84 kostel Panny Marie Sněžné

Opravené (známka 112) zděné kostely

Druh stavby:
poutní kostel
Církev:
katolická
Parcela:
stavební parcela č. 121/2
Kód katastrálního území:
744212
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
hraniční pásmo
Postaveno:
17.století
Poloha:
ve vísce

Má novou střechu. Zdivo místy potřebuje opravit omítku a nátěr. - Původ poutního místa Svatý Kámen sahá do 1. poloviny 16. století. Podle tradované legendy se kolem roku 1500 nedaleko Rychnova nad Malší na velkém balvanu zjevila malým pasáčkům Panna Maria Sněžná, obklopená nebeskou září a doprovázená anděly. Ti prý také rozdělili kámen na dvě části, které se od sebe vzdalují. Až mezi nimi projede vůz se senem, nastane konec světa. Pověsti o podivuhodném kamenu a zjevení Panny Marie vedly v 17. století k založení mariánského poutního místa; založily jej českokrumlovské klarisky, kterým patřily zdejší pozemky. Abatyše Kristina Pöperlová nechala zbudovat roku 1653 jednoduchou kapli nad posvátným balvanem, jež však brzy přestala svojí velikostí vyhovovat návalu zbožných poutníků. Klarisky proto brzy přikročily ke stavbě velkého poutního kostela, zasvěceného Panně Marii Sněžné. Byl dokončen roku 1655 a šlo o presbytář dnešního kostela. Roku 1666 byly postaveny dvě rovnoběžné větve křížových chodeb, na východní straně zakončené kaplemi. Na financování stavebních prací se podílela i kněžna Anna Marie Braniborská z Eggenberku. Velké zásluhy o Svatý Kámen měla abatyše Božena Vintířová, která nechala k dosavadnímu kostelu (dnešnímu presbytáři) přistavět rozlehlou chrámovou loď s věží. Autorem projektu byl vídeňský architekt působící ve službách Schwarzenberků, Antonín Erhard Martinelli. Stavba velkého kostela se protáhla až do první poloviny 18. století, kdy bylo dokončeno západní průčelí s věží. Současně s budováním kostela byla zahájena i výstavba malého kláštera, přiléhajícího k východní straně chrámu. Klášter sestával ze tří ramen ambitu a prosté obytné jednopatrové budovy s celami. Kaple nad pramenem byla zřízena v roce 1709. Poutní místo získalo postupně mnoho příznivců, kteří kostelu věnovali množství finančních a věcných darů. Roku 1778 se tak do chrámu dostaly i ostatky mučednice svaté panny Konkordie, umístěné v ozdobné skleněné rakvi. Ty byly však později odvezeny do farního kostela v Bavorově. Do historie poutního místa negativně zasáhly reformy císaře Josefa II. V roce 1782 byl zrušen klášter klarisek v Českém Krumlově, jemuž Svatý Kámen patřil. Poutní kostel byl v této souvislosti několik let uzavřen. Po jeho znovuotevření přešla duchovní správa na řád cisterciáků z Vyššího Brodu. Od roku 1801 patřilo patronátní právo na kostel Panny Marie Sněžné na Sv. Kameni Schwarzenberkům, kteří získali majetek po zrušeném klášteře klarisek. Kolem roku 1840 byli duchovní správou poutního místa pověření redemptoristé, které roku 1895 vystřídala kongregace bratří Nejsvětější Svátosti, tzv. petrini z Českých Budějovic. Redemptoristé se na Svatý Kámen vrátili v roce 1924 a vykonávali zde duchovní správu až do roku 1949, kdy byly kostel a klášter uzavřeny. Poslední pouť se konala v roce 1948. V průběhu poutě měl být zatčen státní bezpečností v kostele farář, sloužící poutní mši svatou. Ten byl však včas varován a po kázání odešel rovnou přes hranici do Rakouska. Areál kostela i kláštera na Svatém Kameni, včetně hospodářských budov patřících klášteru, byl od konce 40. let 20. století zahrnut do přísně střeženého hraničního pásma a byl postupně devastován nejprve činností státních statků, kterým kostel sloužil nejprve k ustájení ovcí a poté zde měly sklady a sýpky a následně vojskem Pohraniční stráže. Kostel sloužil jako sklad ostnatého drátu a pletiva na ženijní zátarasy, věž sloužila jako pozorovatelna Pohraniční stráže. Štukovou výzdobu, malby i řezbářské práce v kostele využívali vojáci jako střelecké terče. Barokní mobiliář byl v 50. letech 20. století rozkraden nebo zničen. Pouze varhany byly rodinou Boudalů převezeny do kostela v Rudolfově u Českých Budějovic (v roce 1998 byly z Rudolfova vráceny zpět). Klášterní budovy (ambity a budova s celami řeholníků) byly postupně demolovány a zcela zbořeny v roce 1975. Předtím byly zdemolovány a odklizeny hospodářské budovy naproti kostelu. I kostel se v 80. letech 20. století stal předmětem jednání o úplné demolici; zabránil jí svým odporem malontský farář Ťoupalík. Hned v roce 1990 díky iniciativě bývalých rodáků ze zdejšího kraje a pod záštitou zemského hejtmana Horního Rakouska Dr. Ratzenbockera začala rekonstrukce poutního areálu, jež byla dokončena roku 1993. Celkové náklady činily asi 10 mil. Kč, podíleli se nich věřící z Rakouska a Německa (hlavně rodáci) částkou asi 4 mil. Kč, rakouské státní úřady a diecéze Linz částkou asi 3 mil. Kč a český stát částkou asi 3 mil. Kč. Rekonstrukce byla završena slavnostním vysvěcením kostela a kaple v roce 1993. - Pozemek s kostelem patří církvi.

Zdroj: www.ckrumlov.info; www.dolnidvoriste.info; Václav Marek

WGS84 souřadnice objektu: 48.654719°N, 14.492676°E

Komentáře

Žádné komentáře