Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 223) zděné velké kaple

Druh stavby:

kaple

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 57

Kód katastrálního území:

704385

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1. polovina 17. století, přestavěna 1860

Poloha:

na hřbitově, Z od kostela

Střecha je opravena. V zadní části zdiva jsou úzké svislé praskliny. Omítka je mírně poškozená. - Mešní kaple sv. Erazima v Nezamyslicích, původně zasvěcená sv. Karlu Boromejskému, byla založena Jindřichem Libštejnským z Kolovrat v 1. polovině 17. století. Nachází se na návrší západně od farního kostela, již vně původního hřbitova. Na počátku 19. století se kaple stala pohřebním místem české větve rodu Lamberků. Souviselo to s rozhodnutím Karla Eugena, knížete z Lamberka (1764 - 1831), přesídlit ze Salzburku na žichovické panství, které pro rod získal již v letech 1707 - 1712 Jan Filip z Lamberka. K přesídlení do Čech vedla knížete rodinná tragédie a touha změnit prostředí. Byl ženatý s Bedřiškou (rozenou Oettingen - Wallerstein), dvorní dámou císařovny. V Salzburku se jim narodilo pět dětí, které však krátce po narození zemřely. Na žichovické panství manželé s sebou přinesli kolem roku 1815 i ostatky svých zemřelých dětí, které kníže dal uložit do nově zřízené hrobky pod kaplí sv. Erazima v Nezamyslicích. Současně ze zrušeného hřbitova v Salzburku bylo do Nezamyslic přeneseno a tam k vnitřním stěnám kaple osazeno 13 náhrobníků a epitafů ze 16. a 17. století, vesměs z bílého a červeného mramoru. Na zdech se dále nachází 10 bohatě heraldicky a výtvarně zdobených epitafů příslušníků rodu Lamberků. Z nich největší pozornost poutají desky se jmény Karla Eugena (1764 - 1831) a Bedřišky Oettingen - Wallerstein (1776 - 1831), knížete Gustava Jáchyma z Lamberka (1812 - 1862), kněžny Kateřiny Lamberkové, rozené Hrádkové (1824 - 1889) - "kněžny Káči", jejich dětí - synů Gustava Viléma Emila, Gustava Karla Emila a dcery Emilie Františky. Je tu také pohřben Emil Antonín Lamberk (1816 - 1836) bratr Gustava Jáchyma, poručík hulánského pluku knížete Schwarzenberka, který zemřel ve dvaceti letech na následky těžkého zranění, které utrpěl při lovu na panství, když se mu roztrhla hlaveň pušky. - Roku 1860 byla kaple opravena, interiér nově zařízen a průčelí novogoticky přestavěno. - Jedná se o raně barokní stavbu na obdélném půdoryse 9 x 11,3 m, zevně půlkruhovitě, uvnitř trojboce zakončenou, která je sklenutá křížovou hřebínkovou klenbou a v závěru síťovou hřebínkovou klenbou se vzorem poloviční hvězdy. Koncem 50. let 19. století byla kaple vybavena vynikajícím uměleckým zařízením; souborem dřevořezeb Jana Rinta z Lince. Skvělého řezbáře, který pocházel z východočeského Kuksu, doporučil knížeti Gustavu Jáchymovi jeho přítel, spisovatel a památkář Adalbert Stifter. Rint svými jemnými řezbami ve slohu romantické novogotiky zpracoval oltář, lampu na věčné světlo, lavice, západní emporu i nástěnné ozdoby. Uvádí se, že návrh oltáře zhotovil vynikající rakouský architekt té doby Heinrich Ferstel, kresby k nástěnným ozdobám jsou prací řezbářova syna Josefa Rinta. Mistrovsky řešeným prvkem výzdoby je zejména poprsnice kruchty s dvěma kruhovými reliéfy s výjevy sv. Huberta na lovu a sv. Jiřího, bojujícího s drakem. Umělecky vynikající interiér, přesahující svým významem hranice země, byl bohužel poničen řáděním zlodějů a vandalů v době komunistického režimu. - Pozemek s kaplí patří církvi; v roce 2023 půjde na opravu krovů a střechy kaple 750.000,- Kč z dotačních programů Ministerstva kultury ČR.

Zdroj: www.masposumavi.cz

WGS84 souřadnice objektu: 49.264278°N, 13.669771°E