3938 kostel sv. Vojtěcha

Poškozené (známka 340) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
stavební parcela č. 1/1
Kód katastrálního území:
795127
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
(před 1352), 1723 - 1724
Poloha:
ve vsi

Vrcholně barokní objekt je umístěn na ostrožně ve východní části obce a je situován tak, aby přicházející od Housky jím byli ohromeni. Západním průčelím přímo shlíží na hlavní cestu sestupující k návsi. - V rekonstrukci; má novou střechu (původní střecha shořela při požáru dne 29.4.1996). Fasáda je opravená. Má nová okna a dveře. Uvnitř chybí strop, jsou poškozené omítky. Nově je opravena podlaha, v sakristii se opravují omítky. Kolem je nově uděláno odvodnění. - Kostel je poprvé připomínán v roce 1352. Stával na hřbitůvku s vysokou ohradní zdí. Starý kostel sloužil až do roku 1756 jako hřbitovní a byly v něm slouženy i mše, poté byl stržen (snad až roku 1778). - Pro zchátralost starého kostela se v letech 1723 - 1726 přikročilo ke stavbě nového na současném místě, tj. na místě vzdáleném cca 150 m severovýchodně od původního kostela. Fundátorkou byla hraběnka Marie Markéta z Valdštejna, rozená Černínová z Chudenic. Většina literatury předpokládá, že plány kostela vytvořil Niccolo Raimundi, pracující na celé řadě valdštejnských staveb na zdejších panstvích (Mnichovo Hradiště, Tuháň, Klášter Hradiště nad Jizerou a další). Účast Niccola Raimundiho a v literatuře zmiňovaného provádějícího stavitele Melchiora Oppelta (jinak také Opel) se prozatím nepodařilo věrohodně doložit, ale odpovídá tomu poměrně strohé vrcholně barokní řešení fasády. Hlavní oltář zhotovil v roce 1725 významný malíř ve valdštejnských službách, turnovský měšťan Jan Jiří Hertl. Podle jiných údajů pamětnice vznikl obraz roku 1735, ale pravděpodobně toto datum souvisí s pořízením dalšího vybavení či úpravami oltáře (zlacení apod.). Z původního vybavení starého kostela se dochoval renesanční figurální náhrobek a reliéf se znakem mořské panny z 16. století. Do nové stavby byl rovněž ze starého kostela použit oltář Panny Marie z počátku 18. století a slity byly i původní zvony. Podle inventáře z této doby byly na hlavním oltáři vedle obrazu sv. Vojtěcha i sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava. Levý oltář byl zasvěcen sv. Anně a pravý Panně Marii. - Roku 1785 proběhla oprava věže (sanktusníku). Roku 1787 byly koupeny varhany. Jedná se o jedny z nejstarších českých varhan, původně postavené neznámo kde. Datum 1627, vyryté na skříni patrně kalkantem, poukazuje na dobu jejich vzniku, mohou však být i starší. Traduje se jejich původ z hradní kaple na Bezdězu, některé prameny hovoří též o farním kostele sv. Bartoloměje v Doksech. Jejich posledním umístěním byl kostel v Kruhu. Původní podoba renesančního nástroje byla zcela změněna již v 18. století. Kostel v Kruhu stihl s nástupem komunismu stejný osud jako u většiny ostatních v Sudetech, zařízení kostela i varhany byly částečně zdemolovány. Roku 1992 bylo péčí spolku Ackermanngemeinde a P. Angela Waldsteina zahájeno kompletní restaurování nástroje, rekonstrukce původního stavu z roku 1627. Roku 2020 se tyto varhany nacházejí v Litoměřicích. - Roku 1843 mapy stabilního katastru zachytily kostel v dnešním půdorysu, tj. včetně sakristie a předsíně. Roku 1856 byl podle údajné signatury doplněn oltář sv. Anny obrazem od Maischaidera, patrně někdy v této době byly přemalovány i další oltářní obrazy. Roku 1861 byla pořízena nová křížová cesta (dnes neexistující). Roku 1885 proběhla první větší oprava barokní stavby, roku 1898 bylo obnoveno vybavení interiéru. Roku 1924 pan Richard Harold z Chomutova zhotovil tři nové zvony jako náhradu dvou zvonů zrekvírovaných za 1. světové války. Donátorem dvou zvonů byl významný sedlák, pan Rudolf Billich z č.p. 4, za jeho dvě zemřelé děti. Roku 1930 byla realizována dodnes dochovaná výmalba presbytáře a části lodi, jejímž autorem je Jaroslav Major. Roku 1934 byla opravena střecha, kříž a hromosvod na věžičce, v roce 1936 byly opraveny lavice. - Po 2. světové válce a dále až do 70. let se ještě vedly bohoslužby. Kostel ale pomalu pustl a byl i vykraden. Například byla zcizena kamenná křtitelnice. Roku 1996 byla odvezena převážná část mobiliáře na děkanství do Doks. Stavebně technický stav kostela a zejména střechy byl v této době neutěšený, v roce 1995 byla připravována generální oprava břidlicové střechy položené na dřevěném šindeli. Do kostela zatékalo a patrně byl poškozen i krov. – Dne 29.4.1996 kostel vyhořel; byl zcela zničen krov, střecha a falešná klenba stropu lodi, výrazně poškozeno obvodové zdivo, shořela kazatelna a mobiliář (lavice). Roku 1998 byla provedena nová provizorní konstrukce krovu a položena lepenková krytina. V letech 2006 - 2010 byl postupně obnoven krov a střecha, financováno z dotačních programů Ministerstva kultury ČR, Libereckého kraje a příspěvků města Doksy. Práce organizovalo občanské sdružení Drobné památky severních Čech. V letech 2010 - 2012 byla obnovena fasáda, okenních a dveřní výplně a přístavky. Dále je využito stavby jako nejvyšší budovy, ze které je vysílán signál s vysokorychlostním internetem. Roku 2020 se pokračuje v projektu odvodnění a rozhodování o využití stavby. - Zajímavostí je, že se v pravé poledne střílely salvy z hmoždíře proto, aby lidé z okolních obcí věděli, kolik je hodin. Zvony tak daleko nedozvonily. Ke kostelu vedly z těchto náležejících ke Kruhu obcí přespolní cesty. Ty byly na kraji Kruhu na rozcestích osazeny božími muky, tzv. poslední zastavení. - Pozemek s kostelem patří církvi; ta odmítla v roce 2012 pokračovat v opravě kostela s tím, že pro něj nemá využití. Církev odmítla i pronájem kostela spolku "Drobné památky severních Čech", které chtělo v jejím zastoupení shánět dotace na dokončení opravy kostela. Nakonec si kostel od církve v roce 2013 zapůjčilo město Doksy a pokračuje v opravě. Město plánuje instalovat v kostele panely s historií kostela, vsi Kruh a okolních obcí. - O využití kostela pro kulturní účely usiluje spolek "Kruh v Podbezdězí".

Zdroj: Ing. Pavel Žert

WGS84 souřadnice objektu: 50.498683°N, 14.662003°E

Komentáře

Žádné komentáře