3873 kaple sv. Ducha, Božího hrobu a sv. Kříže

Poškozené (známka 340) zděné velké kaple

Druh stavby:
kaple
Církev:
katolická
Parcela:
stavební parcela č. 56
Kód katastrálního území:
681920, 787957
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
1654, věž přistavěna 1823
Poloha:
na kopci nad městem

s věží

Střecha je opravena. Fasáda je zničená. Bez oken a dveří (jsou v nich pouze mříže). Zavřená, prázdná. Před vchodem je postaveno ochranné dřevěné bednění. - Kaple byla také často označována jako kostel, v obecném povědomí je známa jako „kostelíček“. – Kostel sv. Ducha nad Liběchovem je zmiňován již ve 14. století, během třicetileté války byl však vypálen. Pozůstatky této stavby nebyly dosud nalezeny. – Majitel liběchovského panství v letech 1650 – 1656, Karel Hyacint svobodný pán Villani de Castello Pilonico (1610 – 1656), nechal na spáleništi roku 1654vystavět novou kapli s příslušnou patronátní rodovou hrobkou. Lze se domnívat, že kaple byla rovněž zasvěcena sv. Duchu. – Další majitel liběchovského panství v letech 1709 – 1742, Jan Jáchym hrabě Pachta z Rájova (1676 – 1742), nechal roku 1734 villaniovskou kapli přestavět ve vrcholně barokním slohu. Nová pachtovská kaple byla snad zasvěcena Božímu hrobu, neboť podle popisu z roku 1787 byl tehdy ještě za mříží otevřené kaple k vidění Boží hrob, v pozadí bylo možno spatřit obrazy slavného českého malíře raného baroka Karla Škréty (1610 – 1674). Kaple Svatého Ducha a Božího hrobu se stala poutní neboli svatyní. – Roku 1780 Karel Hubert hrabě Pachta z Rájova (1728 – 1798), syn Jana Jáchyma hraběte Pachty z Rájova, nechal na poutní cestě v úseku mezi farním kostelem Svatého Havla a kaplí Božího hrobu postavit křížovou cestu o 14 zastaveních. Původní obrazy křížové cesty, dnes bohužel nedochované, maloval český malíř pozdního baroka Josef Kramolín (1730 – 1802). Horní část křížové cesty dosud lemuje mohutné lipové stromořadí. – Držitel liběchovského panství v letech 1801 – 1833, pan Jakub Veith (1758 – 1833), v roce 1823 zahájil přestavbu chátrající pachtovské kaple Svatého Ducha a Božího hrobu, ve které byl v době josefínských církevních restrikcí v 80. letech 18. století zrušen liturgický provoz. Před průčelí kaple byla přistavěna věžní zvonice, která nahradila starší poškozenou samostatnou zvonici u liběchovské fary, a villaniovská krypta pod kaplí byla přestavěna na velkou rodinnou hrobku. V roce 1828 byl na hlavním oltáři kaple instalován monumentální krucifix a kaple zasvěcena Svatému Kříži. – V letech1928 – 1929byla kaple důkladně opravena nákladem Ing. Františka Homolky (1888 – 1966), majitele zámku a velkostatků liběchovského panství v letech 1920 – 1945. - V roce 1951 byla kaple předána Národní kulturní komisi, která rozhodovala o osudu umělecky hodnotného mobiliáře a o likvidaci mobiliáře bez umělecko-historické ceny. - V letech 1954 – 1957 liběchovský zámek a také kapli spravoval Československý státní film. Kaple měla být využita jako filmový trezor. Projekce určené pro ideologické posouzení filmů a jejich cenzuru se odehrávaly v promítacím sále, který byl zřízen v barokní konírně liběchovského zámku. – V prosinci roku 1962 liběchovský zámecký areál včetně kaple s hrobkou převzalo Národní muzeum v Praze pro účely expozice asijských sbírek Náprstkova muzea. Kaple vybavená kovovými regály pro cenzurované filmy a také hrobka měly sloužit jako muzejní depozitáře. – V roce 1965 nechalo Národní muzeum v Praze pořídit výkresovou dokumentaci kaple pro plánovanou rekonstrukci. Na jednom z výkresů je mimo jiné zaznamenán oltář Svatého Kříže s monumentálním krucifixem, dosud dochovaným v předsíni liběchovského farního kostela Svatého Havla. – V dubnu 1966 vyhořela po zásahu bleskem věž kaple, částečně poškozena byla i střecha lodi. V letech 1968 – 1969 byly věž a střecha opraveny. Střešní konstrukce nad lodí byla protažena až k tělesu věže. Krytinu z bobrovek vystřídala prejzová střecha. Zdivo kaple bylo po celém obvodu stavby zpevněno železobetonovou injektáží. - V letech 1976 – 1977 byla opravena většina zastavení křížové cesty. Další oprava následovala roku 1997. Naposledy bylo všech 14 zastavení opraveno v letech 2015 – 2016. - V roce 1973 byla kvůli nevhodným stavebním úpravám hrobky vyklizena krypta kaple, kde byly pohřbeny ostatky držitele panství a stavitele kaple Karla Hyacinta, hraběte Villani de Castolo Pilonico a ostatky členů rodiny Veithů, osvícenců a mecenášů Liběchova. Ostatky byly nepietně smíšeny a uloženy tajně do dvou cizích opuštěných hrobů na liběchovském hřbitově. – V roce 1993 Národní muzeum v Praze prostory kaple vyklidilo. Kaple chátrala, stav se zhoršoval. – V září 2015 vznikl spolek „Liběchov sobě – spolek pro záchranu kostelíčka“, který si vytkl za cíl pomoci městu Liběchov získat kapli do vlastnictví; jeho úkolem i nadále zůstává pomoci při získávání finančních prostředků na opravu kaple a realizovat osvětové aktivity ve prospěch této památky. - Kaple je zakreslena na mapě Stabilního katastru z roku 1843. - Kaple na Viniční hoře nad Liběchovem je od roku 1958 kulturní památkou. - Pozemek s kaplí patří městu Liběchov, které v roce 2018 koupilo pozemek od státu (Národního muzea), aby mohlo kapli opravit. Město nechalo zřídit do kaple elektro přípojku a zpracovat projektovou dokumentaci na celkovou opravu kaple, která má přijít na cca 27 mil. Kč. V roce 2022 má jít na opravu kaple 500.000,- Kč jako spoluúčast k dotaci, o kterou požádalo Ministerstvo kultury ČR. - O opravu kaple usiluje i spolek "Liběchov sobě".

Zdroj: informační tabule u objektu

WGS84 souřadnice objektu: 50.40608°N, 14.449143°E

Komentáře

Žádné komentáře