| Jiná jména: | Horní Světlé, Ober-Zwiedlern, Oberzwiedlern |
|---|---|
| Obec: | Větřní |
| Kód obce: | 545830 |
| Okres: | Český Krumlov |
| Kraj: | Jihočeský |
| Kat. území: | Záhoří u Větřní |
| Kód kat. území: | 781215 |
| Sídelní útvar: | Horní Světlá |
| Osada: | Nahořany |
| Kód osady: | 181218 |
| Pověřený obecní úřad: |
Český Krumlov |
| Obec s rozšířenou působností: |
Český Krumlov |
| Historická země: | Čechy |
| Berní okres /panství/ (do 1849): |
Český Krumlov |
| Kraj (po 1849): | Budějovický |
| Okres (po 1854): | Český Krumlov |
| Soudní okres (1938): |
Český Krumlov |
| Politický okres (1938): |
Český Krumlov |
| Soudní okres (do 1949): |
Český Krumlov |
| Politický okres (do 1949): |
Český Krumlov |
| Okres (po 1949): | Český Krumlov |
| Okres (po 1960): | Český Krumlov |
| Kat. území stab. katastru: |
Záhoří |
| Rok mapování stab. katastru: |
1826 |
| Typ lokality: | zaniklá ves |
| Administrativní typ lokality: |
býv. osada |
| Název CZ GIS dílu: | Horní Světlá |
| Kód CZ GIS dílu: | 4467 |
| X [JTSK]: | -773020 |
| Y [JTSK]: | -1194260 |
Zaniklá zděná velká kaple (známka 600)
| Typ stavby: | kaple |
|---|---|
| Církev: | římskokatolická |
| Vlastnictví: | státní |
| Parcela: | pozemková č. 4330/1 (781215) |
| Období devastace: | 1945 - 1989 |
| Důvod devastace: | absence údržby |
| Zbořeno: | někdy mezi květnem 1959 a říjnem 1959 |
WGS84 souřadnice objektu: 48.70299°N, 14.294649°E
Poloha: ve vsi
Charakteristika: se sanktusníkem
Informace: Zůstaly jen rozhrnuté trosky za dvěma kaštany a oplechování sanktusníku. - Na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ ze dne 2.4.1952 probíhaly v letech 1953 - 1956 v tehdejším okrese Kaplice demolice všech nemovitostí v tzv. zakázaném pásmu, jež bylo vyhlášeno dne 28.4.1951 Ministerstvem národní bezpečnosti ČSR podél hranic s Bavorskem a Rakouskem. Dne 7.5.1957 rozhodlo politické byro ÚV KSČ o provedení hromadné demoliční akce i v tzv. hraničním pásmu (navazovalo na zakázané pásmo směrem do vnitrozemí) a v rekreační oblasti kolem dokončované vodní nádrže Lipno. V tomto případě již nešlo o plošné demolice všech staveb jako v zakázaném pásmu, ale o demolice jednotlivých objektů. Demoliční akce v hraničním pásmu proběhla od podzimu 1957 do konce roku 1958. - Celkové zneatraktivnění života v pohraničních oblastech v 50. letech 20. století (zabrání půdy do nově vzniklých družstev či státních statků, likvidace soukromých služeb a řemesel, v pohraničním pásmu navíc omezení pohybu, špiclování, neustálé kontroly apod.) vedly ale k dalšímu odlivu obyvatel z těchto oblastí a opětovnému nárůstu opuštěných a rozpadajících se budov nejen v pohraničním pásmu, ale i celém pohraničí osídleném až do roku 1946 převážně německy hovořícím obyvatelstvem. Reakce komunistických úřadů byla typická - namísto odstranění příčin odlivu obyvatel rozhodlo dne 29.5.1959 politické byro ÚV KSČ na návrh ministra vnitra ČSR Rudolfa Baráka o provedení již třetí hromadné demoliční akce, tentokrát v celém někdejším pohraničí. I tentokrát šlo o demolici vybraných objektů, jejichž soupisy v rámci této akce prováděly pracovní komise složené ze zástupců různých odborů příslušných okresních národních výborů ve spolupráci s jednotlivými místními národními výbory. Ve směrnici pro provedení demolic bylo uvedeno, že pracovní komise "musí zjistit, které objekty z navržených jsou kulturní památky a rozhodnout, co s nimi. Ukáže-li se nutnost zbourání a odstranění kostela, upozornit na věc Ministerstvo vnitra, které ji projedná s příslušnými orgány." Vedoucí odborů pro vnitřní věci pohraničních okresních národních výborů byli instruováni již v předstihu dne 28.4.1959 na poradě svolané Ministerstvem vnitra ČSR, kde dostali za úkol sestavit demoliční komise a do 10.5.1959 (pro první etapu) a do 20.5.1959 (pro druhou etapu) připravit seznamy nemovitostí v pohraničí určené k demolici. Akce totiž byla rozdělena do tří etap - v první byly bourány opuštěné budovy v pohraničních oblastech přiléhajících k Rakousku a podél silnic a železnic vedoucích do západního a východního Německa, ve druhé zbytek budov v oblastech přiléhajících k západnímu a východnímu Německu a ve třetí budovy v oblastech přiléhajících k Polsku. Důvodem pro spěch s odklízením trosek zejména podél rakouské hranice bylo to, že na přelomu července a srpna 1959 měl ve Vídni proběhnout Světový festival mládeže a jak zjistily československé orgány, organizátoři festivalu plánovali, že účastníky zavezou k československé státní hranici, aby tam na vlastní oči viděli, jak to v "komunistickém ráji" vypadá. Provedením demoliční akce byly tentokrát pověřeny jednotky Ministerstva vnitra ČSR (příslušníci Pohraniční stráže, Vnitřní stráže, Veřejné bezpečnosti, Státní bezpečnosti, Civilní obrany, frekventanti škol spadajících pod Ministerstvo vnitra apod.), v oblasti vojenských újezdů pak armáda. - Soupis nemovitostí určených k demolici byl v rámci okresu Český Krumlov sestaven v první dekádě května 1959, v průběhu demoliční akce do něj byly doplňovány další objekty. Kaple v Horní Světlé do demoliční akce zařazena nebyla, nakonec byla ale v jejím rámci zbořena. Konzervátor pro státní památkovou péčí v okrese Český Krumlov František Navrátil informoval dne 20.10.1959 ve svém dopise odbor školství a kultury Krajského národního výboru v Českých Budějovicích, že "podle sdělení technického zaměstnance státního statku v Čes. Krumlově byla při demolici v obci Záhoří osadě Horní Světlé zničena zcela zbytečně kaplička, aniž ta byla v seznamu demolic." - Pozemek, na němž kaple stála, patří Lesům ČR, s.p. - Ves Horní Světlá je zcela zbořena, na asi 3 m původního zdiva jednoho domu je nově obnoven jeden dům, jsou zde velké trosky ještě dalšího domu a nedaleko je jedna chata.
Komentáře