Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 340) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 339

Kód katastrálního území:

782599

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

2. polovina 13. století

Poloha:

na Z konci vsi

Věž má nově natřenou střechu. Loď má střechu chatrnou. Opravena je korunní římsa na levé straně lodi. Věž, presbytář a přístavek mají novou fasádu, loď má omítku zčásti poškozenou. V lodi chybějí okna (místo nich je drátěné pletivo). Zavřený. Uvnitř je kostel zpustošený; zařízen je pouze presbytář. - Kostel ve Višňové je mezi venkovskými kostely Frýdlantska naprosto výjimečný; jako jediný z celého výběžku patřil již ve 14. století do správy pražské arcidiecéze, od 16. století do roku 1945 byl bez přestávky protestantský. Důvodem byly změny hranice mezi Čechami a Horní Lužicí, v nejnovější době pak mezi Československem a Polskem. Pozemek s kostelem patřil až do roku 1959 k polské vsi Wigancice Żytawskie, v tomto roce byl v rámci změn hranic mezi Československem a Polskem připojen k Československu a v rámci něj k obci Višňová. - Kostel se od dalších obdobných objektů v oblasti se liší i stavebním uspořádáním. Z původní stavby, postavené ve 2. polovině 13. století, se dochoval pravoúhlý presbytář zaklenutý dvěma obdélnými poli křížové klenby (o poznání větší, než u jiných kostelů ve vsích Frýdlantska), k jehož severnímu boku byla zřejmě ve 14. století přistavěna hranolová věž. Její severní portál se pravděpodobně uzavíral spouštěcí mříží (hřebenem), jak napovídá vpadlina nad ním. Po požáru kostela v roce 1468 byl do roku 1495 obnoven v pozdní gotice, některé prameny hovoří o nové výstavbě. Zachované architektonické prvky v presbytáři se však hlásí do doby původní stavby. Od poloviny 16. století sloužil kostel luteránům, což se vzhledem k jeho tehdejší příslušnosti k Horní Lužici nezměnilo ani po Bílé hoře. V 17. a 18. století sem pololegálně docházeli i evangeličtí poddaní ze vsí v západní části frýdlantského panství, až toleranční patent z roku 1781 tento stav legalizoval (až do stavby evangelického kostela Krista Krále ve Frýdlantu). Potřeby rostoucích obcí vedly ke stavbě velké plochostropé lodi s tribunami ve stylu střídmého saského klasicismu. Po roce 1945 kostel připadl s lužickou částí Weigsdorfu (nově Wygancice Źitawskie, většina obce zanikla na přelomu 20. a 21. století kvůli haldě lignitového velkolomu) do polského záboru, místní novousídlenci ho však nevyužívali. Až v roce 1960 se kostel kvůli posunu státní hranice dostal do Československa. Desítky let, kdy nebyl kostel využíván, se projevily zhoršováním jeho stavu, které zbrzdila až oprava presbytáře ("malého kostela") počátkem 90. let 20. století, kdy se zde začaly po více než 400 letech konat katolické bohoslužby. Presbytář byl od lodi oddělen zazděním vítězného oblouku. - Pozemek s kostelem patří obci Višňová; obec v letech 2018 - 2020 zorganizovala opravu věže a presbytáře kostela.

Zdroj: www.hrady.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.965931°N, 15.021064°E