13810 kostel sv. Martina

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
stavební parcela č. 8
Kód katastrálního území:
645044
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
(starší), 1804
Zbořeno:
někdy mezi 14.3. a 20.6.1985
Poloha:
ve vsi

Stáří původního kostela je nejasné, vesnice je prvně připomínána k roku 1397, kostel byl možná postaven až v 16. století, kdy byl pořízen zvon z roku 1593, známý z popisu stavby z roku 1777. Tento popis dává představu o malé, nepříliš udržované jednoduché stavbě s dřevěnou věží a dřevěnou kruchtou v lodi, v níž byl pouze jeden oltář zasvěcený sv. Martinovi. V roce 1804 byl na místě původního kostela postaven kostel nový, zhruba rok poté, co musel být původní kostel odstraněn pro havarijní stav. Podobu novostavby z roku 1804 dokumentuje plán stavitele Borovského, resp. kopie stavebního plánu z 5.2.1845; je na něm vidět půdorys kostela, řešení průčelí a příčný řez budovou. Nový kostel tvořilo jednolodí s odsazeným, polygonálně uzavřeným presbytářem. Na epištolní straně byla připojena obdélná sakristie, z níž byla zpřístupněna kazatelna. Věž kostela byla vtažena do hmoty stavby a byla přiznána mělkým rizalitem, přerušeným mohutnou korunní římsou. Nad střechu se tyčila dvoupodlažní nadstavba, ukončená střechou v podobě zvonice s lucernou a makovicí. Průčelí bylo hladké, nezdobné, boční stěny prolomila jednoduchá, půlkruhem ukončená okna. Loď tvořily dvě pole pruské klenby, nesené na širokých pasech sklenutých do půlkruhu, opřené o mohutné sdružené pilastry. - Před 1. světovou válkou měl kostel dva zvony, z nichž jeden byl datován 1593. Oba zvony byly během války zrekvírovány a kostel zůstal beze zvonů. Teprve v roce 1925 bylo možno díky dobrovolným sbírkám občanů pořídit tři nové zvony, které byla slavnostně posvěceny dne 19.7.1925. - Ves Kerhartice byla zbořena kvůli napouštění Kružberské přehrady v 50. letech 20. století; až do roku 1985 z ní přežil jen kostel. - Dne 26.6.1967 odbor školství a kultury Okresního národního výboru v Opavě napsal Místnímu národnímu výboru v Kružberku žádost, aby „zařídil uzavření opuštěných kostelů v Medlicích a Kerharticích. Počítá se s tím, že jeden z nich – pravděpodobně medlický, by mohl být v budoucnu využit jako archeologické muzeum. Dle ústní zprávy je medlický kostel otevřen a tím umožněno ničení jeho interiéru." Dne 23.9.1974 napsal církevní tajemník Okresního národního výboru v Opavě František Pavelek řediteli podniku Správa povodí Odry, že kostel v Lesích je "značně poškozen a zneužíván protispolečenskými živly" a že podobná situace je v Kerharticích a Medlicích, "kde jsou rovněž kostely, které nejsou využívány a neustále chátrají. Zjišťuje se, že tyto objekty jsou fotografovány různými zahraničními turisty, kteří zajisté ve své propagandě současný stav používají proti naší socialistické republice." Požádal jej "o přijetí opatření k zamezení zneužívání objektů". Po další urgenci ze strany církevního tajemníka datované 14.11.1974 odpověděl podnik Povodí Odry dne 13.12.1974, že podnik provedl obhlídku všech tří kostelů a potvrzuje, že ze stavebního hlediska jsou značně poškozeny kostely v Lesích a Medlicích, lépe je na tom kostel v Kerharticích. Napsal, že kostely v Lesích a Medlicích se nacházejí v 1. pásmu hygienické ochrany a že "přivítá a bude souhlasit s každým opatřením, kterým budou poměry v tomto území z hlediska hygienické ochrany zlepšeny. Za současného stavu objektů se domníváme, že by mělo být přehodnoceno zařazení obou kostelů v seznamu památek". Současně ale odmítl, aby podnik Povodí Odry nesl jakékoli náklady v souvislosti s kostely. Dne 28.5.1980 napsal apoštolský administrátor Arcibiskupství olomouckého biskup Josef Vrana na Krajský investorský útvar v Ostravě, že se opuštěné kostely kolem Kružberské přehrady stávají střediskem nekalých živlů a proto je ONV v Opavě plánuje zbořit, s čímž Apoštolská administratura souhlasí. Napsal mj., „že máme zájem na tom, aby došlo dle plánu ONV k demolici těchto budov“ a proto žádal o urychlené dohledání majetkových poměrů těchto kostelů. Dne 27.8.1980 napsal biskup Josef Vrana děkanství v Opavě, že podle šetření nepatří kostely Medlice, Kerhartice a Lesy církvi, že jí byly vyvlastněny při stavbě Kružberské přehrady a že kostely v Medlicích a Kerharticích patří od roku 1966 státu – Severomoravským státním lesům Krnov. Napsal, že tyto informace by měly stačit odboru kultury Okresního národního výboru v Opavě pro další jednání o demolici těchto budov, které již přestaly být budovami církevními. Dne 4.8.1982 poslal Místní národní výbor v Jakartovicích objednávku demolice kostelů v Medlicích a Jakartovicích na Okresní stavební podnik Opava s tím, že demolice měly být provedeny nejpozději do 15.11.1982. Následně dne 24.8.1982 požádal Místní národní výbor v Jakartovicích o demolici obou kostelů svým dopisem adresovaným odboru výstavby a územního plánování Okresního národního výboru v Opavě. Následně se dne 21.9.1982 sešla v budově Místního národního výboru v Jakartovicích komise, která po místním šetření konstatovala, že kostely v Medlicích a Kerharticích jsou poškozené a v letním období se v nich scházejí "společensky narušené osoby" a proto je třeba oba kostely demolovat. Dne 19.11.1982 vydal odbor výstavby a územního plánování Okresního národního výboru Opava rozhodnutí, kterým nařídil vlastníkovi pozemku s kostelem - Severomoravským státním lesům Krnov - odstranění stavby, a to nejpozději do dne 28.2.1983. Proti tomuto rozhodnutí se ale Severomoravské státní lesy v Krnově dne 27.7.1983 odvolaly s tím, že podniku patří pozemek pod kostelem, nikoli ale samotná stavba kostela. Přešetřením bylo zjištěno, že budova kostela patří státu a je ve správě Okresního národního výboru Opava. Na základě toho bylo dne 11.1.1985 původní rozhodnutí o demolici kostela zrušeno a dne 14.3.1985 vydal stavební odbor Místního národního výboru v Litultovicích nové rozhodnutí o odstranění stavby kostela; demolici měl provést Okresní stavební podnik v Opavě, středisko Vítkov, a to nejpozději do dne 14.3.1986. Dne 20.6.1985 informují společně Městský národní výbor v Jakartovicích jakožto investor demolice kostela a Okresní stavební podnik v Opavě jakožto realizátor odbor kultury Okresního národního výboru v Opavě, že kostel v Kerharticích byl zbořen a že v jeho lucerně nebyla nalezena žádná schránka s dokumenty. - Pozemek, na němž kostel stál, je v soukromém vlastnictví (Mgr. Jana a Radim Svatošovi z Brušperka).

