Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 300) zděné kostely

Druh stavby:

poutní kostel

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 2

Kód katastrálního území:

600997

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

(1574), 14.8.1723 (základní kámen) - 24.8.1733 (vysvěcení)

Poloha:

na návrší ve vsi

velký, se dvěma věžemi

V rekonstrukci; má novou střechu, věže měděnou (repliky původních bání věže znovu získaly dne 22.11.2018), loď a presbytář v horní části prosklenou. Uvnitř věží jsou nově zbudována schodiště. Věže a průčelí mají opravenou fasádu, zbytek lodi má zvenčí vyspraveno spárování zdiva, zatím je bez omítek. Kostel má nová okna a dveře. Před průčelím kostela je postaveno nové betonové schodiště. Při obou bocích kostela je nové zastřešení. Klenba v lodi je zřícená. Zdivo uvnitř je vyspárováno, opraveny jsou patky pilířů. Obnovena je kruchta a některé dřevěné prvky v interiéru. Kostel má novou podlahu. Zařízený. - Původní dřevěný kostel ve vsi je připomínán již v roce 1574, stál na dnešním hřbitově. V roce 1661 se Neratov stal poutním místem díky milostné sošce Panny Marie a prameni, který u kostela vyvěrá. Původní kostel brzy přestal stačit rostoucímu počtu poutníků a tak byl v letech 1667 - 1668 přestavěn a rozšířen. Poutníků však stále přibývalo a tak byl v letech 1723 - 1733 na kopci nad původním kostelem vystavěn nový barokní chrám (z původního kostela se dodnes zachoval na hřbitově presbytář, užívaný později jako márnice a nyní jako kaple). Základní kámen nového kostela položil majitel zdejšího panství hrabě Johann Karl z Nostitz-Rhieneck dne 14.8.1723. Architekt díla je neznámý, odborníci ho nejčastěji připisují kruhu kolem Giovanni Battisty Alliprandiho. Mohl jím však být i první stavitel kostela, Carl Antoni Reina, Ital usazený v Rokytnici v Orlických horách. Ten se někdy na přelomu let 1729 a 1730 v kostele zabil při pádu z lešení a chrám dostavěl Jakub Ondřej Carow z Kladska. Vysvěcení kostela proběhlo na svatého Bartoloměje dne 24.8.1733. Oltář nového kostela zdobil obraz "Nanebevzetí Panny Marie" Antonína Františka Hampische, nad svatostánkem byla umístěna milostná socha Panny Marie, jíž byly připisovány četné zázraky. Rokokové schodiště, které později kostel zachránilo před demolicí, bylo před hlavní portál umístěno v roce 1776. Jeho autorem byl František Hornich. Na schodišti byly umístěny sochy sv. Josefa, sv. Tomáše apoštola, sv. Barbory a sv. Terezie. - Kostel vyhořel dne 11.5.1945 odpoledne poté, co jeho střechu zasáhl z pancéřové pěsti opilý ruský voják; ten kolem projížděl na kole a z nějakého důvodu se zastavil a na budovu kostela vypálil. Po požáru byly postaveny nové krovy, ale protože nebyly prostředky na novou krytinu, byla střecha provizorně pokryta lepenkou. Po vyhnání původních obyvatel v roce 1946 začal kostel chátrat. Po roce 1948 se pokusil o pokrytí střechy kostela šindelem farář z Rokytnice v Orlických horách; byl ale brzy uvězněn a další opravy byly zastaveny. Začátkem 50. let 20. století vnikli do kostela brigádníci z Československého svazu mládeže, kteří ve vsi pomáhali se sklizní sena, a rozmlátili oltář. Dne 20.4.1957 uhnilý trám z krovu prorazil kamennou klenbu, která se celá zřítila do interiéru kostela. V roce 1960 byl na kostel vydán demoliční výměr, na samotnou demolici se ale nenašly peníze. V roce 1973 byl na kostel vydán nový demoliční výměr, v němž se uvádělo, že kostel hyzdí krajinu a že kameny z něj se mají použít na opravu lesních cest v okolí. Památkáři ale trvali na zachování rokokového schodiště před průčelím kostela; schodiště bylo v 80. letech 20. století přemístěno do parku zámku Skalka u Dobrušky. Tím se ale vyčerpaly peníze určené na demolici a kostel zůstal stát. V roce 1990 byl kostel zásluhou faráře Josefa Suchára vyklizen od sutin a byly zahájeny jeho opravy; jen do roku 2008 si vyžádaly 35 mil. Kč. - V dalších letech se má opravit fasáda lodi a střecha lodi, do níž zatéká, ale uvnitř asi kostel zůstane bez omítek a bude moderně zařízen. Před kostel se mělo vrátit i původní balustrádové schodiště se sochami a vázami ze zámku Skalka u Dobrušky; soud však dal za pravdu majitelce zámku, která schodiště odmítla vrátit. - Pozemek s kostelem patří církvi; zdejší farář Josef Suchár organizuje od roku 1990 postupnou opravu kostela. V roce 2023 půjde na opravu střechy kostela 300.000,- Kč z Česko - německého fondu budoucnosti.

WGS84 souřadnice objektu: 50.214996°N, 16.550376°E