kostel Navštívení Panny Marie a sv. Ondřeje (Ondřejov) →
13979 evangelický kostel Krista spasitele

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
evangelická
Parcela:
pozemková parcela č. 1050/1
Kód katastrálního území:
707155
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
požár
Postaveno:
14.4.1901 (základní kámen) - 8.9.1902 (vysvěcení)
Zbořeno:
únor 1983
Poloha:
v Husově ulici, blízko křižovatky s ulicí T.G.Masaryka

Na místě zbořeného kostela byl v roce 1985 postaven panelový dům č.p. 914. - Kostel byl pseudogotický, postavený z cihel a krytý měděnou střechou. Šlo o obdélnou podsklepenou stavbu s užším, pravoúhle zakončeným presbytářem a 43 m vysokou hranolovitou věží posunutou do rohu západního průčelí. Na každé straně věže byly osazeny postranní drobné věžičky. Ve věži byly tři zvony pojmenované pro Martinu Lutherovi, Ježíši Kristu a sv. Pavlovi. Rozměry lodi byly 16 x 25 m, v oknech byly vitráže z dílny místního malíře skla Emila Meiszela podle návrhu německého malíře Bernarda Prockhorsta z Berlína. V interiéru bylo 24 dřevěných lavic, kamenný oltář s křížem, kamenná křtitelnice a kazatelna s kamennou stříškou. Ve sklepě byl parní kotel zajišťující vytápění kostela. - Evangelický sbor v Novém Boru byl ustaven dne 8.12.1873, původně spadal pod farnost v Habřině u Úštěka. Od roku 1879 se začali příslušníci sboru skládat na vlastní kostel, dne 9.1.1901 byl z celkem devíti návrhů na stavbu nového kostela vybrán projekt městského stavebního inspektora Maximiliana Dittricha z Nového Boru. Základní kámen byl slavnostně položen dne 14.4.1901, kříž s makovicí byl na vrchol věže upevněn již 29.8.1901, hrubá stavba byla dokončena v říjnu 1901. Kostel byl po celkovém dokončení slavnostně vysvěcen dne 8.9.1902. V roce 1906 se stal farním kostelem. Výnosem Zemského národního výboru v Praze ze dne 3.8.1945 byl kostel zabaven Německé evangelické církvi a dán do užívání Českobratrské církvi evangelické s tím, že jej bude moci užívat i Církev československá husitská (formálně byla Německá evangelická církev zrušena až zákonem č. 131/1948, Sb ze 6.5.1948, a to zpětně ke dni 4.5.1945 s tím, že její majetek přešel k témuž dni na československý stát). První česká bohoslužba v kostele proběhla dne 14.10.1945. Po sporech mezi oběma českými církvemi začala počátkem 50. let církev českobratrská používat jako modlitebnu dům v ulici Prokopa Velikého a kostel využívala pouze církev husitská. Kostel zůstal majetkem státu (reprezentovaným Místním národním výborem v Novém Boru), dne 16.4.1958 byl předán do správy Církve československé husitské, která jej občasně využívala až do poloviny 70. let. V důsledku nedostatečné údržby kostela musely být koncem 50. let 20. století ubourány všechny čtyři postranní věžičky na rozích věže kostela. V roce 1974 byla opravena střecha kostela a bylo rozhodnuto, že by kostel měl do budoucna sloužit "kulturně-výchovným" účelům, uvažovalo se o úpravě na výstavní či koncertní síň. Husitská církev v roce 1976 vrátila formálně správcovství kostela Městskému národnímu výboru v Novém Boru, který jej začal používat jako skladiště. Městský národní výbor v Novém Boru připravil projekt přestavby kostela, k níž mělo dojít v letech 1982 - 1988. Dne 20.2.1982 kolem 15. hodiny vnikli do kostela po žebříku rozbitým oknem tři asi devítiletí chlapci, kteří nalezeným zápalkami rozdělali v interiéru oheň. Poté, co do něj nalili v kostele uskladněnou plechovku barvy se oheň kolem 16. hodiny rozšířil na věci uskladněné v budově Městským národním výborem. Chlapci stačili stejnou cestou utéci, ale požár postupně zachvátil celý kostel. Prohořela střecha lodi, propadly se krovy, zřítila se střecha věže, shořelo vnitřní vybavení včetně varhan a uskladněný materiál. Z kostela zůstalo prakticky jen obvodové zdivo. Městský národní výbor v Novém Boru měl jasno dost brzy; v zápisu o požáru ze dne 23.2.1982 je uvedena poznámka, že "objekt nebude obnovován". V další zprávě o škodě z 20.5.1982 je uvedena poznámka "bude provedena oprava budovy kostela", ta je však škrtnuta a vedle je poznamenáno "zatím není rozhodnuto". Konečné rozhodnutí učinila rada Městského národního výboru v Novém Boru dne 10.6.1982, která se usnesla, že oprava kostela by byla neekonomická a proto navrhuje jeho demolici. Demoliční výměr byl vydán dne 7.1.1983 s tím, že demolici kostela má provést Okresní stavební podnik v České Lípě nejpozději do 31.3.1983. V průběhu února 1983 byl kostel postupně zbořen, sklepní prostory zasypány. Sejmuta byla trojice zvonů, menší dva železné byly poté, co ně nikdo neprojevil zájem, odevzdány v roce 1985 do sběru. Na přelomu března a dubna 1983 bylo upravené prostranství, kde kostel stával, předáno pro výstavbu panelového domu. - Kostel stál na trojici pozemků; jeden (pozemková parcela č. 1050/1) patří městu Nový Bor, další dva (pozemkové parcely č. 1050/3 a 1050/4) jsou v soukromém vlastnictví (desítky spoluvlastníků).

Zdroj: Michal Rádl: Smutný osud evangelického kostela v Novém Boru

WGS84 souřadnice objektu: 50.754914°N, 14.552568°E

Komentáře

Žádné komentáře