← kostel sv. Leopolda (Bylany) kostel Korunování Panny Marie (Cudrovice) →
13739 kostel Narození Panny Marie

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 99/7
Kód katastrálního území:
661899, 771899
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
těžba
Postaveno:
poprvé zmiňován 1352, počátkem 16. století, přestavěn roku 1580 a v 18.století
Zbořeno:
jaro 1968
Poloha:
na výrazném ostrohu nad obcí

Původní pozdně gotický kostel stál na ostrohu ve středu obce. - Jednalo se o jednolodní orientovanou stavbu z lomového kamene, pouze nároží byla armována kamennými kvádry. K mírně obdélné, plochostropé lodi byl připojen mírně odsazený, poměrně dlouhý presbytář. Plocha lodi byla nečleněná, s obdélnými okny zakončenými lomeným obloukem, bez kružeb. Západní štít byl v barokní úpravě, těsně za ním prolamovala hřeben střechy osmiboká sanktusová věžička s cibulovou stříškou. Štít byl původně zdoben kamennými kuželkami. Presbytář byl členěn hranolovými opěráky z opracovaných pískovcových kvádrů, členěných římsou a ukončených pultovými stříškami. Mezi nimi byla umístěna široká, lomeným obloukem zakončená okna, s výžlabkem profilovanými špaletami, rozdělená dvěma pruty do tří polí a zakončená kružbami z protínajících se prutů. Pod bankálem obíhala presbytář profilovaná římsa. Presbytář byl zaklenut hvězdovou klenbou, s dvakrát prožlabenými žebry. V klenbě polygonálního závěru byl vložen terčový svorník bez výzdoby. Presbytář byl od lodi oddělen vítězným obloukem, profilovaným výžlabky a protínajícími se pruty ve vrcholu. Loď byla přístupná gotickým portálem s obdobnou profilací jako u vítězného oblouku, další gotický portál s železnými gotickými dveřmi spojoval presbytář se sakristií. Vybavení interiéru bylo převážně barokní z počátku 18. století, ze staršího mobiliáře se dochovala pozdně gotická křtitelnice a Pieta z poloviny 15. století a krucifix z doby okolo roku 1520. Z původní stavby se dochoval presbytář. - V písemných pramenech je kostel zmíněn již k roku 1352. V letech 1466 – 1496 vypovídají záznamy v testamentech kadaňských měšťanů o darech, které měly být určeny na stavbu kostela, k jehož poškození došlo zřejmě v roce 1421 v době husitských válek. Letopočty se vztahují především ke stavbě pozdně gotického presbytáře. V roce 1472 byl kostel rozšířen, v letech 1482 a 1496 opraven. Pravděpodobně okolo roku 1510 vznikl pozdně gotický presbytář, řazený do míšeňsko - saského okruhu. V roce 1580 byla přistavěna věž a loď přestavěna v renesančním slohu. Barokizující úpravy proběhly v letech 1711 – 1713. Nad západní hlavní vchod byl vsazen letopočet 1712, stejného roku vyzdobil loď barokními štukami T. Paul z Vysoké Jedle. Roku 1733 prošla opravou střecha a věž, při této příležitosti byly opraveny i varhany. V roce 1790 byla zrekonstruována sakristie. Opětovně byla věž opravena v roce 1862. – V polovině roku 1966 byl podán návrh na přemístění hodnotných barokních částí mobiliáře z kostela v Bystřici do kostela v Údlicích (hlavní oltář, dva postranní oltáře, oltář z kaple, varhany), kde měly nahradit stávající novogotické vybavení. V roce 1967 byly gotický portál a dva ilusivní oltáře přemístěny do vysočanského kostela, který sloužil jako depozitář tehdejšího Ústavu památkové péče v Ústí nad Labem. Na počátku roku 1967 začala demolice obce Bystřice, na které se podílel velký počet nepovolaných lidí, zejména odsouzených, velké množství lidí také rozváželo stavební materiál po celém přilehlém okolí. Objekt kostela nebyl dostatečně zajištěn ani střežen a docházelo k devastaci exteriéru a zejména interiéru. Dle hlášení obvodního oddělení VB: „…morálku obyvatelstva narušil i fakt, že kostel měl být demolován pomocí trhaviny….