Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Polozřícené (známka 450) zděné kostely

Druh stavby:

klášterní kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 1819/3

Kód katastrálního území:

769355

Období devastace:

do roku 1436

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1267, opraven 1484

Poloha:

na S městyse

stará zřícenina kostela

Kostel opraven tak, aby se dále nerozpadal; zadní část chybí. - Dochovalo se obvodové zdivo původně plochostropé lodi se západním štítem, zděné z lomového kamene a s nárožími armovanými pravidelně opracovanými kvádry. Stěny kostela byly nečleněné, osvětlené vysokými, lomeně zaklenutými okny s kružbami. K západnímu průčelí je připojena nízká věž s bedněným patrem. Východně od průčelí se dochoval lomený portál s lineární profilací. Východní část lodi a presbytář byly odbourány a zcela zanikly. - Když před rokem 1250 obdržel Boreš z Oseka (Rýzmburka) darem od českého krále Václava I. nynější Moravskotřebovsko, začal zde vytvářet šlechtické panství. Jako symbol moci a snad i jako místo posmrtného odpočinku Boreš vybudoval na svém panství nový klášter Koruna Panny Marie. Pro jeho stavbu bylo vybráno místo mezi Třebařovem a Krasíkovem na pahorku obtékaném řekou Moravskou Sázavou. Zakládající listina pochází z roku 1267. Do kláštera byli vzápětí povoláni mniši řádu sv. Augustina založeného papežem Alexandrem IV. v roce 1256. Korunský klášter se stal kulturním a duchovním centrem nově kolonizovaného kraje, a proto byl hojně obdarováván svým zakladatelem Borešem i jeho nástupci. Výsady kláštera potvrdil v roce 1364 český král Karel IV. a později i král Václav IV. Za husitských válek byl klášter zpustošen, následně obnoven, ale původního významu již nedosáhl. K definitivnímu zániku kláštera pak vedla luteránská reformace kolem roku 1550. Poutní odkaz Koruny převzal nedaleký Rychnov a nový klášter byl časem též vystavěn v Moravské Třebové. Klášterní budovy zcela zanikly, zachovalo se jen torzo klášterního kostela. Ve 20. letech 20. století byl pod základy zvonice nalezen fragment reliéfu Narození Páně, který pochází z 1. poloviny 16. století a býval původně umístěn na hlavním oltáři. Zvon z roku 1533 byl přenesen do nového farního kostela v Třebařově. - Pozemek s kostelem patří obci Třebařov.

Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech; hrady.cz

WGS84 souřadnice objektu: 49.848233°N, 16.698558°E