evangelický kostel (Dolní Holčovice) →
13754 kostel sv. Kateřiny

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 298/1
Kód katastrálního území:
725048, 614491, 650765
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
vodní nádrž
Postaveno:
(11. století), před 1662, 1695 věž, rozšířen 1729 - 1730
Zbořeno:
březen 1967
Poloha:
na jižním okraji vsi

Stával na mírném návrší na hřbitově nad obcí. - Původní kostel z 11. století zničen za třicetileté války; obnoven raně barokně v roce 1662. Kostelík s dřevěnou zvonicí brzy nepostačoval ani technickým stavem ani velikostí prostoru, proto byl rozšířen; východní část v 17. století, v letech 1728 – 1730 pak byla přestavěna věž (původně z roku 1695) a presbytář (původně před rokem 1662). V roce 1728 je v kostelním účtu uveden opis dopisu tehdejšího faráře Františka Ignáce Schwartze adresovaný patronce kostela Marii Julianě, ovdovělé hraběnce z Althannu, který popisuje stávající stav kostela takto: „Nejen hřbitovní zdi, ale i zdivo chrámu je v žalostném stavu, rozsedá se, a to netoliko v sakristii a postranních kaplích, ale především v klenbě nad hlavním oltářem, kde jsou trhliny, takže je nebezpečí, že kněz nebo lidé klečící u oltáře, budou zraněni. Je to způsobeno vodou narušeným a zpuchřelým dřevem v trámoví, neboť tam prší, klenba se promáčí a tím i trhá. Napomáhají tomu i četné větry, při kterých je dokonce vidět, kterak se věž kostela sem a tam kymácí a je obava, aby se nezřítila.“ Dále se pak v přípise uvádí, že kostel patří k nejstarším v kraji, ale také k nejhůře zachovalým. Byl označen taky jako malý pro tak velký počet farníků, mezi něž patří i lidé z okolních vesnic. „Také dřevěná zvonice je v hrozném stavu a měla by být postavena z kamene. Ačkoliv to není stará stavba, také se při větru kymácí a brzy se rozpadne. Ani hřbitov již nestačí, je malý a přeplněný hroby, takže již není kam pochovávat“. Podle dalšího zápisu povolil dne 13.7.1728 pražský generální vikář Daniel z Mayernu provedení oprav. Většinu stavebních výloh nesl patron kostela, dále pak bylo vydáno v letech 1728 – 1729 na opravy dalších 3558 zl. 60 kr. Do věžní báně byla vložena listina, která mimo jiné popisovala, že kostel nebyl nově postaven, ale velmi důkladně opraven a modernizován v barokním slohu: „...zdejší chrám sv. Kateřiny je nyní zcela znovuzřízen, zvětšen i zvýšen, opatřen novým rákosovým stropem, rozšířenými okny, novou střechou s věžičkou a od základu nově vystavenou věží…“. Roku 1730 se pokračovalo na vnitřní výzdobě. Obsaženy jsou mimo jiné i zápisy o pohromách, např. roku 1771 přešla přes obec silná průtrž mračen, která vehnala do kostela spoustu bahna, a jeho nános poškodil mnoho předmětů ve vybavení. Také na hřbitově byla řada hrobů poničena. Dle německé regionální literatury z 19. století měl být kostel v roce 1876 znovu vysvěcen s novým patrociniem Panny Marie, současně byl prý i nahrazen oltářní obraz sv. Kateřiny a to údajně Sixtinskou Madonou. – Kostel byl jednolodní, obdélný, loď i presbytář plochostropé. Presbytář s polygonálním závěrem, snad ze starší stavby. Triumfální oblouk měl eliptický tvar s římsami v páskách. Kněžiště osvětlovala dvě segmentová okna zdobená ušima a kapkami. Na severní straně k presbytáři přiléhala sakristie, na jižní straně pozdější kaple (na východním průčelí vstup s ušima v ostění a s nadsvětlíkem). Nečleněná fasáda lodi byla prolomena třemi páry obdélných, segmentově zaklenutých oken. K západnímu průčelí kostela přiléhala hranolová věž členěná lisénami, završená cibulovou střechou. Věž se do lodi otevírala dvěma eliptickými oblouky, spodní vedl do lodi, horní na chór. Po severní straně stálo dřevěné schodiště. Západní vstup s kamenným ostěním zdobily uši a kapky. Nad vstupem byla umístěna kartuš s reliéfem erbu. Věž měla šikmo okosená a lizénami doprovázená nároží, v prvním patře byla okna ve formě edikul s bočními pilastry, kládím a polokruhovými záklenky proťatými ve vrcholu klenáky. Pod okny parapety. V severním průčelí doplňoval věž dřevěný ciferník. Cibulovou plochou báň věže pokrýval plech. Vnější průčelí kostela bylo hladké, omítané, členěné v lodi jen segmentově zaklenutým ostěním. Štít západního průčelí doplňovaly sochy sv. Kateřiny a Barbory z roku 1730. Kostel byl obklopen hřbitovem s nízkou kamennou zdí. - Zvon z kostela je nyní umístěn v děkanském kostele v Kadani. - Dne 30.11.1964 byla zrušena památková ochrana kostela, dne 3.2.1966 bylo vydáno povolení k demolici, demolice byla provedena v březnu 1967. - Pozemek, na němž kostel stál, patří firmě Povodí Ohře, s.p. z Chomutova. - Ves Dolany byla zbořena v březnu 1967 a následně zatopena Nechranickou přehradou.

Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech

WGS84 souřadnice objektu: 50.343733°N, 13.356047°E

Komentáře

Žádné komentáře