14361 kaple sv. Rozálie

Opravené (známka 120) zděné velké kaple

Druh stavby:
kaple
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 1081/11
Kód katastrálního území:
710491
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
1682, přestavěna 1881 - 1882
Poloha:
SV od vsi, v lese blízko myslivny Rachačky

se štítovým zvonovým nástavcem

Má novou střechu. Zdivo potřebuje místy opravit nátěr. Prázdná. – Jedná se o prostou stavbu s jednoduchými prvky historismu, členěnou na loď a presbytář, který je zřejmě původní raně barokní kapličkou ze 17. století. Loď je plochostropá, presbytář je zaklenut valeně a ve štukovém rámování na omítce se zachovaly zbytky málo čitelných nástěnných maleb. Nad zděnou mensou tumbového typu je v osmicípé hvězdě snad znázorněna Madona s Ježíškem, vzývaná lidmi v době moru. Na klenbě je téměř zničená malba Nejsvětější Trojice. Mobiliář kaple, v němž vynikala barokní socha vzkříšeného Krista a skleněná rakev s druhotným tělem sv. Rozálie, je nezvěstný. V průčelí kaple se nachází malá věžička s datací 27.8.1882. Opodál vyvěrá léčivý pramen, nad nímž je dřevěný kryt se stříškou. - Kaple stojí asi 2,5 km západně od Purkarce v lesích poblíž bývalé hájenky a dnešního letního tábora. Zasvěcení sv. Rozálii nasvědčuje, že se jedná o stavbu z doby, kdy českou zemi sužovaly epidemie moru. Sv. Rozálie, spolu se sv. Rochem nebo sv. Šebestiánem, byla ochránkyní proti moru. - V době velké morové rány roku 1680, která si vyžádala tisíce lidských životů, nařizovaly zemské zákony, aby byli zemřelí pohřbíváni v lesích a na vzdálených místech. Toto se stalo i rytíři Václavu Janu Býšovcovi z Býšovce (zemřel 1687), kterému zemřely dvě děti na mor. Rytíř nechal poblíž hrobů svých dětí postavit kapli sv. Rozálie. Povolení arcibiskupské konzistoře v Praze k položení základního kamene pochází ze dne 26.6.1682. – Ze zápisů ve farní kronice Purkarce víme, že na oltáři v kapli byli kromě sv. Rozálie zobrazeni též sv. Roch a Šebestián a také Panna Maria „Hvězda mořská“. Mše svatá zde byla sloužena několikrát do roka, hlavní poutní slavnost se konala v den sv. Rozálie. – V době josefínské kaple zpustla, zvon byl přenesen do Dřítně. Po opravě v roce 1825 se podnětem k obnovení poutí stala vlna jiné epidemie, totiž vysoce infekční cholery, která si rovněž vyžádala mnoho lidských životů. Je doloženo, že procesí přišlo roku 1830. Později kapli značně narušilo zamrzání vody, proto byla částečně rozebrána a v letech 1881 - 1882 ji nechal nově přestavět Antonín Ambrož, rolník z Purkarce. Voda, která dosud tekla pod kaplí za oltář do studánky, byla odvedena opodál stavby. Nově upravenou kapli posvětil purkarecký farář P. Vojtěch Wolf dne 17.9.1882. Od roku 1890 se na oltáři nacházela votivní socha Panny Marie Lurdské, věnovaná kapli rodinou hajného Fürsta poté, co se jim utopil dvanáctiletý syn. Velkou národní pouť zažila kaple v neděli dne 15.7.1945, kdy se mše svaté, sloužené purkareckým farářem P. V. Adámkem, zúčastnilo na 5.000 lidí z Purkarce a okolí. Poutní tradice se držela i v době komunismu, ještě např. v roce 1957 zapisuje duchovní správce P.V. Adámek: „…..pěkně se vydařila červencová pouť do Rachaček, procesí přišlo z Dolního Bukovska, Purkarce a Křtěnova……“ - Kaple byla opravena v roce 1993 nákladem obecního úřadu v Olešníku, ale poutě ani mše svaté se zde již nekonají. - Pozemek s kaplí patří obci Olešník.

Zdroj: Jiří Černý: Poutní místa Českobudějovicka a Novohradska

WGS84 souřadnice objektu: 49.133431°N, 14.417471°E

Komentáře

Žádné komentáře