Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 1798

Kód katastrálního území:

605786

Období devastace:

1654–1848

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

(po 1318), koncem 14. století, přestavěn 1763 - 1767

Zbořeno:

po 1791

Poloha:

v zaniklé vsi Nevechovice

Na křižovatce cest z Blšan do Pšova a z Podbořan do Měcholup stávala ves Nevechovice a v ní dřevěný kostelík sv. Václava. Koncem 14. století byl postaven z kamene, jak dokládá výzva ke sbírce na kostel od žateckého děkana a vicearcijáhna Beneše. Ves sice zanikla asi již v husitských válkách, ale svatyně nepokojnou dobu přečkala. U kostelíka se nalézal zázračný svatováclavský pramen opředený mnohými legendami. - Podle Hájkovy kroniky roku 1318 na místě budoucího kostela porazily české oddíly vedené Vilémem Zajícem z Valdeka německé vojsko krále Jana Lucemburského a Vilém pak na památku vítězné bitvy nechal postavit kostelík. V roce 1617 byl kostelu věnován cenný kalich. Velké poutě směřovaly ke kostelíku i po třicetileté válce, třebaže byl tehdy velmi zchátralý. Ale v letech 1669 - 1678 byl kostel barokně přestavěn, přičemž finance poskytla místní vrchnost, blšanští měšťané a farář. Nový kostel měl tři barokní oltáře; jeden hlavní a dva vedlejší. U kostela stávala také poustevna, kde až do josefínských reforem bydlel františkánský terciář. O duchovní službu se starali kapucíni ze Žatce nebo františkáni z Kadaně. V letech 1763 - 1767 byl kostel nákladem hraběte Prokopa Adalberta Černína znovu přestavěn, dokonce k němu byla zřízena křížová cesta. Ale již o dvě desetiletí později, v rámci náboženských reforem císaře Josefa II. bylo rozhodnuto o zrušení kostela. Stalo se tak výnosem ze dne 12.12.1785 a dne 16.5.1786 zde byla konána poslední mše. Kostel byl v roce 1791 prodán za 646 zlatých a 30 krejcarů na stavební materiál. Následně byl s výjimkou oltářní zdi presbytáře zbořen, materiál byl snad použit na stavbu pošty v Podbořanech. Sanktusník z kostela i s hodinami dodnes zdobí radnici v Blšanech. Kostelní lavice získal kostel ve Velké Černoci, hlavní oltář byl přesunut do Očihova a oba postranní do Buškovic. Dva zvony byly přesunuty až do Pernštejna na Chomutovsku a kazatelna se dostala až do kostela v Malém Háji v Krušných horách nad Litvínovem, který byl založen na přímý příkaz císaře. Z kostela zbyla pouze oltářní zeď s obrazem sv. Václava opravená roku 1883, která se dodnes zachovala jako kaplička. - Pozemek, na němž kostel stál, patří městu Blšany.

Zdroj: ThLic. Jaroslav Havrlant, Th.D. - Oblastní muzeum v Lounech

WGS84 souřadnice objektu: 50.235727°N, 13.474475°E