne 28.4.1951 Ministerstvem národní bezpečnosti ČSR podél hranic s Bavorskem a Rakouskem. Dne 7.5.1957 rozhodlo politické byro ÚV KSČ o provedení hromadné demoliční akce i v tzv. hraničním pásmu (navazovalo na zakázané pásmo směrem do vnitrozemí) a v rekreační oblasti kolem dokončované vodní nádrže Lipno. V tomto případě již nešlo o plošné demolice všech staveb jako v zakázaném pásmu, ale o demolice jednotlivých objektů. Demoliční akce v hraničním pásmu proběhla od podzimu 1957 do konce roku 1958. - Celkové zneatraktivnění života v pohraničních oblastech v 50. letech 20. století (zabrání půdy do nově vzniklých družstev či státních statků, likvidace soukromých služeb a řemesel, v pohraničním pásmu navíc omezení pohybu, špiclování, neustálé kontroly apod.) vedly ale k dalšímu odlivu obyvatel z těchto oblastí a opětovnému nárůstu opuštěných a rozpadajících se budov nejen v pohraničním pásmu, ale i celém pohraničí osídleném až do roku 1946 převážně německy hovořícím obyvatelstvem. Reakce komunistických úřadů byla typická - namísto odstranění příčin odlivu obyvatel rozhodlo dne 29.5.1959 politické byro ÚV KSČ na návrh ministra vnitra ČSR Rudolfa Baráka o provedení již třetí hromadné demoliční akce, tentokrát v celém někdejším pohraničí. I tentokrát šlo o demolici vybraných objektů, jejichž soupisy v rámci této akce prováděly pracovní komise složené ze zástupců různých odborů příslušných okresních národních výborů ve spolupráci s jednotlivými místními národními výbory. Ve směrnici pro provedení demolic bylo uvedeno, že pracovní komise "musí zjistit, které objekty z navržených jsou kulturní památky a rozhodnout, co s nimi. Ukáže-li se nutnost zbourání a odstranění kostela, upozornit na věc Ministerstvo vnitra, které ji projedná s příslušnými orgány." Vedoucí odborů pro vnitřní věci pohraničních okresních národních výborů byli instruováni již v předstihu dne 28.4.1959 na poradě svolané Ministerstvem vnitra ČSR, kde dostali za úkol sestavit demoliční komise a do 10.5.1959 (pro první etapu) a do 20.5.1959 (pro druhou etapu) připravit seznamy nemovitostí v pohraničí určené k demolici. Akce totiž byla rozdělena do tří etap - v první byly bourány opuštěné budovy v pohraničních oblastech přiléhajících k Rakousku a podél silnic a železnic vedoucích do západního a východního Německa, ve druhé zbytek budov v oblastech přiléhajících k západnímu a východnímu Německu a ve třetí budovy v oblastech přiléhajících k Polsku. Důvodem pro spěch s odklízením trosek zejména podél rakouské hranice bylo to, že na přelomu července a srpna 1959 měl ve Vídni proběhnout Světový festival mládeže a jak zjistily československé orgány, organizátoři festivalu plánovali, že účastníky zavezou k československé státní hranici, aby tam na vlastní oči viděli, jak to v "komunistickém ráji" vypadá. Provedením demoliční akce byly tentokrát pověřeny jednotky Ministerstva vnitra ČSR (příslušníci Pohraniční stráže, Vnitřní stráže, Veřejné bezpečnosti, Státní bezpečnosti, Civilní obrany, frekventanti škol spadajících pod Ministerstvo vnitra apod.), v oblasti vojenských újezdů pak armáda. - Soupis nemovitostí určených k demolici byl v rámci okresu Kaplice sestaven v první dekádě května 1959, v průběhu demoliční akce do něj byly doplňovány další objekty. Pro účely demolice byla kaple v Přední Kruhové označena jako objekt určený k demolici číslo 2/625, objem jejího zdiva byl spočítán na 43 krychlových metrů. Demoliční akce v okrese Kaplice začala dne 17.5.1959, její druhá etapa pod vedením kapitána Jana Štědrého, jež zahrnovala i demolici kaple v Přední Kruhové, začala dne 29.7.1959. Kaple byla zbořena někdy mezi 1.9.1959 a 24.10.1959. - Kaple je zakreslena již na mapě Stabilního katastru z roku 1826. - Pozemek, na němž kaple stála, je v soukromém vlastnictví. - Ves Přední Kruhová je zcela zbořena.

Fotogalerie

Přidat obrázek:

Vyberte soubor s obrázkem:

Soubor nevybrán

Povoleny jsou soubory JPEG (.jpg, .jpeg), PNG, GIF a WBMP.

Náhled obrázku:

Popis:

Datum:

Zdroj:

Přispěl:

Uložit

Komentáře

Přidat komentář

Autor:

Text:

Odeslat