Zdroj: Pavel Šopák, Kateřina Skalíková, Michala Veselá

WGS84 souřadnice objektu: 49.850658°N, 17.642808°E

Komentáře

  • Kateřina Skalíková napsal 10.01.2011 12:38

    „Filiální kostel sv.Martina v Kerharticích, zbořený rovněž v roce 1985, byl postaven v roce 1804 na místě staršího kostela. Stáří této původní svatyně je nejasné, vesnice je prvně připomínána k roku 1397, kostel byl možná postaven až v 16. století, kdy byl pořízen zvon z roku 1593, známý z popisu stavby z roku 1777. Tento popis dává představu o malé, nepříliš udržované jednoduché stavbě s dřevěnou věží a dřevěnou kruchtou v lodi, v níž byl pouze jeden oltář zasvěcený sv.Martinu. (…) Podobu novostavby z roku 1804 dokumentuje plán stavitele Borovského, resp. kopie stavebního plánu z 5.února 1845: vidíme na něm půdorys kostela, řešení průčelí a příčný řez budovou. Nový kostel tvořilo jednolodí s odsazeným, polygonálně uzavřeným presbytářem. Na epištolní straně byla připojena obdélná sakristie, z níž byla zpřístupněna kazatelna. Věž kostela byla vtažena do hmoty stavby a byla přiznána mělkým rizalitem, přerušeným mohutnou korunní římsou. Nad střechu se tyčila dvoupodlažní nadstavba, ukončená střechou v podobě zvonice s lucernou a makovicí. Průčelí bylo hladké, nezdobné, boční stěny prolomila jednoduchá půlkruhem ukončená okna. Loď tvořily dvě pole pruské klenby, nesené na širokých pasech sklenutých do půlkruhu, opřené o mohutné sdružené pilastry.“ Z článku: „Zaniklé kostely v Hořejších Kunčicích, Medlicích a Kerharticích“, Pavel Šopák

  • Michal Valenčík napsal 15.01.2011 20:52

    Informace doplněny, děkuji.