6257 kostel Nanebevzetí Panny Marie

Opravené (známka 223) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 24
Kód katastrálního území:
764914
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
1265 - 1329
Poloha:
mezi Krvavou a Kostelní ulicí

velký

V rekonstrukci; mimo věž a sanktusník má novou střechu. Mimo levou stranu lodi a presbytáře má opravenou fasádu, levá strana lodi a presbytáře mají omítku mírně poškozenou. Věž má nové okenice. - Založení Tachova Přemyslem Otakarem I. bylo součástí královských kolonizačních záměrů v západočeském pomezí. Město zde bylo vybudováno jako obranný bod. V rodícím se městě musela být ustavena nová farnost, jejímž prvním svatostánkem se stal kostel sv. Václava. Ovšem již v době Přemysla II., kdy se město začalo rychle rozrůstat, přestal malý kostelík postačovat. Proto bylo rozhodnuto o výstavbě nového farního kostela zasvěceného Nanebevzetí Panně Marii. Založení kostela bylo datováno rokem 1265, ale výstavba zjevně nepokračovala zcela plynule. Stavebně odlišné fáze jsou dodnes na kostele patrné. K dokončení stavební podsady kostela došlo až v roce 1329. V tomto roce předal Jan Lucemburský celou stavbu do správy řádů Křížovníků s červenou hvězdou. O necelé století později se ale již o kostele hovoří jako o zpustlém, a že i vnitřní zařízení je v poničeném stavu. To je pravděpodobně důsledek husitských válek. V roce 1492 postihl město Tachov rozsáhlý požár, který zachvátil hrad i kostel. Následky se odstraňovaly velmi pomalu, ale po dokončení oprav v roce 1558 vyhořel kostel znovu. V roce 1618 byl kostel vypleněn luterány: 7 oltářů bylo rozbito, posvátné relikvie byly rozšlapány, kostelní majetek vyrabován. Kostel poté postupně dostal nové vybavení, většinou z darů měšťanů. Obnova postupovala poměrně rychle. Při opravě kostela byly změněny střechy věže i chrámu a do věže byly osazeny nové zvony. Do 17. století byla vybudována trojice barokních oltářů, kazatelna a vzniklo devět soch světců na pilířích lodi. Na konci 19. století byl kostel opět v havarijním stavu, proto se roku 1883 začalo pod vedením architekta Josefa Mockera s opravou věže a v letech 1904 - 1908 se pokračovalo podle projektu arch. Cechnera. Kostel dostal novou střechu s gotizujícími vikýři. Zdaleka viditelnou změnou byla úprava kostelní věže. Namísto barokní helmice baly na věž vyzdvižena vysoká špičatá střecha, která překryla i dosud volné vnější strážní ochozy. V rozích paty věže byly vystavěny čtyři věžice. Interiérové vybavení kostela bylo zachováno. Do dějin města zasáhla druhá světová válka. Dne 14.2.1945 byla při náletu poškozena severní loď kostela. Mimo jiné byl zasažen také velmi uctívaný boční oltář Panny Marie Utěšitelky z roku 1680, zvaný pro množství vyřezávaných andílků „Andělíčkový“. Restaurátor Franz Standfest jej sice opravil, ale oltář už se do kostela nevrátil a ztratil se. Byl nahrazen bočním oltářem s obrazem Ukřižování. - K posledním stavebním úpravám došlo v 60. letech 20. století po požáru věže. Tento požár, který vypukl v noci z 20. na 21.11.1963, zničil krov a střechu věže i lodi. Nové zastřešení, které je věrnou kopií původního, bylo dokončeno postupně až v letech 1966 - 1968. V roce 1975 památkáři navrhovali obnovit barevnost interiéru podle drobných nálezů, které přečkaly puristickou regotizaci. Červené vybarvení kamenných klenebních žeber se však neuskutečnilo. V roce 1995 byly do oken jižní části presbyteria vsazeny rekonstrukce kamenných kružeb a okna presbyteria osazena novými vitrážemi. - Pozemek s kostelem patří církvi (Rytířskému řádu křížovníků s červenou hvězdou); v roce 2023 půjde na opravu kostela 350.000,- Kč z dotačních programů Plzeňského kraje.

WGS84 souřadnice objektu: 49.796518°N, 12.633444°E

Komentáře

Žádné komentáře