Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 340) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 39

Kód katastrálního území:

654531

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

10. století

Poloha:

JV od vísky

V rekonstrukci; má novou střechu, věžička měděnou. Fasáda zničena. Má nová okna a dveře. Uvnitř má nový strop z prken a novou kruchtu. Okolí kostela je vyčištěno od trosek a náletových dřevin. Ke kostelu byla vybudována přístupová cesta. - Údolím řeky Mže (Berounky), kde byl kostel zbudován, procházela v minulosti zemská stezka. Přicházela od Zvíkovce a pod dvorem Hamouz procházela pod strání brodem přes Mži. Podle pamětníků existoval převoz v těchto místech do roku 1920. Zemská stezka pokračovala kolem kostela, míjela vpravo ležící bývalou tvrz pánů z Řebříka z období okolo roku 1300, a stáčela se přes brod pod bývalou panskou hájovnou k údolíčku Dolanského potoka. Dále směřovala k západu ke dvoru Ptyč, odkud pokračovala západním směrem na Krašov. - Koncem 12. století byl k původní lodi kostela přistavěn pozdně románský čtvercový presbytář. Do 2. poloviny 13. století spadá počátek období raně gotické přestavby kostela. Kostel po této přestavbě obsahuje nejméně tři druhy zdiva. Nejstarší románské řádkové zdivo z kvádříků se nachází na věži, kterou ve svém západním zdivu obemkla nová loď kostela. Nová loď je vystavěna z lomového kamene za použití zbytků stavby původního kostela jako stavebního materiálu. Její rozměry jsou již totožné s dnešními a činí cca 1200 x 1050 cm. Z let 1344 - 1350 pochází první zmínka o farním kostelu v Dolanech. Z roku 1352 pochází zřejmě nejstarší písemný údaj z registrů papežských desátků, kdy je kostel centrem stabilní farnosti, k roku 1352, 1367, 1369, 1384, 1385, 1399 a 1405 je kostel podle odvodu desátků uváděn jako farní v pražské diecézi. V letech 1419 - 1434, za husitských válek, je kostel opuštěn. Koncem 15. století pravděpodobně zbyly z kostela jen obvodové zdi. Byla proto provedena celková oprava, při které došlo zřejmě ke zničení gotických prvků a původního vzhledu kostela. Kostel byl vystavěn v podobě blízké poslednímu dochovanému stavu z 30. let 20. století. Tento kostel měl zvonici, do které byly postupně umístěny dva velké zvony. Renesančních přestavba kostela proběhla pravděpodobně v letech 1530 - 1543. Byla zbourána věž kostela, poslední dochovaná část původního románského kostelíka. V tomto období byla provedena celková oprava kostela, protože byl značně poškozen. V letech třicetileté války (1618 - 1648) byl kostel vydrancován a zpustošen. Na přelomu 17. - 18. století byly na kostele provedeny barokní přestavby, které souvisely zejména s výstavbou nové jižní sakristie na boku jižní stěny presbytáře. V celém interiéru kostela byla navýšena podlaha a zde položena dlažba z šestibokých pálených dlaždic. Také hlavní oltář byl zmenšen a navýšen. Ve věži kostela, která byla dřevěná a krytá šindelem, se nacházely dva velké zvony (z roku 1553 a 1654). Za vlády Josefa II. hrozilo zrušení kostela. Dne 27.2.1784 se zvedla hladina Berounky, při následné povodni zanikly dřevěné domky osady a kostel byl poškozen. Roku 1838 byl kostel opravován v souvislosti s výstavbou nových domků v Dolanech. Při další povodni v roce 1845 řeka zřejmě zaplavila kostel, protože voda sahala výš než v roce 1784. Ve druhé polovině 19. století kostel zchátral a jeho tři oltáře (sv. Petra a Pavla, sv. Isidora a sv. Jáchyma) byly přemístěny do kostela v Chříči. Někdy po roce 1885 byly zahájeny opravy kostela, které byly ukončeny v roce 1894. Dne 11.7.1895 proběhla kolaudace opraveného kostela (protokol ze dne 19.7.1895), kostel byl opraven vně i uvnitř, ubourána byla sakristie s oratoří, provedena oprava celé střechy, zbudován nový sanktusník, opraven oltář a obrazy (kronika Chříčská). - V 1. polovině 20. století postupně upadá význam kostela, ve 40. letech dochází k omezení a postupnému ukončení církevních bohoslužeb. Kostel je uzavřen a dochází k jeho postupnému chátrání. Poslední mše se v kostele konala v roce 1933, za německé okupace měl být kostel zatopen plánovanou přehradou, proto nebyl opravován. Ještě v letech 1918 - 1948 měl Kostel římskokatolický v Dolanech právní subjektivitu, jeho vlastníkem je tedy Římskokatolická církev, možná až do roku 1950, kdy se zapisovalo v pozemkových knihách, a kde nebyl tento subjekt nikdy zrušen. V tomto období není ani známo, jak přešel do vlastnictví (nebo správy) Velkovýkrmen o.p. závodu 09 Kralovice. V letech 1948 - 1975 vlastní kostel organizace Velkovýkrmny, o.p. závod 09 Kralovice, později ONV Plzeň sever a následně je předán do trvalého užívání JZD ve Chříči. V 60. letech 20. století se zbortil krov a střecha se sanktusníkem. Dochází k postupné destrukci obvodového zdiva, kostel je zavážen a obsypáván kamením a odpadní zeminou z okolních polí. Z omítek zbyly jen fragmenty, došlo k rozpadu téměř celé korunní římsy, rozpadaly se opěrné pilíře, v některých úsecích docházelo k úmyslnému poškozování kostela a k odvážení materiálu na stavební účely, zdivo zarůstalo drnem a kostel se ztrácel v rostoucích náletech dřevin a stromů. Kostel byl postupně vydrancován, vnitřní vybavení bylo zničeno, rozebráno a spáleno. Obraz nad hlavním oltářem byl roztrhán a v cárech spálen i s oltářem, zničena byla kazatelna, lavice a další zařízení kostela, snad jen zpovědnice se nachází v zámecké kapli na Chříči. Smutný osud postihl i varhany, které byly na dřevěné kruchtě v kostele, jejichž píšťaly se podle pamětníků povalovaly v rákosí podél řeky Berounky a byly vodou odneseny nebo rozkradeny. V katastru nemovitostí je kostel veden již jen jako zřícenina. - K výraznému zlomu ve stavebně technickém stavu kostela a zároveň i v jeho historii dochází až v roce 2000, kdy byla započata jeho obnova obcí Hlince. 5.10.2000 schvaluje zastupitelstvo obce Hlince na svém veřejném zasedání žádost o převod kostela s přilehlými pozemky do vlastnictví obce. Převod kostela jako zříceniny včetně přilehlého pozemku do vlastnictví obce Hlince byl proveden dne 16.5.2002. Dne 13.8.2002 je kostel zaplaven největší povodní od řeky Berounky v jeho historii. Práce na opravě se zastavují a obec je postavena před otázku, zda bude vůbec možné v záchraně tohoto objektu pokračovat. Díky vytrvalé a obětavé snaze zastupitelstva a občanů obce Hlince se i po ničivé povodni podařilo postupně získávat finanční prostředky na záchranu kostela. V prosinci 2003 tak může odbor výstavby Městský úřad Kralovice vydat kolaudační rozhodnutí a povolit užívání kostela. - Kostel je prohlášen kulturní památkou. - Pozemek s kostelem patří obci Hlince.

Zdroj: Ing. Petr Jirásek a spolek NEFOSIN

WGS84 souřadnice objektu: 49.94785°N, 13.655709°E