kostel sv. Anny (České Žleby) →
14009 kostel sv. Floriána

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 2101/1
Kód katastrálního území:
611263
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
(1718), 27.3.1898 (základní kámen) - 27.8.1899 (vysvěcení)
Zbořeno:
2.4.1960
Poloha:
na Faměrově náměstí

Novogotický kostel postavený roku 1898 na místě kaple sv. Floriána, postavené v roce 1718 z nadace rychtáře Urbana Saidy a starosty Jiřího Schwaba. Stihlo ji několik živelních pohrom; dne 22.3.1772 věž a střecha lehly popelem, byly však už dne 3.12.1772 znovu pořízeny a kaple byla dne 9.12.1772 nově posvěcena. Dřevo věže však brzy zpráchnivělo a shnilo, takže roku 1799 byla namísto ní postavena nová věž. K dalšímu poškození kaple došlo dne 5.8.1823, kdy uhodil do věže blesk, zapálil ji, shořela i střecha a celá kaple byla velice poškozena. Do roku 1825 byla kaple znovu opravena. Roku 1882 byla vichrem shozena věž a roku následujícího 1883 byla shozena vichrem i střecha lodi a zdi byly potrhány. - V roce 1864 založili černovičtí manželé František a Marie Weberovi fond pro stavbu nové kaple, do kterého přispěla obec i další dobrodinci. Tento fond byl spravován farou v Komárově. Obec Černovice si zřídila svůj další fond, který byl spravován obcí. - S vyhlídkou na stavbu nové kaple již poškození, jež stará kaple utrpěla v letech 1882 - 1883, nebylo opraveno. Dvojice profesorů z brněnské české státní průmyslové školy Vojtěch Dvořák a Karel Welzl vypracovala v roce 1894 stavební plány pro výstavbu nové kaple, ale ty nebyly na okresním hejtmanství schváleny. Mimo jiné jim bylo vytýkáno, že navržená stavba je v budoucím výhledu na počet místních katolických obyvatel příliš malá a okresní hejtmanství proto dalo návrh, aby stavba byla pojata tak, aby se dala později rozšířit na kostel. V roce 1897 reagovali oba architekti na některé připomínky a projekt přepracovali tak, aby byl místo kaple postaven kostel. Mezitím v roce 1895 věnoval neznámý dobrodinec na stavbu kostela větší obnos peněz s podmínkou, aby pro stavbu kostela byl neprodleně zvolen výbor. To se také stalo, výbor byl ustanoven dne 8.9.1896. Poté byla stavba kostela schválena úřady. V listopadu 1897 byla zbořena zchátralá kaple a provedením stavby kostela podle projektu architektů Vojtěcha Dvořáka a Karla Welzla byl pověřen stavitel Josef Jelínek z Brna pod stavebním dozorem profesora Státní německé průmyslové školy Germana Wanderleye. Ten ještě architektonický návrh Dvořáka a Welzla přepracoval a především se zasloužil o zvětšení kostela. Dne 27.3.1898 následovalo položení základního kamene, který byl posvěcen komárovským farářem Janem Roháčkem za účasti velkého zástupu místních obyvatel. V srpnu 1898 byla hrubá stavba dokončena. Dne 21.9.1898 posvětil brněnský biskup František Saleský Bauer v katedrále na Petrově tři nové kostelní zvony - velký k poctě Matky Boží, střední a malý ke cti sv. Antonína Paduánského a sv. Vendelína. Odlila je firma Ad. Hillers Wwe u. Sohn, Brünn. Cenu zvonů uhradili Franz a Maria Weberovi, Matthias a Rosa Weberovi a Martin a Maria Veithovi. Vysvěcení nového kostela proběhlo dne 27.8.1899 biskupem Františkem Bauerem. - Dne 15.9.1901 byl posvěcen nový postranní oltář, který byl řezbářsky proveden v tyrolském duchu. Byl darem sester Magdaleny a Evy Schwabových z Černovic. V roce 1905 byla v Lomanech zakoupena socha Panny Marie. Ta byla postavena v kostele. K ní vytvořil sochař Galle z Brna jeskyni. Eva Schwabová darovala také tři ocelové zvony jako náhradu za původní zvony odebrané za první světové války. Odlila je firma Manoušek Brno a byly posvěceny prelátem Josefem Pospíšilem. Věžní hodiny byly pořízeny až v roce 1925 nákladem