Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 120) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

evangelická

Parcela:

pozemková parcela č. 1657

Kód katastrálního území:

776971

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

16.5.1904 (základní kámen) - 3.12.1905 (vysvěcení)

Poloha:

v ulici T.G.Masaryka

cihlový, neomítaný

V rekonstrukci; má novou střechu, z větší části měděnou, přístavek plechovou. Opravena je část kamenických prvků v průčelí kostela. Opravena je omítka na malých omítnutých plochách na věži a bočních lodích, ostatní malé omítané plochy mají omítku poškozenou. Cihlové zdivo by potřebovalo očistit. Celý kostel má nová okna, věž i nové okenice. Opraveny jsou dveře. Poškozené jsou ciferníky hodin na věži. Zavřený. Uvnitř má opravené omítky a je nově vymalován. Opraveny jsou dřevěné prvky v interiéru. - Nazýván též Červený kostel, protože jde o novogotickou stavbu z neomítnutých glazovaných cihel. - Základní kámen ke stavbě kostela byl položen dne 16.5.1904. Projekt zdarma zpracoval architekt Waldemar Kandler (1866 - 1929) z Drážďan, stavbu provedla firma A. Mildner z Varnsdorfu. Kostel byl vysvěcen dne 3.12.1905 a nazván Kostel míru. Dne 27.5.1906 byly vysvěceny unikátní varhany s 21 rejstříky a 1300 píšťalami od firmy Schuster ze Žitavy. Kostel měl tři zvony; největší zvon byl opatřen nápisem: Slovo Páně zůstává na věky, prostřední, který vítal den a večer, Modli se a pracuj. Nejmenší měl připomínat, že je každý smrtelný a On je s námi: Jsem s Vámi po všechny dny až do skonání světa. Zvony byly darem hornolužického spolku Gustava Adolfa, byly dovezeny dne 25.6.1905 (od firmy Bierling z Drážďan) a poprvé se rozezněly dne 28.6.1905. Roku 1929 byly instalovány tři nové zvony od firmy Schilling a Lattermann z Apoldy jako náhrada za předchozí, zrekvírované v 1. světové válce. - V roce 1945 stát kostel zkonfiskoval Německé evangelické církvi augsburského vyznání. Koncem 40. let 20. století stát kostel dlouhodobě zapůjčil Církvi československé husitské. V lednu roku 1951 byl kostel v rámci Dohody o vypořádání vzájemných nároků převeden do vlastnictví Církve československé husitské, v dubnu roku 1958 byl kostel přídělovou listinou předán do vlastnictví (spíše užívání) Ústřední radě Církve československé husitské. Nicméně v roce 1960 Církev československá husitská vrátila kostel zpět - městu Varnsdorf, jako tehdejšímu reprezentantovi státu. Město rozprodalo vnitřní vybavení kostela (z lavic a dalšího vybavení byla postavena řada chatek v rekreační oblasti u Mašíňáku) a o kostel se nijak nestaralo a ten začal chátrat. V roce 1974 byl připraven záměr na rekonstrukci kostela na galerii výtvarného umění a koncertní síň. V roce 1978 byl kostel zcela zchátralý a v dezolátním stavu, nenašly se ale peníze ani na projektovou dokumentaci k záměru z roku 1974 a proto bylo navrženo kostel zakonzervovat a po roce 1980 jej upravit a využívat jako kolumbárium pro uložení uren. V roce 1986 byla ustanovena pracovní skupina na přestavbu kostela na Klub mládeže, kde se měly pořádat taneční zábavy a diskotéky. Začalo se s opravou střechy. V roce 1988 byla zpracována projektová dokumentace, podle níž měl být kostel vodorovně přepažen. K těmto úpravám už kvůli revoluci v roce 1989 naštěstí nedošlo. V roce 1988 byl kostel prohlášen kulturní památkou a při té příležitosti byla konstatována nezbytnost generální opravy. V roce 1993 město Varnsdorf zajistilo a zaplatilo základní opravy kostela. V roce 1994 začíná první pátrání po skutečném vlastníku kostela. V roce 1995 se kostel snažila získat firma Polymur, která chtěla kostel využívat jako výstavní plochu a pro školící akce. Tento záměr v listopadu 1996 schválila Ústřední rada Církve československé husitské, souhlasila s nabízenou cenou a rozhodla o prodeji kostela firmě Polymur. V únoru roku 1997 byla kupní smlouva podepsána, katastrální úřad však odmítl změnu vlastníka zapsat s tím, že církev nedoložila doklad o vlastnictví (předložila pouze doklad o užívání). Po letech soudních sporů nakonec soud nakonec přiřkl kostel státu. Převzal jej tedy Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a postupně kostel neúspěšně nabídl Ministerstvu kultury ČR, městu Varnsdorf (zastupitelstvo města kostel odmítlo převzít dne 27.1.2011) a "Občanskému sdružení Červený kostel Varnsdorf". Po dalších jednáních odsouhlasilo zastupitelstvo města Varnsdorf dne 26.11.2015 bezúplatný převod pozemku s kostelem do majetku města, což se stalo v březnu 2016. - Kostel je prohlášen kulturní památkou. - Pozemek s kostelem patří městu Varnsdorf; v roce 2023 půjde na opravu kostela 770.000,- Kč z rozpočtu města Varnsdorf.

Zdroj: Daniel Spratek, Miloš Hlávka

WGS84 souřadnice objektu: 50.911847°N, 14.629147°E