6655 kostel sv. Martina

Opravené (známka 100) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
stavební parcela č. 2
Kód katastrálního území:
691780
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
poprvé připomínán 1352, 1701 - 1703
Poloha:
na SV konci vsi

Má novou střechu, věž, sanktusník a přístavek měděnou (původní střecha a krov lodi se propadly v roce 1984). Kostel má nová okna a dveře, věž má nové okenice. Interiér je opraven. Kolem kostela je nově uděláno odvodnění. - Okolní hřbitov je vyčištěn od náletových dřevin, je opravena celá ohradní zeď, částečně jsou obnoveny i kapličky křížové cesty na zdi. Opraveno je přístupové schodiště k areálu kostela a vstupní brána do areálu kostela. – Kostel v Markvarticích je poprvé připomínán v roce 1352, i když lze předpokládat, že byl založen a vystavěn již v době vzniku vesnice, tedy někdy v průběhu kolonizace regionu ve 2. polovině 13. století. V roce 1573 vybavili tehdejší majitelé panství Luticové kostel trojicí zvonů. Zvony zanikly v průběhu staletí, do dnešních dnů se dochovala křtitelnice z roku 1579. Po bitvě na Bílé hoře byla oblast rekatolizována a kostel byl podle této skutečnosti náležitě upravován. Koncem 50. let 17. století zhotovil místní sochař Mathes Knothe nový hlavní oltář a českokamenický Tobias Fleck dodal varhany. Počátkem 70. let 17. století pak nástropní malbou zkrášlil interiér malíř Sigmund Kirchberg z Jezvé. Z ojedinělých zmínek je zřejmé, že před rokem 1700 byl kostel jednolodní, se zvonicí a odsazenou sakristií. Byl postaven v areálu hřbitova obehnaném ohradní zdí. V interiéru se od 70. let 17. století nacházel rovněž boční oltář Panny Marie. Dnešní barokní kostel byl vystavěn Jakobem Achtzingerem v letech 1701 - 1703 podle návrhu litoměřického architekta Petra Versy a v roce 1704 byl vysvěcen největším donátorem stavby, salcburským arcibiskupem Janem Ernstem Thun-Hohensteinem. Zřejmě ve 20. letech 18. století byl v kostele zřízen další boční oltář sv. Anny zdobený akantovým dekorem, stejně upraven byl i boční oltář Panny Marie. Kostelní interiér se postupně zaplňoval četnými obrazy a sochami a v roce 1752 i novým bočním oltářem sv. Aloise. V roce 1766 byla z cihel vystavěna nová předsíň. V roce 1859 byly na kostel umístěny hodiny. Roku 1871 byl na kostele postaven zcela nový sanktusník a roku 1875 byl rozšířen hřbitov. Starý oltář sv. Aloise nahradil nový v roce 1881, roku 1890 byla dosavadní šindelová krytina nahrazena trvalejší břidlicí. Kostel byl v roce 1887 vybaven sochou Panny Marie Lourdské, jíž byl později zřízen boční oltář v podobě grotty, a v roce 1916 sochou a oltářem Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, který měl sloužit zároveň i jako pomník padlých obyvatel obce. Na přelomu 19. a 20. století vybavila kostel dnes již zaniklými vitrážovými okny renomovaná firma Carla Meltzera ze Skalice u České Lípy. Během 1. světové války postihly kostel rekvizice zvonů (1917). Postupně byly zvony obnovovány v meziválečném období (1919, 1927), nicméně i tyto zvony vzaly za své v době 2. světové války. Po roce 1948 nebyl kostel úmyslně udržován. V polovině 60. let 20. století začalo poškozenou střechou zatékat do krovů. V roce 1965 se odtrhly první části barokních stropních štuků. Bohoslužby byly v kostele ukončeny v roce 1966, brzy