13998 kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

Zaniklé (známka 600) zděné velké kaple

Druh stavby:
kaple
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 212
Kód katastrálního území:
990256, 930628
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
vojenský prostor
Postaveno:
(starší), 1924 - 10.8.1924 (posvěcení)
Zbořeno:
někdy po květnu 1966
Poloha:
ve vsi

se sanktusníkem

V Nepřivazi po celá staletí kaple nebyla, až do roku 1924 měla ves jen dřevěnou zvoničku. Patrně na návrh sedláka Josefa Polzera z č. p. 21 bylo přijato rozhodnutí, aby stará a zchátralá zvonice byla nahrazena kaplí. Byl tedy ustaven stavební spolek, v jehož čele Josef Polzer stál. Stavba kaple byla zaplacena z obecních peněz s přispěním obcí Jestřabí a Varhošť a statku olomoucké kapituly (vrchního ředitele kapitulního statku Konopského z Velké Bystřice). Kaple měla jeden oltář, který měl být podle původního záměru vytvořen v románském slohu, nicméně Franzi Motzkemu z č.p. 44 se podařilo vyřezat oltář ve slohu gotickém. Bíle natřený oltář ve vrcholu ukončovala velká socha Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, pravděpodobně z německé tovární produkce. Sochu pořídil zakladatel kaple Franz Polzer, socha ale spoluobyvateli nebyla hodnocena jako pěkná. Obrazy na stěny s motivem sv. Rodiny a sv. Aloise věnovala mládež z Nepřivazi. Mešní kasule byla darem Paramentálního spolku v Olomouci (Paramentenvereines zu Olmütz), sochu Bolestné Matky Boží darovala paní Antonia Baierová ze Svatého Kopečka. Z darů farníků pocházelo také pozlacení některých předmětů z mobiliáře kaple. Obrazy křížové cesty posvětil dne 15.2.1925 řádový kněz (kapucín) z Olomouce. Největší část nákladů na pořízení zvonu nesla obec, metropolitní kapitula darovala dřevo, něco zaplatil vrchní ředitel Konopský a část nákladů byla uhrazena ze sbírek v Jestřabí a Varhošti. Celkové náklady dosáhly 30.000,- Kč. Metropolitní kapitula byla ochotná pro kapli založit nadaci ve výši 2.000,- Kč, aby ji dobře zajistila. V povolení ke svěcení kaple stálo, že kaple nemá mešní licenci. Slavnostního svěcení dne 10.8.1924 se zúčastnili i jestřabští a varhoštští občané, farář vedl průvod, přišli i usedlíci ze sousedních Hluboček. Jak bývalo zvykem, byla sloužena polní mše svatá s kázáním, poté následovala lidová slavnost. - Do kaple orientované severovýchodně, postavené na obdélném půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem, se vstupovalo z průčelí, které bylo v úrovni střechy opatřené římsou. Ve středu trojúhelného štítu nad průčelím bylo prolomeno půlkruhově zaklenuté okno, vstup byl rovněž půlkruhově uzavřen, stejně jako boční okna (po jednom z každé strany). Fasáda byla členěna lemujícími lisenami, sedlová střecha byla pokryta štípanou břidlicí. Z jejího hřebene téměř zkraje vyrůstal polygonální oplechovaný sanktusník ukončený dvakrát odstupňovanou přilbovou stříškou s makovicí a křížem. Kaple mohla mít na délku něco kolem 10 m, na šířku asi 6 m. Celková výška včetně křížku na sanktusníku činila cca 14 m. V kapli byly pravděpodobně i varhany, protože dne 10.12.1945 hlásila zdejší místní správní komise Okresnímu národnímu výboru v Olomouci: „… A také varhaníka zde není“. - Dne 17.9.1946 schválila vláda vytvoření vojenského tábora Moravský Beroun (pozdější vojenský újezd Libavá), do něhož byla zahrnuta i ves Nepřivaz. Znamenalo to vystěhování všech obyvatel ze vsi a její likvidaci. Nicméně dne 25.10.1950 předložilo velitelství výcvikového tábora Újezdnímu úřadu vojenského újezdu Libavá seznam budov roztříděných do tří skupin podle jejich plánovaného užití. Do skupiny církevních budov, u kterých se předpokládalo jejich udržování, patřily kostely ve Městě Libavé, Rudoltovicích, Kozlově, Slavkově a Velké Střelné a také kaple v Nepřivazi. Ves Nepřivaz byla demolována pravděpodobně roku 1965, nicméně podle leteckého snímku z 13.5.1966 kaple ještě stála a měla i střechu. - Pozemek, na němž kaple stála, patří Agentuře hospodaření s nemovitým majetkem Ministerstva obrany ČR. - Okolí vsi je zarostlé náletovými dřevinami.

Zdroj: Jana Krejčová - časopis POODŘÍ č. 2/2012

WGS84 souřadnice objektu: 49.649625°N, 17.441442°E

Komentáře

  • Kateřina Skalíková napsal 30.01.2009 10:00

    Kronika Libavska, J.Machala: První zmínka o obci je z r.1406, kdy obec patřila hradu Hluboký. Do r.1924 byla ve vsi dřevěná zvonice a tehdy zde byla postavena kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Obec byla srovnána mezi lety 1960 až 1970.

  • Michal Valenčík napsal 31.01.2009 16:47

    Informace doplněny, děkuji.