Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:

klášterní kostel

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 105

Kód katastrálního území:

675261

Období devastace:

1654–1848

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

okolo 1400

Zbořeno:

postupně po 1773

Poloha:

v S části města

Spojen s klášterem minoritů. - Stával na levé straně Husitské ulice a to v její horní části tam, kde dnes stojí domy čp. 126, 243, 231 a 347. Historický záznam udává, že zde okolo roku 1452 byl a kázal slavný Jan Kapistrán. Poslední z rodu Koldiců, pánů na hradě Krupka, Timo V., obdařil klášter mnoha výsadami, a když v roce 1479 klášter vyhořel, přispěl na jeho obnovu. Pamětní deska připomínající tuto událost byla k vidění v klášterních ruinách ještě před první sv. válkou. Požár postihl klášter znovu v roce 1527 a jak se uvádí, zahynul při něm jeden z mnichů. Po tomto požáru byla budova kláštera obnovena a spolu s klášterním kostelem byla prý chloubou města. Zlé časy přišly do kláštera s příchodem protestantismu, kdy bylo mnoho katolických far opuštěno. V roce 1567 byl klášter opuštěn a část klášterní zahrady se proměnila ve hřbitov. Kostel byl sice ještě udržován, ale střídání majitelů mu jistě neprospělo. Až po tom, co se dostal do držení jezuitského řádu v roce 1587, bylo započato s opravami, a v roce 1589 byl kostel znovu vysvěcen. Za třicetileté války v roce 1633 byl vypálen městský kostel a klášterní kostel Všech svatých se stal farním kostelem pro Krupku. Zůstal jím až do roku 1672, kdy byl městský kostel opraven. V roce 1677 připadl kostel i klášter do správy jezuitům z Bohosudova. Kostel byl tehdy ve velmi špatném stavu a klášter byl opuštěný, bývalo však ještě zvykem zahajovat výroční trhy bohoslužbou v klášterním kostele. Jezuitský řád udržoval kostel až do svého zrušení v roce 1773. Od té doby kostel chátral a nakonec ho vykoupilo město, které jej po částech rozprodalo jako stavební materiál. Na pozemcích byly vystavěny domky, dřevo z kláštera pak bylo využito k pálení vápna. Ve františkánském klášteře se také nacházela hrobka rodu Vřesovců, kteří vládli na nedaleké Doubravské hoře a v 16. století i na krupském hradě. Byl zde též náhrobek Sabiny z Vřesovic (zemřela v roce 1518), který byl později v roce 1813 přenesen na hrad Krupka. Náhrobek zde sloužil k zakrytí dveří sklepa, kde měli měšťané ukryté své cennosti. Dnes se tento náhrobek nachází v bohosudovském kostele. - Areál kostela s klášterem stál na pětici pozemků; všchny (stavební parcely č. 109, 104, 105 a 106/1 a pozemková parcela č. 3487) jsou v soukromém vlastnictví.

Zdroj: Erzgebirgszeitung 1919, str. 92, od autora Karl Rudolph.

WGS84 souřadnice objektu: 50.689935°N, 13.856397°E