Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 100) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 146

Kód katastrálního území:

727300

Období devastace:

1654–1848

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

po 1352

Poloha:

na Vyšehradě

Po levé straně kaple Panny Marie Šancovské na Vyšehradě jsou neuzamčená železná vrátka. Těmito vrátky je možno projít na malý dvorek, kde se nalézají zbytky kostela sv. Kříže a Stětí sv. Jana Křtitele. - Podle písemných pramenů zde již v roce 1352 stávala gotická kaple sv. Kříže. Počátkem 15. století byla kaple rozšířena na kostel sv. Kříže a Stětí sv. Jana Křtitele (snad malé dvojlodí). Kolem kostela se rozkládal prastarý hřbitov zrušený v 18. století. - V 16. století byl kostel označován jako sv. Jan v hradbách. Při stavbě barokního opevnění, které započalo roku 1654, byl obestavěn kurtinou XXXIII - XXXIV tak, že zůstaly pouze jeho vnitřní prostory. Původně se počítalo s jeho zbořením, ale díky zásahu vyšehradského kanovníka zůstal zachován. Zvenku byl zasypán, oboustranně zkrácen a jeho boční stěny byly sníženy. Také nový strop byl nižší a zaklenutý. Roku 1764 získal přístavbou na severní straně sakristii a průchod do nově postavené kaple Panny Marie Šancovské. Kostel byl zrušen v roce 1787 v rámci josefinských reforem. Poté sloužil jako skladiště, zbrojnice, chlévy a nakonec i obydlí. Zbytky kostela byly odkryty v letech 1974 - 1975 při archeologických vykopávkách. Od roku 1995 slouží prostory kostela jako výstavní síň a lapidárium. Roku 2013 prošel jeho interiér opravou. Dnes kdysi farní kostel připomíná zbytek zdi, zamřížované okno a hlavně bronzová deska. - Vnitřek kostela na obdélném půdorysu má mělký trojboký závěr. Je rozdělen na tři lodě čtyřmi pilíři, které nesou křížové klenby. Tyto klenby přecházejí na západní straně do pětibokých výsečí. Presbytář má šikmé stěny s konchou zaklenutými nikami. V jeho závěru je obdélníková nika pro oltář. Podzemní kobka v severovýchodní části kostela je zaklenuta valenou klenbou eliptického průřezu s trojúhelníkovými a pětibokými výsečemi. - Popis kostela v ukázce z knihy Popelky Biliánové „Vyšehradské fejetony“ (originál textu vyšel 15.11.1903 v deníku Národní politika): „Nenadálý objev neznámého kostela ve vykopávce při starém děkanství na Královském Vyšehradě ukázal, jak veliké úctě a lásce těší se posvátný Vyšehrad náš nejen u širokých vrstev lidu, ale i u inteligence. Vedle kaple Panny Marie Šancovské stojí domek, v němž bydlí vyšehradský kaplan, a za oběma těmito budovami jeví se ve vysokých hradebních valech zeď budovy utopené v náspu. Zevně jeví se ve zdi nějaké okénko a dva vchody. A tato budova ve hradním valu zapuštěná jest chrám sv. Jana Stětí, o němž míněno, že dávno jest již rozmetán. O kostele sv. Jana Stětí známo jest pouze, že vystavěn byl někdy ve 14. století, kdy též v sousedství jeho povstávaly budovy měšťanské. Za husitských válek byl chrám úplně zpustošen a vydrancován, ale později opět jakž takž upraven, aby služby boží v něm konány býti mohly, což však dlouho nepotrvalo a chrám zas byl opuštěn. Až teprve roku 1612 byly zde znova služby boží konány i procesí sem pořádána, ale brzo poté byl chrám opět zrušen: roku 1624, kdy Vyšehrad byl opevňován, dostal se kostel zrovna do hradební čáry a byl zrušen a posléze roku 1635 „zcela rozmetán“ – což však myslně pojato jest: rozmetán byl pouze portál chrámový, kterýž patrně přečníval hradební čáru, a pevná stavba kostela zůstala ušetřena ve hradebním valu. V polovině 18. století nábožný děkan a horlivý starožitník Berghauer postavil kapličku Panny Marie, jak dosud stojí, a to zrovna před vchodem zrušeného chrámu sv. Jana Stětí, a ve zpustlé jeho svatyni usadil se poustevník, čemuž svědčí též nápis nad vchodem bývalé poustevny: A. D. MDCCL. Za císaře Josefa byla však zrušena i kaplička Panny Marie i poustevna a v obou bývalých svatyních byly občas i stáje. Roku 1882 koupila kapitula vyšehradská majetek svůj (kapličku i s poustkou) od vojenského eráru a nynější probošt Karlach kapličku svým nákladem znova opravil. Za dnešních dob ve vlastním chrámu sv. Jana Stětí i přiléhající k němu poustevně upraveny jsou byty. - Kostel sv. Jana Stětí byl stavby románské, a to v osmistěnu. Portál je nezvěstný, i vnitřek rozličnými přestavbami valně pozměněn. Prostřed chrámu stály čtyři sloupy, apsida jest buď zazděna v zevní straně hradeb, nebo ubourána, po stranách však dobře znatelny jsou vysoké výklenky po sochách. V klenbě znamenati jest zazděný otvor věžičky. Vedlejší poustka jest stavbou rovněž o silném zdivu a klenbě a přiléhá ke kostelu, jehož průčelí přezděno jest na šíři hradeb. V okolí kostela nalezeno všude po zahrádkách plno kostí, což ukazuje na hřbitov. Kostel sv. Jana Stětí jest jedním ze tří kostelů (sv. Klimenta a sv. Petra a Pavla) vyšehradských; jiné svatyně uváděny jsou jen jakožto kaple. Na rytině Sadelerově z roku 1606 viděti jest dobře kostel sv. Jana Stětí s věžičkou a vysokou gotickou střechou, kteráž na románské stavbě kostela ukazuje ovšem na přestavbu. Ke kostelu přiléhají některé budovy, z nichž jedna jest stará rychta s krčmou svobodnou (leč nesnadno určiti, která z nich by to býti mohla). Kostel sv. Jana Stětí stával při samé zdi hradní a odtud (k severu) ostře se již hradby dolů svažovaly. Dnes v těch místech je široká výspa bašty sv. Leopolda.“ - Pozemek s kostelem patří městu Praha.

Zdroj: www.vysehradskej.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.06428°N, 14.421783°E