Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Poškozené (známka 340) zděné kostely

Druh stavby:

kostel

Církev:

katolická

Parcela:

pozemková parcela č. 201/1

Kód katastrálního území:

663557

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

doložen 1511, opraven 1828, přestavěn 1832 - 1833

Poloha:

na vrcholu vysokého skalnatého ostrohu zvaného Kapellenberg

V rekonstrukci; má novou střechu. Má opravenou fasádu, jen z části podezdívky omítka opadala. Nová okna jsou rozbitá a zabedněná, má nové dveře. Uvnitř má nové, ještě nenatřené omítky (v interiéru je lešení), strop je jen z desek. S výjimkou pravé části průčelí je nově obnoveno původní odvodnění po obvodu kostela. Opraveno je přístupové schodiště ke kostelu. Nově je obnoven park v okolí kostela. - Orientovaný jednolodní pozdně gotický kostel empírově upravovaný s téměř čtvercovou lodí o rozměrech 9,2 x 9,7 m a s odsazeným nepravidelným trojboce uzavřeným presbytářem, krytý původně valbovou střechou se sanktusovou věžičkou. Zdivo je převážně kamenné, pouze část lodě byla opatřena cihlovou přizdívkou. Nad hlavním západním průčelím s pravoúhlým vstupním portálem, zvýrazněným trojúhelníkovým štítem, se tyčí hranolová věž, původně s nízkou kupolovou stříškou s křížem a s novým zvonem od Ernsta Diepolda z Prahy. Po straně lodi kostela jsou velmi úzká, gotická, hrotitá okna s kamenným ostěním. Vnější stěny bývaly hladké, bez členění. Vně kostela bývala předsíň z prken se schody na kůr. - Původně gotický kostel postavený pravděpodobně kolem roku 1290 je poprvé písemně doložen roku 1511. Ve své základní hmotě zůstal nezměněn zřejmě až do počátku 19. století. Na téměř kvadratický půdorys tehdy nasedala strmá valbová střecha se sanktusovou věží. Vyzděna byla jen spodní část obvodového zdiva. Horní podlaží lodi i presbytáře, jakož i štít přední strany tvořily stěny z prken. V březnu roku 1820 však byla při prudké vichřici střecha stržena. Jelikož v této době kostel již kapacitně nevyhovoval, bylo roku 1825 karlovarským magistrátem rozhodnuto zbudovat v Rybářích malou kapli a kostel sv. Urbana již neopravovat. Proti tomu se však Rybářští rozhodně postavili a dosáhli toho, že záměr nebyl uskutečněn a v dubnu 1828 došlo k opravě kostela. Ta však nebyla patrně provedena příliš dobře, protože již po čtyřech letech se objevily závady. Proto dochází v letech 1832 - 33 k zásadní přestavbě, v jejímž rámci byla zbudována západní věž a vytvořen nový krov. Tuto podobu si pak kostel zachoval až do 20. století. Někdy od poloviny 20. let 20. století byl kostel svépomocně místními občany přestavován na památník padlým v 1. světové válce; slavnostně otevřen byl v roce 1938, kdy byl kostel převeden do vlastnictví města Karlovy Vary. Interiér byl gotizován, vnější fasády obnoveny a starý, od roku 1888 nepoužívaný hřbitov byl přeměněn v park. Uvnitř kostela byl kamenný sarkofág se sochou padlého bojovníka, na stěnách byly porcelánové desky se jmény padlých vojáků, do věže byl zavěšen porcelánový zvon. Po připojení pohraničí k Velkoněmecké říši došlo k přeměně na památník německého národního osvobození; v kostele přibyla expozice věnovaná snahám o oddělení "Deutschböhmen" od nově vzniklého Československa a desítkám obětí střelby československých legionářů do demonstrujících civilistů v několika německojazyčných městech po vzniku ČSR. Po roce 1948 byl kostel přeměněn na památník osvobození Rudou armádou a na špici věže byla místo kříže osazena rudá hvězda. Ta tam vydržela až do srpna roku 1968. V období normalizace tehdejší nomenklatura došla k názoru, že objekt přese všechny dějinné zvraty stále přespříliš připomíná kostel. Byla tedy naplánována jeho demolice. Jelikož však byl kostel od roku 1963 prohlášen kulturní památkou, bylo nutno nejprve dosáhnout sejmutí památkové ochrany. Proto byl v roce 1982 realizován revizní archeologický a stavebně historický průzkum (provedl M. Hus a Jiří Klusák). Ten však doložil historický význam stavby a jednoznačně se vyslovil pro její zachování. Bylo proto rozhodnuto nechat kostel zchátrat a až poté zbořit. Až do počátku 80. let byl stav kostela poměrně dobrý. V roce 1986 však byla, po předchozím chátrání, stržena střecha a započala rychlá devastace. Po roce 1989 objekt získal podnikatel, který ho použil jako zástavu úvěru. V roce 1992 došlo k částečné opravě věže a obvodových zdí. I když úpravy byly provedeny neodborně, přece znamenaly alespoň dočasnou stabilizaci. Nicméně od té doby byl kostel ponechán svému osudu a zchátral definitivně. Neujasněné majetkoprávní poměry a věcné břemeno z nesplaceného dluhu dlouho blokovaly veškeré snahy o obnovu. V roce 2003 bylo vandalsky poničeno obvodové zdivo kostela (místy sníženo až o 3 m) a byl stržen vítězný oblouk. Až v roce 2009 získal objekt současný vlastník a zahájil jeho opravu; cca do 5 let chce kostelu vrátit podobu z poloviny 19. století. - Kostel patří "Spolku pro záchranu kostela sv. Urbana v Karlových Varech", pozemek pod ním patří církvi. V roce 2021 půjde na opravu vnitřních omítek, stropu a podlahy kostela 100.000,- Kč z dotačních programů Ministerstva kultury ČR.

Zdroj: www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.233231°N, 12.850159°E