7413 kostel sv. Michaela Archanděla

Poškozené (známka 340) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
stavební parcela č. 12
Kód katastrálního území:
763179
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
1. polovina 14. století
Poloha:
na V okraji vsi

V rekonstrukci; má novou střechu. Horní část věže a průčelí mají novou fasádu, zbytek kostela má fasádu zničenou. Část oken rozbitá. Ve stropě je několik– Obdélná jednolodní stavba krytá valbovou střechou, původně šindelovou, s obdélným, trojboce uzavřeným presbytářem, s obdélnou sakristií při jižní straně presbytáře a s hranolovou věží nad západním průčelím. Věž kryta kónickou jehlancovou střechou. Hlavní vchod kostela je veden západním průčelím, druhý vchod se nachází ve východní závěrové stěně presbytáře. Vnější stěny kostela jsou hladké, bez členění. Loď kostela je prolomena dvěma obdélnými, segmentem zakončenými okny, presbytář pak obdélnými, polokruhově zakončenými okny. Loď kostela je plochostropá. Nad polokruhovým triumfálním obloukem se nacházejí znaky patronů kostela, vévodů sasko-lauenburských. Presbytář je sklenut křížovou klenbou s klínovými žebry bez konzol a s kruhovými svorníky. V závěrové stěně presbytáře je umístěn hrotitě ukončený výklenek sanktuáře. Mírně prohnutá kruchta doplněná balustrádou, nesená na dvou sloupech, se do lodi otevírá třemi nerovnoměrnými polokruhovými arkádami. Podkruchtí je plochostropé. Stěny kostela jsou členěny malovaným dekorem. Jednotné vnitřní zařízení kostela v pozdně barokních formách pochází z roku 1815 z doby přestavby kostela od Aloise Maisse z Lokte. Inventář kostela tvoří starší rokokový hlavní oltář s novějším oltářním obrazem sv. Archanděla Michaela. V nástavci oltáře se nachází reliéf Božího oka. Na podstavcích postranních sloupů jsou umístěny plastiky, vzhlížející k oltářnímu obrazu, na levé straně socha sv. Jana Nepomuckého a na pravé straně socha sv. Anny. Roku 1690 byl oltář žlutickým malířem Michaelem Trieblem nově štafírován. Dále se v interiéru nachází obraz Panny Marie Bolestné od žlutického malíře Josefa Grimmera. Po stranách triumfálního oblouku jsou umístěny jednodušší postranní oltáře, zachovávající architekturu hlavního oltáře. Postranní oltář na levé straně je doplněn obrazem Korunování Panny Marie a mariánským monogramem ve svatozáři v nástavci. Postranní oltář na pravé straně nese obraz sv. Antonína Paduánského a monogram Ježíše Krista nad ním. Sochy Srdce Ježíše Krista a Srdce Panny Marie stojí na oltářních mensách. Při levé straně triumfálního oblouku je umístěna polygonální kazatelna s ornamentální výzdobou a reliéfem Božího oka ve svatozáři v nástavci kruhové stříšky. Jednoduchá polygonální křtitelnice se skupinou Křtu Kristova. Na stěnách lodi kostela jsou zavěšeny obrazy Křížové cesty od žlutického malíře Johanna Müllera. V zasklené skříňce je umístěna Korunovaná Panna Marie, která bývala brána na poutě do Skoků. V presbytáři je umístěn vyřezávaný misijní kříž s plastikou Ukřižovaného Krista. Dále jsou v kostele obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Vendelína z roku 1855. Na půdě je umístěný obraz sv. Martina malovaný na plechu, lidová práce z doby kolem roku 1800. V sakristii stojí socha Piety. Varhany kostela z roku 1828 od varhanáře Johanna Gutha z Čisté u Rakovníka by měly podle sdělení žlutického faráře pocházet z břevnovského kláštera. - Původní gotický farní kostel byl postaven v první polovině 14. století při cestě ke Štědré na východním okraji obce. Pobořen za husitských válek a za třicetileté války. V letech 1651-1653 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce poničeného kostela a roku 1653 byla vystavěna rovněž nová hranolová věž. Roku 1690 malíř Michael Triebel ze Žlutic nově vyzdobil hlavní oltář Další přestavba kostela, která proběhla v roce 1814-1815, poněkud srovnala slohové prvky vně i uvnitř. Roku 1841, po požáru v roce 1863 a ve třicátých létech 20. století došlo k dalším renovacím kostela. Dne 30.7.2010 byla na věž za pomocí jeřábu umístěna nově opravený krov a střecha, které byly renovovány přímo před průčelím kostela. Do pozlacené kupole stříšky byly vloženy dobové dokumenty a střecha byla posvěcena žlutickým farářem. Příspěvky na rekonstrukci kostela jdou především z dotačních programů Ministerstva kultury ČR a Karlovarského kraje a od také Biskupství plzeňského. - Pozemek s kostelem patří obci Štědrá, která zorganizovala opravu vnějšího pláště kostela.

Zdroj: František Pánek + www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.059627°N, 13.069534°E

Komentáře

Žádné komentáře