7936 kaplička

Opravené (známka 100) zděné kapličky

Druh stavby:
křížová cesta
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 258
Kód katastrálního území:
697966
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
okolo 1750
Poloha:
7. kaplička poutní cesty z Březnice na Svatou Horu u Příbrami, JV od obce

velká

Má novou střechu. Prázdná. Kolem je nově uděláno odvodnění. - Sedmé zastavení stojí v katastru Modřovice, za rybníkem a potokem Modřejka, vpravo, za ohybem cesty. – Donátorkou byla paní Ludmila z Oujezda, rozená Talemberková. – Na kříž byl obraz Krista Pána, krví se potícího. - Poutní cesta z Březnice na Svatou Horu u Příbrami spojuje bývalou jezuitskou rezidenci v Březnici s poutním místem na Svaté Hoře. - Na místě dnešního barokního areálu u Příbrami se nacházela kaple dle pověsti již od 13. století, kdy ji nechal postavit jistý rytíř jako dík Panně Marii za ochranu před pronásledujícími loupežníky. Byla mnohem prostší a menší, dokonce bez dveří. Už tehdy ale byla zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie. Na hoře v dalších stoletích žili poustevníci a byly známy případy vyslyšení proseb a uzdravení poutníků, kteří tam chodili uctívat sošku Panny Marie Svatohorské. Proslula však až díky zázračnému vyléčení slepoty poustevníka Jana Procházky, který po příchodu na Svatou Horu z Prahy v roce 1632 znovu začal vidět po celých 13 letech. Kaple se díky tomu dostala do podvědomí obyvatel v celých Čechách. Po bitvě na Bílé hoře se novým majitelem konfiskovaného panství v Březnici stal Přibík Jeníšek z Újezda, který při rekatolizaci přivedl roku 1630 do města jezuity. Ti zde založili kolej s kostelem svatého Františka Xaverského a svatého Ignáce z Loyoly. Děkan v Příbrami přiváděl procesí na Svatou Horu v průběhu třicetileté války pouze čtyřikrát ročně z důvodu nedostatku duchovních. Po dlouhém jednání a za velkého odporu příbramských radních byla správa Svaté Hory svěřena na základě dekretu Ferdinanda III. z roku 1647 březnickým jezuitům. V jejich opatrovnictví zůstala až do zrušení řádu v roce 1773. Správu poté převzali světští administrátoři a následně v roce 1861 redemptoristé (Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele), kteří museli odejít až po nástupu komunismu. Redemptoristé dosáhli povýšení poutního kostela na baziliku. Během komunismu utrpělo poutní místo roku 1978 požárem, který poničil zejména severní část. Kromě maleb v severní části ambitů bylo vše obnoveno již do roku 1982. Po pádu totality se na Svatou Horu vrátili redemptoristé, kteří ji spravují dodnes. - Jezuité pořádali z Březnice na Svatou Horu poutě a roku 1649 nechali podél cesty do Příbrami vystavět 16 křížů, které byly od sebe vzdáleny „na 15 minut chůze“, tj. 700 až 1100 metrů. Po 100 letech byly kříže nahrazeny oboustrannými výklenkovými zděnými kapličkami. - Zastavení poutní cesty z Březnice na Svatou Horu u Příbrami jsou rozmístěna na poměrně rozsáhlém území, délka celé cesty je cca 16 km. Cesta vedla od zámku v Březnici směrem na sever přes Chrást, Modřovice a Třebsko podél nynější silnice. Dále se stopa poutní cesty ztrácí, další zastavení se nedochovala. Její trasa byla dosud v dostupné literatuře předmětem dohadů. Přímá cesta ke Svaté Hoře u Příbrami vede přes Narysov a Zdaboř Svatohorskou alejí k poutnímu areálu. Lze se domnívat, že cesta vedla tudy. (Poloha jedné ze zbořených kapliček je doložena ve Školní ulici v Příbrami u č.p. 79). Poutní cesta měla dle písemných pramenů 16 zastavení, ze kterých se do dnešních dnů zachovalo 8. Necelá polovina kapliček zanikla zřejmě již před počátkem 20. století, neboť 8 dochovaných kapliček uvádí březnický děkan P. Tomáš Fabian již k roku 1899 (ačkoli jich muselo být v té době ještě nejméně 9). Poslední známá kaplička poutní cesty ve Školní ulici v Příbrami byla zbořena v roce 1963, jak uvádí Jan Čáka ve své knize „Zmizelá Příbram starou Flexaretou“. - Zastavení poutní cesty mají jednotnou úpravu; jde o zděné omítané výklenkové kapličky na protáhlém obdélném půdoryse, s mělkými nikami na dvou protilehlých stranách, poměrně monumentálně pojaté, upoutávající svou nadprůměrnou velikostí. Jsou koncipovány výrazně plošně, kolmo k trase poutní cesty. Jejich průměrný rozměr je 520 x 300 x 120 cm. Základy jsou z lomového kamene, spodní část tvoří sokl oddělený oble profilovanou římsou, nároží jsou zvýrazněna pilastry. Mělké výklenky jsou půlkruhově zaklenuty, patky zaklenutí jsou akcentovány opět oblou římsou. Kapličky jsou zakončeny výrazně vysazenou profilovanou římsou a valbovou stříškou, krytou prejzovou krytinou. Na vrcholu býval dle písemných pramenů a fotografií dvojitý kříž, ten nyní většinou chybí. Výzdoba zastavení při chůzi směrem od Březnice představovala trojí růženec (radostný, bolestný a slavný). Opačná strana zastavení při cestě směrem od Svaté Hory byla věnována českým světcům. - Všechny kapličky byly do roku 2014 postupně opraveny obcemi, ke kterým náležejí. Financování pěti obrazů do kapliček se ujal Nadační fond pro Březnici. – Sedmé zastavení poutní cesty bylo v roce 2014 opraveno. - Pozemek s kapličkou patří společně obci Modřovice a sedmi fyzickým osobám.

Zdroj: Jiřina Vinterová

WGS84 souřadnice objektu: 49.610768°N, 13.960753°E

Komentáře

  • Jiřina Vinterová napsal 31.08.2014 21:48

    V rámci opravy kaplí křížové cesty je kaplička nově opravena. Zatím bez výzdoby.

  • Michal Valenčík napsal 01.09.2014 12:42

    Děkuji za dobrou zprávu, heslo jsem upravil.