Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 344) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 1

Kód katastrálního území:

757306

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

(starší), 1746 - 1756

Poloha:

ve vsi

V rekonstrukci; mimo nejpřednějších as 5 m lodi a pravý přístavek má celý kostel novou střechu, věž měděnou. Přístavek na pravé straně má novou střechu provizorně krytou lepenkou. Nejpřednější část lodi má střechu s malými dírami. Presbytář a přístavek na levé straně mají opravenou fasádu a okna, zbytek stavby má omítku zčásti poškozenou. - Existence středověkého kostela v Jezvém je prokázána k roku 1352, pravděpodobně zde však stál kostel již dříve. Současný barokní kostel byl postaven podle návrhu významného barokního architekta italského původu Anselma Luraga v letech 1746 - 1756. Stavebníkem byl Jan Adolf hrabě Kounic, na stavbu přispěli panští úředníci a měšťané. V roce 1798 poničil kostel požár. Rok poté byl opraven strop a věž s makovicí a křížem. Fasáda a schodiště do věže byly opraveny v roce 1800 a v roce 1937 byla provedena další velká oprava věže kostela a menší opravy střechy a zdí. - Kostel je významným dokladem barokního umění. I když v něm byly krádeže, zachoval se do dnešní doby v téměř autentické podobě. Jde o jednolodní stavbu, neorientovanou (směřuje k severu), s elipsovitě uzavřeným presbytářem a dvěma sakristiemi po stranách. V ose jižního průčelí je hranolová věž s cibulovou bání a lucernou. Kostel má sedlovou střechu krytou bobrovkami, se třemi vikýři po obou stranách ve tvaru volského oka. Krovy jsou pozdně barokní, z roku 1756 nebo opravené po požáru v roce 1798. Fasáda je členěna pilastry s čabrakovými hlavicemi. Boční kasulová okna pocházejí z úpravy po požáru roku 1798 (do roku 1800). V ose hlavního průčelí je mělký rizalit s trojúhelníkovým štítem, na okrajích s kamennými vázami. Na průčelí je znak stavitelů, hrabat Kouniců, v nikách po stranách půlkruhově zaklenutého okna jsou sochy sv. Václava a sv. Adolfa. V interiéru kostela byl na klenbu lodi a presbytáře namalován v roce 1751 pražským malířem Josefem Hagerem svatovavřinecký cyklus. Směrem od hlavního vchodu jde o pozemské působení sv. Vavřince, jeho mučednickou smrt a oslavení. Většina mobiliáře je z druhé poloviny 18. století. Hlavní oltář zhotovil v roce 1766 sochař Frantz Joseph Langhoff z Markvartic. Kromě obrazu se sv. Vavřincem jsou na něm plastiky sv. Petra a Pavla a ve vrcholu Nejsvětější Trojice. Bohatou architekturu hlavního oltáře doplňuje v presbytáři situovaná kazatelna a oltářík Panny Marie Karlovské a v lodi dva boční oltáře - Obětování Krista v chrámu a sv. Josefa. Křtitelnice je datovaná rokem 1756. Zajímavostí je dvoupatrová kruchta s cennými varhanami od Ambrože Tauchmanna z 90. let 18. století. V kostele se nachází náhrobek jednoho ze Salhausenů z roku 1596 a ve věži kostela je zachovaný zvon sv. Josefa. - Pozemek s kostelem patří církvi; v roce 2024 půjde na opravu vnějšího pláště kostela 1.100.000,- Kč z dotačních programů Ministerstva kultury ČR.

Zdroj: www.nockostelu.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.698685°N, 14.431237°E