Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 856

Kód katastrálního území:

798916

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

hraniční pásmo

Postaveno:

(1350 nebo 1376), 1893 - 11.6. (nebo 30.8.)1896 (vysvěcení)

Zbořeno:

4.6.1959

Poloha:

ve vsi

Původní kostel pocházející ze 14. století s kapacitou 505 věřících byl na objednávku Cistrciáckého opatství ve Vyšším Brodě nahrazen v letech 1893 - 1896 novostavbou v novorománském slohu z tesaných kvádrů. Podle původních plánů vypracovaných civilním inženýrem Franzem (Františkem) Karlem z Vyššího Brodu se zvažovala novostavba kostela postavená východně od původního kostela s tím, že nový kostel neměl mít věž. V tomto návrhu měla být zachována věž z původního kostela, která se měla upravit a po zboření starého kostela sloužit jako samostatná zvonice. Ve druhém návrhu od Franze Karla z března 1893 už se počítalo s novostavbou většího kostela pro 900 věřících s trojboce zakončeným presbytářem a představěnou novostavbou věže. V srpnu 1893 Franz Karel připravil třetí a finální plány na novostavbu kostela, které se od druhého návrhu lišily hlavně pravoúhlým zakončením presbytáře. Kostel byl postaven do roku 1896 cca 30 m na východ od původního kostela. Zajímavostí nového kostela bylo, že se vrchol jeho věže nacházel přesně ve výšce 1.000 m nad mořem. Trojlodní stavba dosahovala celkové délky 39 m, loď byla široká 14 m a pravoúhle zakončený presbytář 10 m. Loď a presbytář měly sedlovou střechu krytou cementovými deskami. K jižní straně presbytáře přiléhala sakristie, ze západního průčelí lodi vyčnívala jednopatrová 50 m vysoká hranolová věž krytá na osmistěnném jehlanci taškami. Byly v ní umístěny čtyři zvony; nejstarší zvon byl z roku 1590, další známý zvon byl z roku 1618. Okna v lodi a presbytáři byla dělena prutem a zdobena kružbou o kruhu a dvou polokruzích. V lodi jich bylo pět, v presbytáři dvě, navíc bylo nad vstupem na pravém boku lodi kruhové okno s jednoduchou osmipaprskovou kružbou. Loď byla ve výši 11,8 m zaklenuta ve třech polích křížovými klenbami bez žeber, presbytář byl ve výši 10,5 m zaklenut také křížovou klenbou bez žeber. Dnes ztracený hlavní oltář kostela z roku 1896 byl vyřezán z polychromovaného dřeva a byl dílem Josefa Rifessera, řezbáře ze Sankt Ulrich (Gröden) v Tyrolsku. Zpodobňoval nahoře sv. Leopolda, pod ním Nejsvětější Trojici, vlevo nahoře sv. Linharta, vpravo nahoře sv. Jana Nepomuckého, na reliéfu uprostřed patrony kostela sv. Jana a Pavla, vlevo dole sv. Bernarda a vpravo dole sv. Benedikta. Postranní pozdně renesanční oltáře pocházely ze 17. století a byly převezeny z vyšebrodského kláštera. Varhany postavil v roce 1874 Anton Hanel z Lince. Věžní hodiny zhotovil hodinář Johann Krammer a kovář Wenzel Hutter z Kapliček. - Po roce 1948 sloužil jako ovčín. V roce 1958 byla loď kostela zbavena krovu, který byl použit na opravu vyhořelé střechy kulturního domu ve Vyšším Brodě. - V letech 1955 - 1956 probíhaly na příkaz Ministerstva vnitra ČSR demolice všech nemovitostí v tzv. zakázaném pásmu, jež bylo vyhlášeno dne 28.4.1951 Ministerstvem národní bezpečnosti ČSR podél hranic s Bavorskem a Rakouskem. V roce 1959 rozhodlo Ministerstvo vnitra ČR o provedení hromadné demoliční akce i v tzv. hraničním pásmu (navazovalo na zakázané pásmo směrem do vnitrozemí) a v rekreační oblasti kolem dokončované vodní nádrže Lipno, kam spadaly i Kapličky. V tomto případě již nešlo o plošné demolice všech staveb jako v zakázaném pásmu, ale o demolici vybraných objektů, jejichž soupisy v každém příhraničním okrese sestavovaly pracovní komise složené ze zástupců různých odborů Okresních národních výborů. Vlastní demolice objektů prováděly jednotky Ministerstva vnitra ČR. Soupis nemovitostí určených k demolici byl v rámci okresu Kaplice sestaven v květnu 1959, v průběhu demoliční akce do něj byly doplňovány další objekty. Pracovní komise při Okresním národním výboru v Kaplici navrhla zařadit mezi objekty určené k demolici celkem pět kostelů v tehdejším okrese Kaplice - v Cetvinách, Kapličkách, Rychnůvku, Svatém Kameni a Svatém Tomáši. O tomto svém záměru informovala podle pokynů Ministerstvo vnitra ČSR, které návrh předalo Ministerstvu školství a kultury ČSR k rozhodnutí. Dne 29.5.1959 poslal pan Winter z Ministerstva školství a kultury ČSR dálnopisnou zprávu odboru školství a kultury Krajského národního výboru v Českých Budějovicích: "Ministerstvo školství a kultury sděluje, že se nepovoluje demolice objektů Cetviny a Sv. Tomáš. Demolice se povoluje u objektu Rychnůvek. Objekt v Kapličkách není památkou, proto není třeba souhlasu MŠK. O objektu Sv. Kámen dosud nerozhodnuto. ...". Tímto rozhodnutím byl osud kostela v Kapličkách zpečetěn. Dne 2.6.1959 informoval Bohumil Blažek, vedoucí odboru pro vnitřní věci Okresního národního výboru v Kaplici o tomto rozhodnutí mjr. Antonína Janovce, velitele jednotek Ministerstva vnitra, které prováděly demolice v okrese. Pro účely demolice byl kostel v Kapličkách označen jako objekt určený k demolici číslo 2/137, objem jeho zdiva byl spočítán na 2.623 krychlových metrů. V rámci demoliční akce, která v okrese Kaplice začala již dne 17.5.1959, byl kostel v Kapličkách dne 4.6.1959 odstřelen. Před odstřelem byly oltář a varhany z kostela odvezeny neznámo kam. - Kostel stál na krásném dominantním místě. - Pozemek, na němž kostel stál, patří církvi (Cisterciáckému opatství ve Vyšším Brodě). - Ves Kapličky je zcela zbořena, nyní na jejím místě stojí dřevěná bouda a kovová vojenská pozorovatelna.

Zdroj: Václav Marek

WGS84 souřadnice objektu: 48.596797°N, 14.216715°E