14138 kostel sv. Jiljí

Novostavby (známka 10, známka původního objektu: 601) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 378/2
Kód katastrálního území:
675636
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
(starší), 1719 - 8.10.1721 (vysvěcení)
Zbořeno:
první polovina 1963
Poloha:
na návsi

První písemná zmínka o křelovském kostele je z roku 1279. Tehdy vstoupil velmož Časta do sporu se sousedním vladykou Pardusem z Horky o patronátní právo nad kostelem v Křelově, z něhož vzešel jako vítěz. Uvedená listina je současně nejstarším dokladem o existenci křelovského farního chrámu. O jeho vzhledu a umístění se však žádné zprávy nedochovaly. Byl patrně menší stavbou a podle mínění farní kroniky stál na návrší na místě nynější kapličky Panny Marie. Po Častově smrti připadlo patronátní právo nad kostelem pánům ze Šternberka. V roce 1329 jej Diviš ze Šternberka postoupil spolu s celým šternberským dílem Křelova klášteru sv.Kláry na olomouckém Předhradí. V historických pramenech ze 14. a 15.století chybějí jakékoliv zprávy o křelovském kostele a faře. Teprve na počátku 16. století se objevují jména dalších místních farářů - 1504 Václav a 1505 Jakub. V roce 1528 spravoval křelovskou faru s titulem administrátora jistý Melchior, kterého žalovali farníci u biskupské konsistoře, protože prodal kostelní krávu a zašantročil kostelní knihy a jiné předměty z vybavení fary a kostela. Při generání vizitaci v červnu 1662 bylo zjištěno, že katechismus vyučuje v obci zdejší farář a olomoučtí jesuité. K farnímu obročí náležel lán pole ve dvou dílech a dvě louky. Na desátcích bylo faráři odváděno 59 kop a 45 snopů žita a stejné množství ovsa, vedle toho bylo sypáno 10 měřic žita a 6 měřic ovsa. Ze dvou usedlostí dostával 30 grošů v penězích. Kostel měl tři oltáře, chyběla zpovědnice. Kostel vlastnil 28 krav (tzv. železných), které byly pronajímány chudým obyvatelům farnosti po 24 krejcarech. Kostelní jmění obnášelo 2.990 zlatých ze zbožných nadání, něco stříbra a dva nové zvony. Fara byla malá a špatná, bez stodoly a chlévů. Farníci byli povinni pod hrozbou klatby vystavět hospodářské objekty fary a zabezpečit místního učitele, čemuž se kvůli své chudobě do té doby bránili. Ke Křelovu byl tehdy přifařen Břuchotín a polovina Skrbeně, ve farnosti žilo 317 zpovědi schopných katolíků. V roce 1684 předaly olomoucké klarisky patronátní právo nad farním kostelem v Křelově klášteru Hradisko u Olomouce, a to výměnou za faru v Tvarožné u Brna. Premonstrátští kněží odtud nadále spravovali i kostel v sousední Horce. Křelovskému faráři měl pomáhat kaplan, který sloužil každou neděli a o svátcích svatou mši v Horce a vykonával zde i další církevní obřady. Teprve asi od. roku 1756 byla Horka oddělena od křelovské farnosti. Roku 1784 v ní byl ustaven lokální kaplan, příjmy z Horky však zůstaly faráři v Křelově. Od Křelova se toužila osamostatnit v průběhu 18.století také Skrbeň (polovina patřila k faře v Nákle, polovina ke Křelovu, podařilo se jít to však až v roce 1869. Ke křelovské farnosti náležely rovněž vesnice Hejčín (do roku 1806) a Řepčín (odfařen v roce 1942). Trvalou součástí farnosti zůstal až do současnosti Břuchotín. V letech 1684 - 1806 byla křelovská fara pod správou řádových kněží z Hradiska. Krátce po převzetí farnosti dal klášter zbudovat novou jednopatrovou faru, k níž přiléhaly rozsáhlé hospodářské budovy a dvě zahrady o výměře více než 2 měřice. V letech 1719 - 1721, za faráře Daniela Klimáčka (1718 - 1726) byl od základů vystavěn nový barokní chrám svatého Jiljí. Vysvěcen byl dne 8.10.1721 olomouckým biskupem Jakubem Arnoštem z Lichtensteinu. Kostel měl kromě hlavního oltáře ještě 4 boční oltáře zasvěcené sv. Janu Nepomuckému, sv. Michalovi, sv. Floriánu a 14 svatým pomocníkům v nouzi. Osvětlen byl 11 okny. Do roku 1836 byl obklopen hřbitovem, který byl tehdy přeložen mimo vesnici směrem k Řepčínu, v roce1904 byl založen nový obecní hřbitov na západní straně vsi. V roce 1758 kostel zcela zplundrovala pruská armáda. Po zrušení kláštera Hradisko v roce 1785 přešla správa křelovské fary a kostela na náboženský fond. Po smrti posledního řádového faráře převzal farnost v roce 1806 kněz P. Jan Krotoš, rodák z Přerova. V roce 1825 přešlo patronátní právo na nového majitele bývalé klášterní části vsi, hraběte Saint Genois. Po prodeji velkostatku získala v druhé polovině 19. století zdejší patronát knížata z Liechtensteinu, kteří se jej v roce 1929 vzdali. Velké zásluhy na obnově farního kostela si získal