Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 3554

Kód katastrálního území:

635316

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

hraniční pásmo

Postaveno:

14. století, přestavěn 1673

Zbořeno:

9.6.1959

Poloha:

ve vsi

Místo zbořeného kostela je pietně upraveno, je zde vztyčen dřevěný kříž. Byl postaven bývalými německými farníky a 10.8.1991 u kříže sloužil páter Horst Prieschl opět mši. - Původně gotický, roku 1713 povýšen na děkanský. - Omítaná stavba s vysokou střechou a čtyřpatrovou věží přilehlou na severozápadě k rohu lodi; s cibulovitou bání věže a s cibulovitým ukončením její lucerny (podobný tvar měla i sanktusová věžička). - Kostel byl jednolodní, obdélný, loď 19,30 x 9,50 m, s trojboce ukončeným presbytářem o rozměrech 9,6 (hloubka) x 6 m (šířka). Střecha lodi sedlová, presbytáře valbová, všechna okna byla nahoře ukončena polokruhově: v presbytáři byla tři, v lodi po třech na každé straně a na kruchtě také tři. V jižním průčelí bylo jedno okno, v západním průčelí byla dvě. Kryt lodi byl taškový, věže a sanktusníku plechový. Loď byla sklenuta ve čtyřech polích křížovými klenbami se štukovými žebry; presbytář byl zaklenut v jednom poli křížem a v závěru paprskovitě bez žeber. Zařízení bylo pozdně renesanční, zčásti rokokové. Hlavní oltář byl dvojitý, vpředu bílý rokokový s částečným zlacením a při zdi za ním stál pozdně renesanční oltář. Uprostřed hlavního oltáře visel obraz zavraždění sv. Václava a nad ním menší obraz Panny Marie s Ježíškem. Vedle oltáře stály pozlacené sochy v životní velikosti sv. Vojtěcha, sv. Ludmily, sv. Prokopa a sv. Ivana. Dva dřevěné boční oltáře pocházely z konce 18. století. Dřevěná rokoková kazatelna s reliéfem sv. Josefa měla na víku sochu. Nejstarší zvon byl z roku 1749 a další z roku 1757. Varhany od B. Semráda pocházely z roku 1749; v 50. letech 20. století byly zničeny, jen část píšťal byla přenesena do kostela v Besednicích. - Po vysídlení německého obyvatelstva začala i devastace kostela. V září 1950 byla vystěhována fara a kostel byl uzavřen. Fara začala sloužit k ustájení dobytka. V letech 1955 - 1956 probíhaly na příkaz Ministerstva vnitra ČSR demolice všech nemovitostí v tzv. zakázaném pásmu, jež bylo vyhlášeno dne 28.4.1951 Ministerstvem národní bezpečnosti ČSR podél hranic s Bavorskem a Rakouskem. V roce 1959 rozhodlo Ministerstvo vnitra ČR o provedení hromadné demoliční akce i v tzv. hraničním pásmu (navazovalo na zakázané pásmo směrem do vnitrozemí) a v rekreační oblasti kolem dokončované vodní nádrže Lipno. V tomto případě již nešlo o plošné demolice všech staveb jako v zakázaném pásmu, ale o demolici vybraných objektů, jejichž soupisy v každém příhraničním okrese sestavovaly pracovní komise složené ze zástupců různých odborů Okresních národních výborů. Vlastní demolice objektů prováděly jednotky Ministerstva vnitra ČR. Soupis nemovitostí určených k demolici byl v rámci okresu Kaplice sestaven v květnu 1959, v průběhu demoliční akce do něj byly doplňovány další objekty. Pracovní komise při Okresním národním výboru v Kaplici navrhla zařadit mezi objekty určené k demolici celkem pět kostelů v tehdejším okrese Kaplice - v Cetvinách, Kapličkách, Rychnůvku, Svatém Kameni a Svatém Tomáši. O tomto svém záměru informovala podle pokynů Ministerstvo vnitra ČSR, které návrh předalo Ministerstvu školství a kultury ČSR k rozhodnutí. Dne 29.5.1959 poslal pan Winter z Ministerstva školství a kultury ČSR dálnopisnou zprávu odboru školství a kultury Krajského národního výboru v Českých Budějovicích: "Ministerstvo školství a kultury sděluje, že se nepovoluje demolice objektů Cetviny a Sv. Tomáš. Demolice se povoluje u objektu Rychnůvek. Objekt v Kapličkách není památkou, proto není třeba souhlasu MŠK. O objektu Sv. Kámen dosud nerozhodnuto. ...". Tímto rozhodnutím byl osud kostela v Rychnůvku zpečetěn. Dne 2.6.1959 informoval Bohumil Blažek, vedoucí odboru pro vnitřní věci Okresního národního výboru v Kaplici o tomto rozhodnutí mjr. Antonína Janovce, velitele jednotek Ministerstva vnitra, které prováděly demolice v okrese. Pro účely demolice byl kostel v Rychnůvku označen jako objekt určený k demolici číslo 2/735, objem jeho zdiva byl spočítán na 2.890 krychlových metrů. V rámci demoliční akce, která v okrese Kaplice začala již dne 17.5.1959, byl kostel v Rychnůvku dne 9.6.1959 v 18,00 hodin odstřelen dvěma explozemi (někdy se chybně uvádí datum demolice i 4.5.1957, konec dubna 1959 či 15.6.1959). Před odstřelem vlastního kostela došlo k demolici všech domů v Rychnůvku. Z kostela zůstala jen velká hromada trosek, jež zasypala okolní hřbitov; na hromadě trosek je nově postaven kříž. Z kostela se podařilo zachránit boční tabulový oltář Panny Marie z 18. století s gotickou sochou z 2. poloviny 14. století, který je dnes v lodi kostela ve Frymburku. - Pozemek, na němž kostel stál, patří obci Přední Výtoň. - Ves Rychnůvek je zcela zbořena; směrem na Jasánky jsou obnoveny tři kříže a jedna boží muka.

WGS84 souřadnice objektu: 48.615443°N, 14.068083°E