následovalo zřícení celého stropu lodi. V roce 1974 se prolomila část střechy. V roce 1984 se celá konstrukce střechy provalila do lodi kostela. Propadlé trámy si obyvatelé odvezli na palivo a do trosek byl zakázán vstup. V roce 1991 se zřítila i klenba nad presbytářem a s ní i vítězný oblouk s erbovním znakem Thunů. Již v 60. letech 20. století byl na příkaz komunistických orgánů odstraněn cenný mobiliář kostela. Veškeré zařízení bylo během několika dnů naloženo na nákladní vozy a pod plachtami odvezeno na Slovensko někam do okolí Nitry. Zmizel tak velký oltářní obraz s vyobrazením svatého Martina a medailonový obraz Panny Marie – Madony nad ním. Také byly odvezeny dva postranní barokní oltáře včetně sochy svatého Jana Nepomuckého, evangelijní obraz příbuzenstva Kristova nebo 24 obrazů světců a výjevů z jejich životů, které byly umístěny na poprsnících dvoupatrové kruchty. Čtyři sochy evangelistů se zachovaly a jsou dnes umístěny v kostele v Růžové. Varhany byly odvezeny také na Slovensko a jejich vzácná vyřezávaná barokní skříň prý skončila na pile. Zmizel i gotický dřevěný kříž s korpusem, který byl umístěn na kůru. Pohřešovaná závěsná socha Panny Marie Růžencové, vytvořená jako plastika bez zad, tedy spojení dvou těl s dvěma tvářemi, byla nedávno objevena v děčínském muzeu. Zničeny, ale to již vandalskou činností, byly i sochy andělů – strážců, které byly umístěny v nikách na západním průčelí kostela. Ze sochy jednoho z andělů zůstalo jen miniaturní torzo. Na začátku 70. let 20. století vytáhla parta místních mladých lidí ze záhozu bývalého hrobu umístěného vpravo před kněžištěm renesanční kamennou křtitelnici, nesoucí letopočet 1579, citát z Janova evangelia a znak luteránského rodu Luticů, kteří ves vlastnili na konci 16. století. Křtitelnice je dnes deponována v kostele Panny Marie v Benešově nad Ploučnicí. - Dne 10.4.1973 a znovu dne 31.5.1977 požádal tehdejší Okresní národní výbor v Děčíně o zrušení památkové ochrany kostela, aby jej mohl nechat zbořit; v obou případech zamítnuto Ministerstvem kultury ČSR. - Pozemek s kostelem patří církvi a je ve správě farnosti v Srbské Kamenici. O jeho současnou opravu se velkou měrou zasloužil správce farnosti Mgr. Marcel Hrubý. - Kostel byl po opravě znovu slavnostně vysvěcen dne 23.9.2017 emeritním arcibiskupem salcburským Mons. Aloisem Kothgasserem (i první vysvěcení kostela v roce 1704 provedl arcibiskup salcburský). - Z původního zařízení se v kostele nachází ústřední kříž, křtitelnice a socha Vítězného Krista na zeměkouli.Objevena byla také barokní oboustranná závěsná socha Panny Marie. Nový celebrační oltář vyrobil pan Miloslav Gabriel ze Sezemic. Soubor vitrážových oken pochází z dílny Kolektiv Zdeňka Kudláčka z Nového Boru a představuje hlavní patrony německých diecézí, jako poděkování farnosti za finanční pomoc při obnově kostela. - V roce 2017 půjde na opravu čtyř kapliček křížové cesty v ohradní zdi kolem kostela 680.000,- Kč z dotačních programů Ministerstva zemědělství ČR.

WGS84 souřadnice objektu: 50.783188841558°N, 14.368698027578°E

Komentáře

  • Vladimír Kraus napsal 13.09.2017 20:30

    Slavnostní znovupožehnání kostela po opravě a jeho navrácení liturgickým účelům se bude konat 23. září 2017.

  • Michal Valenčík napsal 16.09.2017 15:25

    Informace doplněna, děkuji.