Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné synagogy

Druh stavby:

synagoga

Církev:

židovská

Parcela:

pozemková parcela č. 637/1

Kód katastrálního území:

727164

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1895 - září 1896

Zbořeno:

polovina července 1951

Poloha:

v Sázavské ulici, v místech dnešní školy

V roce 1881 byl na Královských Vinohradech ustaven Spolek pro vybudování israeslského chrámu (německy Isr. Tempelbauvereien). Samostatná židovská náboženská obec byla na Vinohradech založena roku 1893 (německy: Israelitische Cultusgemeinde in Königliche Weinberge). Vypracování stavebního projektu templu bylo roku 1894 svěřeno přednímu vídeňskému architektovi synagogálních staveb Wilhelmu Stiassnýmu (paralelně v Praze projektoval např. i Jubilejní synagogu). Stavba probíhala nadcházející dva roky, mezi lety 1895 a 1896, a na Vysoké svátky 5657, v září 1896, byla slavnostně otevřena za účasti mnoha vzácných hostí. Slavností projev přednesl královéhradecký rabín Heřman Kohn. Vinohradský rabín Gustav Weiner vydal při této příležitosti modlitby, které sám přeložil do češtiny. V synagoze poté jako šámes, tj. správce, působil Eduard Wohryzek, otec Julie Wohrzykové, přítelkyně Franze Kafky. - Synagoga byla postavena v novorenesančním slohu s maurskými prvky. Stavba byla trojlodní, bazilikálního typu, s širokými ženskými galériemi na sloupových arkádách a s vnějším ochozem kolem celé budovy. Nad hlavním průčelím do Sázavské ulice, jemuž vévodilo mohutné růžicové okno s Davidovou hvězdou uprostřed, desky Desatera na vršku tympanonu a falešný portikus, se tyčily dvě vysoké, osmiboké věže zakončené cibulovitými báněmi s lucernami. Skutečný vstup do synagogy ale vedl dvěma průjezdy v postranních budovách rabínského domu a židovské školy do ochozu okolo budovy. V interiéru byl jako stavební obklad použit různobarevný mramor a barevné vitráže se starozákonními motivy. Sedadla byla vyřezávaná ze dřeva, v hlavní lodi v několika sekcích za sebou. Svojí kapacitou přes 2000 míst to byla největší synagoga v Praze a patřila k největším na světě. Velikostí byla srovnatelná zhruba s kostelem svaté Ludmily na blízkém náměstí Míru či s plzeňskou Velkou synagogou. Náklady na zbudování synagogy činily 800.000 zlatých. - Templ byl reformního ritu, s varhanami a pěveckým sborem. Jako rabín zde působil Dr. Gustav Weiner, který byl také učitelem náboženství a překladatelem, vydal např. "Českou Hagadu". Jako synagoga a komunitní centrum sloužila Vinohradská synagoga až do okupace, kdy byla podobně jako řada jiných židovských staveb přeměněna na skladiště, v němž byl skladován nábytek zabavený deportovaným Židům. - Při náletu na Prahu dne 14.2.1945 dostala synagoga zásah. Na rozsahu poškození měly značnou vinu německé úřady, které bránily hašení následného požáru. Hlavní loď synagogy vyhořela, boční křídla nebyla silněji poškozena. Přestože poškození budovy nebylo takové, aby nemohla být opravena, neměl komunistický režim zájem na zachování této cenné budovy, a tak byla i přes protesty představitelů židovské obce v polovině července roku 1951 odstřelena. - Na místě synagogy byla následně postavena Základní škola Sázavská, zprovozněná dne 1.9.1961. Na levém sloupu vstupu do školy je od roku 1995 umístěna pamětní deska připomínající synagogu. - Synagoga stála na trojici pozemků; všechny tři (pozemkové parcely č. 637/1, 638 a 637/2) patří městu Praha.

Zdroj: Jiří Fiedler, František Kabát; cs.wikipedia.org

WGS84 souřadnice objektu: 50.074485°N, 14.440173°E