← kaple Nanebevstoupení Páně (Lampertice) kaple Narození Panny Marie (Lázně Fořt) →
13884 evangelický kostel

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
evangelická
Parcela:
pozemková parcela č. 1375/2
Kód katastrálního území:
678911
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
6.6.1901 (základní kámen) - 21.9.1902 (vysvěcení)
Zbořeno:
25.9.1982
Poloha:
mezi javory blízko školy

Po dlouhých letech rekatolizace po třicetileté válce a znovunabytí práv ke svobodnému vyznání také Lánovští využili možnosti vystavět si vlastní kostel na okraji obce. - Základní kámen kostela Spasitele byl položen dne 6.6.1901 za hojné účasti obyvatel obce, ale také okolních věřících. - Secesní stavba se uskutečnila díky firmě Hollmann a Krause z Vrchlabí podle projektu drážďanských architektů Rudolfa Schillinga a Julia Willi Gräbnera. - Kostel byl obdélný (30 x 15 m), vysoký 15 m (po hřeben střechy), se sedlovou střechou a štíhlou věží v průčelí vysokou 36 m zakončenou štíhlou cibulovou střechou K věži byl připojen válcový schodišťový přístavek. Na východní straně byl ke stavbě připojen odsazený presbytář s apsidou. U jižní stěny lodi byla patrová předsíň, u severní nízká sakristie. Oltář a kazatelna byly vyrobeny z bílého pískovce. Sdružená okna byla zdobená malovanými vitrážemi; čtyři největší představovaly podoby Martina Luthera, Philipa Melanchthona, Gustava Adolfa a Josefa II. Malbu kostela provedl umělec z Drážďan stylovým způsobem. - V kostele nebyly varhany, byly tedy nahrazeny harmoniem, které kostel zdobilo až do jeho konce. - Věžní hodiny a zvony byly pořízeny ihned při stavbě, nicméně zvonů se v roce 1916 týkalo válečné rekvírování. Evangelická obec tak dne 6.9.1916 uspořádala smuteční rozloučení se svými zvony, kdy se rozezvučely naposledy. Za dna dny na to byly zvony ve věžní části kostela rozbity, aby tak byly malými okny shozeny na zem. - Nové zvony, pořízené po 1. světové válce, byly vysvěceny dne 11.8.1929. - Druhé rekvírování zvonů nastalo za 2. světové války, konkrétně v roce 1942. Nicméně rekvírování se tentokrát netýkalo všech tří. Dochoval se zvon „Mírový“, ten nejmenší. Byl později umístěn na kostel ve Rtyni v Podkrkonoší. Z technických důvodů byl pak převezen do Hradce Králové. Dle sdělení pana biskupa Kláska měl být součástí zvonkohry na chrámu sv. Ambrože. Dle zvonmistra pana Manouška se ale jeho tónina do zvonkohry nehodí. Pan Kadavý se chystá zvon vyhledat a navrátit do obce. - Po skončení 2. světové války byl kostel zabaven Německé evangelické církvi a později předán do užívání Církvi československé husitské. Spolu s ním přešel také kostelní inventář, který se postupně stěhoval do okolních kostelů včetně zcizených a nedohledaných věcí. Nástupem nového kazatele p. Horáka z Kalné se započíná nová poválečná historie kostela, kdy zde byl v roce 1946 za účasti biskupa Pochopa slavnostně kostelním klíčem otevřen Husův sbor. - Poslední bohoslužby se v kostele konaly asi v roce 1954, kdy se kostel pro veřejnost uzavřel a otevřela se tak poslední neblahá historie kostela. Docházelo k častému vykrádání a pustošení kostela za tichého souhlasu státu. - Komunističtí funkcionáři Místního národního výboru dle dobových záznamů postupně veřejnosti povolovali demontáže nosníků ve věži, drobné bourací práce podlahových dřevěných částí, dřevěných konstrukcí apod. S postupujícím časem chátrala také střešní krytina, což urychlilo devastaci nosných prvků konstrukce střechy kostela. Stroj věžních hodin byl zničen, rovněž tak mechanismus přenosu do vrchní části věže (hodiny šly až do roku 1960). V 70. a 80. letech 20. století vedení Místního národního výboru žádalo okresní představitele a poté přímo Okresní národní výbor v Trutnově o možnost odstranění kostela, „který ohrožuje mládež z nedaleké školy“. Dále je v pramenech uváděno, že se vedení Místního národního výboru usilovně snaží najít jakékoli využití pro chátrající kostel. Finanční situace Okresního národního výboru a jeho rozpočet posléze umožnila likvidaci kostela. Stalo se tak dne 25.9.1982. Kostel naposledy stál ještě pár minut po 13. hodině, ale v tu chvíli již obvodové zdivo v sobě mělo 756 vrtných otvorů s náloží Perunitu. Věž kostela se zhroutila ve 13 hodin a 11 minut. - Předposlední věžní část z bývalého kostela byla náhodou nalezena dne 26.4.2014 při sběru kovového odpadu. Z původního vybavení se do dnešních dnů mezi občany dochovalo něco málo artefaktů. Mezi asi ty historicky cenné patří klíč od hlavních dveří, dřevořezby Jana Husa a J. A. Komenského a ručně do lipového dřeva vyřezávané gobelínové rámy. - Na místě kostela byl později postaven jeden pavilon školy. - Kostel stál na dvojici pozemků; oba (pozemková parcela č. 1375/2 a stavební parcela č. 189) patří obci Lánov.

Zdroj: Ladislav Kadavý, Horní Lánov

WGS84 souřadnice objektu: 50.61372°N, 15.659556°E

Komentáře

Žádné komentáře