kostel sv. Mikuláše (Přísečnice) →
14160 evangelický kostel

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
evangelická
Parcela:
pozemková parcela č. 979
Kód katastrálního území:
734713
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
1873 - 1874 (vysvěcen 8.11.1874)
Zbořeno:
1957
Poloha:
za nádražím, V od Kojetínské ulice

se sanktusníkem nad průčelím

Pro německé zaměstnance přerovského nádraží a dalších podniků ve městě byl v roce 1855 (dle jiných pramenů až v letech 1861 - 1862) zřízen za železničním nádražím hřbitov s dřevěnou zvonicí. V roce 1866 během prusko-rakouské války byli na tomto hřbitově pohřbíváni pruští vojáci zemřelí v blízké vojenské nemocnici. K uctění jejich památky věnoval v roce 1870 pruský král Vilém 2.000 tolarů na výstavbu evangelického kostela. Dřevěná zvonice na hřbitově byla zbořena a na jejím místě byl v letech 1873 - 1874 postaven malý evangelický kostel v pseudogotickém slohu; vysvěcen byl dne 8.11.1874. Po vzniku Německé evangelické církve roku 1923 přešel kostel do správy její olomoucké obce, bohoslužby se v něm ale kvůli nedostatku věřících konaly jen příležitostně. V roce 1931 projevila zájem o pronájem kostela pravoslavná církev. Po prohlídce kostela následovalo dne 21.4.1931 jednání s německou evangelickou církví v Olomouci. Již v polovině května 1931 přišla od německých evangelíků kladná odpověď. Na dalším jednání v Olomouci dne 22.5.1931 se již probíraly detaily dlouhodobé nájemní smlouvy a brzy poté pravoslavní kostel převzali. Postupně byly provedeny potřebné opravy a úpravy, aby vyhovoval základním liturgickým pravidlům; spoře protestantský interiér byl doplněn ikonostasem, který z modřínového dřeva zhotovila stolařská firma Malátek ze Želatovic; jeho výroba byla uhrazena z finančních darů asi 10 rodin. Ikony pro ikonostas vytvořila ruská akademická malířka Olga Djačenková žijící tehdy v Československu. Další posvátné obrazy a fresky provedl všestranně nadaný otec Andrej Kolomacký. Dne 2.4.1933 byl dosavadní evangelický kostel vysvěcen biskupem Gorazdem jako pravoslavný chrám sv. Václava. Na konci 30. let 20. století bylo potřeba znovu řešit problematiku kostela. V Přerově se začalo usídlovat větší množství občanů německé národnosti a evangelická církev uvažovala o zrušení nájemní smlouvy na chrám, uzavřené do roku 1940, kvůli vlastním potřebám. Než ke zrušení pronájmu došlo, byla pravoslavná církev kvůli pomoci atentátníkům na Reinharda Heydricha dne 27.9.1942 rozpuštěna a její majetek byl zabaven. Kostel převzala německá armáda a používala jej jako skladiště. Dne 2.6.1945 se v kostele konala první poválečná mše obnovené pravoslavné církve. Všechen chrámový inventář byl Němci ukraden a odvezen, takže se opět musely shánět základní liturgické předměty. Kostel Německé evangelické církve byl na základě Benešových dekretů německým evangelíkům zabaven a jeho národní správou byl pověřen Norbert Coufal, jednatel pravoslavné církevní obce v Přerově. Začátkem 50. let 20. století byla pravoslavná obec v Přerově informována komunistickými úřady, že z důvodu plánovaného rozšiřování železničního nádraží bude jejich chrám zbořen. Proto se pravoslavná obec rozhodla pro bohoslužby zakoupit synagogu (opuštěnou od roku 1941) a upravit ji pro potřeby pravoslavné církve. Z rituálních důvodů nemohla Židovská náboženská obec v Olomouci prodat synagogu obci pravoslavné, a tak budovu v prosinci 1950 zakoupil předseda pravoslavné obce Petr Chrastina, který ji dne 4.4.1951 prodal pravoslavné obci. Synagoga po 2. světové válce sloužila jako sklad a byla ve velmi špatném stavu. Až do listopadu 1953 probíhaly v nově zakoupeném chrámu zednické, betonářské a řemeslnické práce a pravoslavní věřící se stále scházeli na bohoslužby v původním chrámu za nádražím. Vysvěcení nového pravoslavného chrámu v bývalé synagoze se uskutečnilo dne 20.12.1953; nový chrám byl zasvěcen slovanským věrozvěstům sv. Cyrilu a Metodějovi. Chrám za nádražím (původní evangelický kostel) přestali pravoslavní využívat; kostel pak byl v roce 1957 zcela zbytečně zničen i s okolním hřbitovem, protože železniční nádraží se do tohoto prostoru nerozšířilo. - Pozemek, na němž kostel stál, patří firmě České dráhy, a.s. z Prahy.

WGS84 souřadnice objektu: 49.446145°N, 17.443297°E

Komentáře

Žádné komentáře