Marie Saidové. V roce 1933 byla provedena generální oprava střechy. - Dne 20.11.1944 byl kostel vážně zasažen leteckou bombou při náletu na Brno. Byl zničen presbytář, část sakristie a poškozeny klenby včetně zdiva v hlavní chrámové lodi. Značně byl také poškozen kůr a varhany. V roce 1946 byla zničená část presbytáře znovu vyzděna v hrubém zdivu až po římsu, rovněž byla vyzděna i sakristie. Nad zničenou částí byl proveden krov s krytinou, klenby dosud provedeny nebyly. Uvedené stavební úpravy provedl stavitel Lorenz z Komárova nákladem 100.000 Kč. Tento náklad byl hrazen z poskytnuté náhrady válečných škod. Další úhrada na stavební úpravy v částce 100.000 Kč byla uvolněna Zemským národním výborem v Brně v roce 1947, avšak byla deponována u bývalého hospodářského úřadu Ústředního národního výboru v Brně jako příspěvek k zamýšlené celkové opravě chrámu. Zásadním problémem obnovy kostela se ovšem ukázalo být jeho vlastnictví městem Brnem. V roce 1947 bylo výměrem rozhodnuto o obnově kostela a potřeba jeho rekonstrukce byla potvrzena i protokolem. Na základě nálezu stavební komise byl kostel zabezpečen tak, aby neohrožoval bezpečnost občanů (kostelní zvony nebyly upevněny a ležely na zahnívajících trámech). Hlavní vchod byl zamčen řetězem a stejně byl uzamčen přístup na kůr a do věže. Vstup do sakristie byl dokonce zazděn. Silný řetěz byl ovšem záhy přeřezán a byly vylomeny dveře vedoucí na kůr. Farář Karel Šmerda si stěžuje, že i přes tato porušení zákona státní moc nekoná. Ještě v roce 1952 požádal technický referát Ústředního národního výboru v Brně o povolení kostel zbořit, objevil se i návrh, aby byl kostel využíván jako kravín. Farář Šmerda se celou dobu snažil o záchranu kostela a jeho převod do církevního vlastnictví. Neměl ale možnost získat dostatek finančních prostředků na jeho opravu. V roce 1957 bylo spočítáno, že náklady na opravu kostela by po stálém odkládání dosahovaly částky 1 – 1,2 milionu Kčs, což byla suma, kterou si farnost nemohla dovolit zaplatit. K dispozici bylo jen nejistých 100.000 Kčs deponovaných v roce 1947 jako náhrada za válečné škody a k tomu asi 40 q uhašeného vápna, které bylo od roku 1947 zakopáno za kostelem. Nadějí na obnovu byly bezplatné brigády a dary věřících. Sami katolíci z Černovic ani farnost Komárov nebyli s to celou částku za opravy uhradit. Komárovský farář Karel Šmarda bojoval za záchranu kostela 15 let, ale nemohl sehnat dostatek finančních prostředků. Bezúspěšně nabízel, že si farníci kostel sami opraví, a to formou finančních sbírek a bezplatných pomocných prací. Farář Šmarda byl začátkem roku 1960 vyrozuměn, že je definitivně rozhodnuto zbořit kostel sv. Floriána. Ve farní kronice zaznamenal, že v březnu roku 1960 byly odebrány z věže tři železné zvony. Koncem téhož měsíce se připravily otvory na položení výbušnin. Definitivní souhlas s demolicí kostela byl přes četné protestní dopisy ze stany církve či památkového ústavu vydán dne 1.4.1960 a již v sobotu dne 2.4.1960 byl kostel odstřelen pracovníky národního podniku Povltavský průmysl kamene. Ve 12,00 hodin byla odstřelena věž a v 16,00 hodin zbytek kostela. Použitelný stavební materiál z bouračky směl být použit pro podniky socialistického sektoru k výstavbě a terén byl po odklizení sutin upraven a srovnán. Kamenný kříž stojící před kostelem byl převezen do Komárova a umístěn u tamního kostelního vchodu. - Dnes je prostor zničeného kostela parkově upraven a místo připomíná litinový kříž se zlaceným tělem Krista, který byl přenesen ze hřbitova. - Pozemek, na němž kostel stál, patří městu Brno.

Zdroj: www.inbrno.cz; www.vcernovicich.cz

WGS84 souřadnice objektu: 49.176001°N, 16.639301°E

Komentáře

Žádné komentáře