Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 340) zděné velké kaple

Druh stavby:

poutní kaple

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 25

Kód katastrálního území:

653179

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

vojenský prostor

Postaveno:

(1747 - 1756), 1859 - 6.6.1862 (vysvěcena)

Poloha:

J od vsi, na Křížovém vrchu

s věží

Má nové krovy a střechu. Věž, průčelí a přední asi čtvrtina lodi má novou fasádu. Zbytek lodi má zčásti novou fasádu, zčásti fasádu osekanou a zazděná okna. Okna v zadní části lodi jsou zazděná, dveře zavřené. Interiér lodi je neopraven, klenby jsou strženy. - Kaple je jednolodní stavbou s obdélnou lodí a mírně odsazeným pětibokým presbytářem. Stěny jsou členěny širokými pilastry a obdélnými, segmentově zaklenutými okny. K západnímu rohu severní stěny přiléhá hranolová věž, k ose presbytáře drobná čtvercová sakristie, později zbořená. - Nejpozději v době třicetileté války byl na kopci Vrabina vztyčen kříž, který v roce 1739 nahradil lesník Jan Václav Eberle novým velkým, který se stal dominantou krajiny. Kopec se stal záhy poutním místem a začalo se mu říkat Křížový vrch. Podnikavý opat kláštera Christoph Schmidl, jenž dostavěl v Chotěšově velký konvent, nechal na Vrabině postavit v letech 1747 - 1756 nový kostel. Stalo se tak v poděkování za ochranu kláštera v době tzv. Válek o rakouské dědictví (na počátku války dal opat Schmidl slib, že pokud nebudou muset řeholníci z kláštera utíkat před nepřátelskými vojsky, nechá na Křížovém vrchu postavit kostel). Základní kámen kostela byl položen 3.1.1747, dokončen byl 9.11.1755. Kostel byl zasvěcen třem svatým Janům - Křtiteli, Evangelistovi a Nepomuckému. Byl postaven podle vzoru pražského kostela Na Karlově. Přesná podoba stavby není známa, z popisu se jeví jako jednolodní, rozšířený o tzv. Svaté schody se skupinou Ecce Homo. Interiér byl vyzdoben malbami plzeňského malíře Františka Julia Luxe, který ve stejné době maloval monumentální malby v chotěšovském konventu. Uvnitř byly čtyři oltáře - sv. Jana Křtitele, sv. Jana Evangelisty a sv. Jana Nepomuckého, čtvrtý oltář byl vyvýšený, vedlo k němu 18 mramorových schodů a visel na něm zázračný kříž. Ve schodech byly zabudovány ostatky svatých a po stranách schodů stálo 12 pozlacených andělů. Kostel byl zrušen v roce 1782 za josefinských reforem společně s chotěšovským klášterem. V roce 1802 byl kostel prodán a následně rozebrán na stavební kámen. Kříž z vrcholu kopce byl přenesen do farního kostela v Chotěšově, sochy se dostaly do kostelů ve Stodě a ve Vsi Touškov, varhany se dodnes nacházejí ve farním kostele v Kladrubech. - V roce 1859 zahájil chotěšovský kaplan Felix Koch na místě zbořeného kostela stavbu nové kaple. Ta byla vysvěcena dne 6.6.1862 a v duchu dávné tradice vrchu byla zasvěcena Povýšení sv. Kříže. Do kaple byl znovu umístěn zázračný kříž, v mezidobí uložený v kostele v Chotěšově. V roce 1890 byla ze sbírek zahájena stavba křížové cesty ke kapli; ta byla vyzdobena sochami plzeňského sochaře Galganiho. Roku 1929 byla ke kapli přistavěna drobná sakristie a v roce 1931 věž s vyhlídkovou plošinou. Poslední pouť ke kapli spojená se mší se konala v roce 1959, poté byly poutě zakázány. V roce 1967 zabrala vrch armáda, protože se kaple nacházela v ose vojenského letiště v Líních a věž kaple proto sloužila jako navigační věž. V době armádního záboru byla zničena křížová cesta vedoucí na vrchol. Roku 1995 byla kaple vrácena církvi, později byla převedena na obec. Po předání kaple do majetku obce byly odstraněny zbytky krovů a střechy nad lodí a přístavkem, zbořena klenba nad lodí (z větší části nebyla poškozena) a zbořena celá sakristie vzadu; zbořen byl i přilehlý dům pro poutníky. - Pozemek s kaplí patří městu Stod; peníze na opravu shání mikroregion Radbuza (v roce 2004 mikroregion Radbuza opravil vyhlídkovou věž, na dokončení celé opravy je třeba cca 5 mil. Kč). V roce 2014 byla v kapli opravena podlaha, aby v ní mohla být jako expozice umístěna torza soch křížové cesty, jež se podařilo zachránit. V roce 2023 půjde na opravu kaple 50.000,- Kč z dotačních programů Plzeňského kraje.

Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech

WGS84 souřadnice objektu: 49.621851°N, 13.212822°E