Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 0) ostatní

Druh stavby:

židovský hřbitov

Církev:

židovská

Parcela:

pozemková parcela č. 219/1

Kód katastrálního území:

685674, 685704, 685682

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1876

Poloha:

SV od vsi

Větší část náhrobních kamenů je povalená; povalené náhrobky jsou postupně vykopávány. Ohradní zeď je zčásti opravená, zčásti poškozená. Hřbitove je vyčištěn od náletových dřevin. - Hřbitov má tvar lichoběžníku a rozkládá se na ploše 1282 metrů čtverečních. - Byl otevřen v roce 1876, užíván do 2. světové války. - Na hřbitově se nachází několik náhrobků, které stojí čelem k severu a ty nejnovější jsou umístěny v blízkosti márnice. - Několikrát se uvažovalo o zrušení hřbitova. Od 2. světové války hřbitov jen chátral a nebyly peníze na jeho opravu. MNV několikrát jednal se Židovskou obcí v Praze v letech 1971, 1974 a 1977. Mezi projednávané body patřil například návrh na odkoupení zachovalých náhrobků pro zpracování mohyly s deskou připomínající, že zde stával hřbitov. Jednání skončila v roce 1977. Zánik židovského hřbitova se naštěstí nekonal. I přesto, že mnoho náhrobků bylo rozkradeno a poničeno. Na několika místech jsou rozkradené i kameny z obvodové zdi. - Základní rozdíl mezi židovskými a křesťanskými hřbitovy je dán zásadou nenarušitelnosti hrobů. Ostatky pochované osoby musí zůstat navždy na tom samém místě, kde byly pohřbeny. Nebylo tedy možno přemisťovat ostatky ani otevírat hroby. - Na hrobech zemřelých stojí stéla. Jedná se o náhrobní kámen zapuštěný kolmo do země. Na těchto náhrobcích se můžeme dozvědět zajímavé informace o zemřelých osobách. Například zobrazují povolání zesnulé osoby či do jakého rodu patří. Je zde také vyjádřen smutek nad zemřelou osobou, popis záslužných činů a požehnání ke šťastnému životu na onom světě. Epitafy se u nás objevují v hebrejském, hebrejsko-německém nebo hebrejsko-českém jazyce. U méně ortodoxních rodin se od 20. století objevují nápisy pouze v českém nebo německém jazyce. - Márnice, kterou se na hřbitov pravděpodobně vstupovalo, stojí na okraji hřbitova. Sloužila pro umístění nebožtíka, který podle náboženské tradice nesměl být ponechán přes noc v domě, kde zemřel. Členové pohřebního bratrstva (chevra kadiša) dohlíželi na zemřelého a zajišťovali rituální omytí těla (tahara). - Židé na náhrobky svých blízkých nepokládali květiny, ale kamínky. Věřili, že kámen je symbolem vzpomínky a na hrobě zůstane věčně. Další důvod byl ten, že v období starověku žili Židé v poušti a pohřbívali do písku. Aby vítr neodvál písek, navršili na hrob kamení. - Hřbitov je značně zdevastován. Náhrobní kameny jsou povaleny a poničeny, márnice má poškozenou střechu a celý areál je zarostlý břečťanem a náletovými keři. - Od poloviny června 2019 zde pracuje nový správce, který se snaží svou dobrovolnou péčí udělat z tohoto místa opět důstojné místo k odpočinku zde pochovaných židů. - Pozemek se hřbitovem patří Židovské obci v Praze; v roce 2024 půjde na opravu části náhrobků 160.000,- Kč z dotačních programů Pardubického kraje.

WGS84 souřadnice objektu: 49.884673°N, 16.302847°E