“ Dne 1.4.1967 Děkanský úřad v Kadani upozornil tehdejší Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP) v Ústí nad Labem: „Děkanský úřad v Kadani Vám doporučuje, máte-li v plánu rozmístit památky z kostela v Bystřici, abyste tyto odvezli neprodleně. Opakuje se osud tolika kostelů (Prunéřov, Čachovice, Lomazice), kdy vesnice určená k likvidaci je vysídlena a kostel zůstane na pospas ničení. Je velmi zneklidňující, když tyto zkušenosti máte, že nepřemístíte inventář v době první etapy stěhování vesnice. V obci Bystřice se prodávají domky soukromým osobám na výzisk materiálu a tudíž tito hledají dřevo a různé předměty ve všech domcích a neušetří ani kostel. I když administrátor a kostelník téměř každý druhý den kostel zavírají, přesto není to nic platné, neboť je malou námahou zničit petlici, porušit dveře, lidem, kteří chodí po obci se sekyrami a pilami. Kostel pravidelně obchází hlídka VB, ale podle sdělení snad tyto dobrodružné živly devastující kostel přesně vědí, kdy mají vniknout do kostela bez následků, neboť nikdo nebyl přistižen. Máte-li v plánu přemístit alespoň něco, je třeba okamžitě začít se stěhováním, jinak inventář bude zničen. Jak je Vám známo, administrátor děkanského úřadu vzácné movitosti přemístil do Kadaně a tedy to, co jsme mohli zachránit, jsou většinou drobnosti. Oltáře, varhany, lavice máte v plánu přemístit do jiných kostelů, je tedy zapotřebí tak učinit okamžitě. Doufám, že Vaši odpovědní činitelé zasáhnou neprodleně, aby se znemožnila další devastace kostela resp., k záchraně památek.“ (KSSPPOP) v Ústí nad Labem dne 13.4.1967 reagovalo takto: „Záměr přemístit památky na bezpečné místo, je odvislý na smlouvě s doly Nástup o finanční úhradě pro přemísťování. Tato smlouva má být realizována v nejbližších dnech.“ Téhož dne, tedy 13.4.1967 se dr. Sáva Suchevič obrátil na Veřejnou bezpečnost se žádostí: „Podle sdělení děkanského úřadu v Kadani dochází v poslední době k opětovnému vloupání do interiéru kostela v Bystřici, přestože, podle informace děkanství, je zmíněný objekt střežen hlídkou VB. Obracím se na Vás s prosbou, abyste učinili opatření, které by zabránilo dosud nezjištěným pachatelům zničit umělecky hodnotné zařízení kostela, určené k přemístění. Přemístění zařízení kostela bude realizováno po uzavření smlouvy s doly o finanční úhradě prací.“ Odpověď náčelníka VB ze dne 15.4.1967: „…kostel je opravdu značně poškozen, zejména interiér. Kostel nebyl od podzimu 1966 dostatečně zabezpečen proti vniknutí. Byl uzamčen jen hlavní vchod, postranní byl odemčen a zajištěn jen přistavením skříně ke dveřím zevnitř. Tato skříň byla tlakem na dveře odsunuta, tak jsou až do dnešních dnů volně otevřené a přístupné. Přes urgence a upozornění Děkanského úřadu v Kadani se náprava nestala. Obec Bystřice je již vylidněna a v současné době v ní bydlí jen několik rodin a to ještě v odlehlejší části od kostela. Prostor v blízkosti kostela je již demolován. Na demoličních pracích pracoval větší počet lidí, zejména odsouzených. Rovněž v obci při demolicích byl značný pohyb lidí, kteří odsud odváželi stavební materiál do různých míst v okrese Chomutov a Louny. V obci byl rovněž značný pohyb dětí a to jak přímo z Kadaně, tak také z přilehlých obcí. Objekt kostela není střežen žádnou hlídkou VB. Do obce dochází orgán VB jen občas při služební obchůzce a plnění jiných úkolů. Zdejší oddělení VB nemůže v žádném případě zajistit nebo provádět trvalou ochranu zmíněného kostela, a tak zabránit ničení památek v kostele dle vaší žádosti. Ze strany VB bylo několikrát upozorňováno, že je nedostatečně zajištěn. Mezi obyvatelstvem je všeobecně známo, že kostel v Bystřici má býti likvidován a dokonce v tom duchu, že bude zbourán trhavinou. Tato okolnost podstatně ovlivnila vztah občanů ke kostelu jako památce v záporném smyslu. Vzhledem k tomu, že není známa ani přibližná doba poškození zařízení kostela a k tomu, že v obci zejména od počátku roku 1967 byl velmi vysoký pohyb lidí, které nelze ani blíže určit, jakož i dětí, je možnost zjištění pachatele přímo vyloučena. Doporučujeme provést prohlídku kostela a na místě posoudit, zda bude účelné realizovat přemístění zařízení kostela a tak posoudit, zda náklady na přemístění nepřesáhnou několikanásobně současnou hodnotu památek v něm se nacházejících.“ – Dne 12.2.1968 souhlasí Státní ústav památkové péče a ochrany přírody s likvidací kostela. Dne 20.10.1969 byla podána žádost o upuštění od památkové ochrany, tato Ministerstvem kultury dodatečně sňata dne 22.9.1970. - Pozemek, na němž kostel stál, patří Státnímu pozemkovému úřadu. - Ves Bystřice byla zcela zbořena a na jejím místě byla zřízena výsypka hnědouhelného dolu Nástup.

Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech

WGS84 souřadnice objektu: 50.393172°N, 13.282046°E

Komentáře

Žádné komentáře