← kostel sv. Josefa (Dubenec) kaple Panny Marie (Dvůr Králové nad Labem) →
17024 synagoga

Zaniklé (známka 600) zděné synagogy

Druh stavby:
synagoga
Církev:
židovská
Parcela:
pozemková parcela č. 148/1
Kód katastrálního území:
633968
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
1890 - 1891
Zbořeno:
konec roku 1965 - 28.1.1966
Poloha:
za JV okrajem městského jádra, v ulici 17. listopadu

Pozemek pro stavbu synagogy byl zakoupen v roce 1888. Do té doby židovští občané využívali pro bohoslužby pronajatou modlitebnu. Stavba začala v roce 1890; řídil ji architekt Stanislav Franzen z Prahy, který výstavbu dokončil v roce 1891. Jednalo se o novorománskou baziliku s kopulí na půdorysu řeckého kříže. Popis vnitřního prostoru se nedochoval. Synagoga sloužila svému účelu až do nacistické okupace. - Dne 15.1.1940 byl předvolán představený židovské obce Rudolf Kohn před obecní radu, která ho seznámila se zamýšleným majetkoprávním převodem pozemku se synagogou do majetku obce, aby tak mohla sloužit veřejnosti. Městská rada předpokládala, že v synagoze vybuduje městskou obrazárnu. Jednání se protáhla až do dubna 1940, k převodu majetku ale nedošlo. Nařízením zastupujícího říšského protektora byly v říjnu 1941 uzavřeny všechny židovské synagogy a modlitebny v Čechách a na Moravě. N. S. Turngemeinde (německý cvičební spolek) v březnu 1942 vyhrožoval, že budovu zboří. Nakonec zůstala synagoga ušetřena, ale její vnitřní prostor byl během války zdevastován. Po ukončení válečného konfliktu někteří židovští občané, kteří přežili holocaust, obnovili v srpnu 1945 činnost židovské náboženské obce ve Dvoře Králové. Členové vypracovali seznam škod, které utrpěl majetek židovské obce, ale další jejich aktivita již není doložena. Z války se vrátilo velmi málo židovských občanů, a proto téměř celá židovská populace ve Dvoře Králové zanikla. Z toho důvodu synagoga ve Dvoře Králové po válce již k náboženským účelům nesloužila. V roce 1950 projevil o budovu zájem národní podnik Juta Dvůr Králové, který v ní chtěl uložit svůj podnikový archiv. Židovská obec v Hradci Králové v dopise ze dne 20.3.1950 podniku Juta oznamuje, že se o synagogu již přihlásil Městský národní výbor ve Dvoře Králové, který ji chce kvůli výstavbě komunikace do Trutnova zbourat. Podnik Juta se dohodl s Mětským národním výborem, že bude synagogu používat do doby, než bude třeba přistoupit k demolici. Nájemní poměr mezi podnikem Juta a židovskou náboženskou obcí započal dne 1.5.1950 a trval až do dne 14.10.1964. Podnik se jako nájemce o budovu příliš nestaral a židovská obec neměla dostatek financí na její opravu. Do budovy silně zatékalo, což mělo neblahé následky pro uložené archiválie. Po vypršení nájemní smlouvy začal Městský národní výbor uskutečňovat své plány. V městské kronice bylo roku 1965 v kapitole o výstavbě města zapsáno: „Koncem roku došlo ke zbourání synagogy. Podle asanačních plánů měla být ale synagoga zachována jako výrazná dominanta města. Po přestěhování archivu podniku Juta koncem srpna 1965 byl objekt předán Městskému národnímu výboru. Tato záležitost byla projednána v technické komisi pro výstavbu s tím, aby synagoga byla opravena v co nejkratší době nákladem asi 150.000,- Kčs a zároveň aby byl dořešen účel jejího dalšího využití. Rada toto opatření schválila a podnik Juta byl požádán, aby rozpracoval dokumentaci na nejnutnější opravy. S náklady na tuto opravu bylo počítáno i v plánu generálních oprav Městského národního výboru. Konečné řešení nalezeno nebylo a o osudu synagogy bylo rozhodnuto v souvislosti se spojovací komunikací od Švermova mostu do ulice Rooseweltovy. Tento návrh si vyžadoval zboření synagogy a objektů č.p. 411, č.p. 412 a č.p. 453. Stavoprojekt v Trutnově vypracoval investiční úkol na tuto stavbu schválenou odborem dopravy Okresního národního výboru v Trutnově. Městská rada se vyslovila kladně k tomuto řešení a odvolala u podniku JUTA vypracování dokumentace na opravu synagogy. Tím bylo o osudu synagogy rozhodnuto. Bourací práce byly ukončeny dne 28.1.1966. Náklady na bourání činily přes 146 000,- Kč, tedy skoro tolik jako náklady na opravu objektu.“ Rozhodnutí, zda synagogu zbourat či nikoli, padlo na jednání městské rady dne 18.8.1965. – Synagoga, která přečkala dobu nacistických pogromů, i přes protesty mnoha občanů nakonec ustoupila moderní komunikaci. Jejím zbouráním tak Dvůr Králové přišel o výraznou dominantu, kterou synagoga tvořila více než 70 let. – V roce 2008 byl u místa synagogy instalován pomník. - Synagoga stála na šestici pozemků; jeden (pozemková parcela č. 148/1) patří Správě silnic Královéhradeckého kraje, zbývajících pět (pozemkové parcely č.97/4, 4006/1, 99/1, 97/3 a 97/14) patří městu Dvůr Králové nad Labem.

Zdroj: Eva Keilová: Židovský textilní průmysl a židovská obec ve Dvoře Králov

WGS84 souřadnice objektu: 50.43034°N, 15.816332°E

Komentáře

Žádné komentáře