po roce 1834 farář Martin Foukal, který chrám vlastnoručně vymaloval a vyzdobil. V r. 1852 dal pro hlavní oltář pořídit nový obraz sv. Jiljí od vídeňského malíře Jana Turovského v ceně 235 zlatých. Turovský byl rovněž autorem obrazů na dvou postranních oltářích. Z kostelních peněz byla tehdy pořízena i nová křtitelnice (dodnes je v provozu v novém kostele) a v roce 1839 byly zhotoveny nové varhany o 13 rejstřících, dílo olomouckého varhanáře Johanna Staudingera. V r. 1909 byly pro křelovský kostel zakoupeny varhany od Jana Tučka z Kutné hory za 4.800,- K. K vybavení kostela patřily i čtyři zvony, zavěšené v 50 m vysoké kostelní věži. Křelovský farní kostel vlastnil v polovině 19.století jednu tzv. železnou krávu a něco málo peněz na kapitáliích a nadacích, jež v roce 1841 obnášely 750 zlatých konvenční měny. Křelovské faře náležely 92 měřice polí a louky, z nichž se ročně sklidilo na 20 fůr sena. Kromě těchto pozemků v blízkosti Křelova vlastnila fara ještě 90 měřic polí a luk v katastru sousední Horky, z nichž se ročně odvezlo 8 fůr sena. Místo v roce 1848 zrušených naturálních desátků dostával křelovský farář roční rentu ve výši 659 zlatých a 28 krejcarů konvenční měny. Osud barokního chrámu byl předznamenán již v počátcích jeho stavby. Část kostela byla podle starých stavebních plánů a novějších geologických průzkumů postavena na skále, část na pohyblivých jílech a píscích. Zdivo chrámu začalo pod vlivem nejistého podloží krátce po dokončení stavby praskat. Zpevňování zdiva (tzv. hankrování) muselo bý prováděno již v roce1800 a znovu v roce 1860. V letech 1865 - 1866 musel být kostel z bezpečnostních důvodů uzavřen. Oprava chrámu v roce 1866 si vyžádala náklady ve výši 60.000,- zlatých. V letech 1896 - 1928 s se opakovaně objevovaly nové trhliny. V roce 1928 byla provedena další důkladná oprava chrámu, neboť se v jeho klenbě objevily praskliny. Rozsáhlé zabezpečení stropu kostela, provedené olomouckým stavitelem Hublíkem v roce 1928, si vyžádalo nákladu téměř 75.000,- Kč. Poškozený kostel byl znovu důkladně opravován v letech 1946 - 1948. Sbírka na pořízení nových zvonů vynesla v celé farnosti téměř 60.000,- Kčs. Farní chrám byl nově omítnut a vymalován. Celkový náklad na obnovu kostela a věže činil asi 750.000,- Kčs. Záhy po opravě se však trhliny začaly tvořit znovu. V roce 1950 bylo naměřeno dvaceticentimetrové vychýlení kostelní věže. Sondy prováděné v roce 1957 narazily již v hloubce 8m na jílové podloží na pohyblivém písku. Přední československý statik prof. Cikánek navrhoval tehdy podbetonování základů a stavbu nové klenby chrámu. Olomoucký Stavoprojekt vypracovával v roce 1958 plány na opravu kostela v celkové hodnotě 286.000,- Kčs. Arcibiskupská konsistoř byla tehdy podle údajů obecní kroniky ochotna věnovat na záchranu kostela 500.000,- Kčs. Tehdejší křelovský farář, děkan P. O. Beránek jednal se stavebními podniky, bohužel se však nenašla jediná firma, která by byla ochotna práce provést. V roce 1961 byl staticky narušený kostel z bezpečnostních důvodů uzavřen a o dva roky později bylo nařízeno jeho zbourání. V lednu 1963 začala demolice, do léta 1963 byl celý kostel zbořen.Podle všeobecného přesvědčení bylo možno vzácnou stavbu při dostatku dobré vůle zachránit. Negativní dopad tohoto bezprecedentního činu na vesnici a její obyvatele přišel ale komunistické garnituře vhod. Cenný mobiliář kostela byl umístěn z největší části ve farním kostele ve Štěpánově, křížovou cestu a obraz sv. Anny převzal kostel v Horce, kompletní jesličky byly předány farnímu úřadu v Mohelnici. Část předmětů z vybavení kostela byla uložena na arcibiskupské konsistoři v Olomouci. Zvon Marie byl odvezen do Hnojic. Celkem byl odvezen inventář v hodnotě přes 221.000,- Kčs. - Na místě původního kostela byl na počátku 90. let 20. století postaven nový, moderní. Základní kámen byl posvěcen papežem Janem Pavlem II. při jeho první návštěvě v Československu v dubnu 1990 a je osazen v čelní zdi kostela. Stavba současného chrámu probíhala v letech 1991 - 1993 podle návrhu polského architekta Jerzyho Pekaly. Na stavbě se podílelo velké množství dobrovolníků a brigádníků z obce i vzdálených míst Moravy, finanční prostředky byly získány ze sbírek a ThDr. Jaroslav Studený, za jehož duchovní správy stavba probíhala, získal velkou část finančních zdrojů z darů farností v zahraničí. - Pozemek s kostelem patří církvi.

Zdroj: krelov.farnost.cz

WGS84 souřadnice objektu: 49.614366°N, 17.199548°E

Komentáře

Žádné komentáře