10129 kostel sv. Urbana

Poškozené (známka 340) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 201/1
Kód katastrálního území:
663557
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
doložen 1511, opraven 1828, přestavěn 1832 - 1833
Poloha:
na vrcholu vysokého skalnatého ostrohu zvaného Kapellenberg

V rekonstrukci; má novou střechu. Obvodové zdivo je dozděno do původní výše, dozděn je i vítězný oblouk. Věž má novou, ještě nenatřenou omítku, loď má novou hrubou omítku. Ma nová okna, provizorní dveře jsou zavřené. Uvnitř neopraven. Opraveno je přístupové schodiště ke kostelu. Nově je obnoven park v okolí kostela. – Orientovaný jednolodní pozdně gotický kostel empírově upravovaný s téměř čtvercovou lodí o rozměrech 9,2 x 9,7 m a s odsazeným nepravidelným trojboce uzavřeným presbytářem, krytý původně valbovou střechou se sanktusovou věžičkou. Zdivo je převážně kamenné, pouze část lodě byla opatřena cihlovou přizdívkou. Nad hlavním západním průčelím s pravoúhlým vstupním portálem, zvýrazněným trojúhelníkovým štítem, se tyčí hranolová věž, původně s nízkou kupolovou stříškou s křížem a s novým zvonem od Ernsta Diepolda z Prahy. Po straně lodi kostela jsou velmi úzká, gotická, hrotitá okna s kamenným ostěním. Vnější stěny bývaly hladké, bez členění. Vně kostela bývala předsíň z prken se schody na kůr. - Původně gotický kostel postavený pravděpodobně kolem roku 1290 je poprvé písemně doložen roku 1511. Ve své základní hmotě zůstal nezměněn zřejmě až do počátku 19. století. Na téměř kvadratický půdorys tehdy nasedala strmá valbová střecha se sanktusovou věží. Vyzděna byla jen spodní část obvodového zdiva. Horní podlaží lodi i presbytáře, jakož i štít přední strany tvořily stěny z prken. V březnu roku 1820 však byla při prudké vichřici střecha stržena. Jelikož v této době kostel již kapacitně nevyhovoval, bylo roku 1825 karlovarským magistrátem rozhodnuto zbudovat v Rybářích malou kapli a kostel sv. Urbana již neopravovat. Proti tomu se však Rybářští rozhodně postavili a dosáhli toho, že záměr nebyl uskutečněn a v dubnu 1828 došlo k opravě kostela. Ta však nebyla patrně provedena příliš dobře, protože již po čtyřech letech se objevily závady. Proto dochází v letech 1832 - 33 k zásadní přestavbě, v jejímž rámci byla zbudována západní věž a vytvořen nový krov. Tuto podobu si pak kostel zachoval až do 20. století. Někdy od poloviny 20. let 20. století byl kostel svépomocně místními občany přestavován na památník padlým v 1. světové válce; slavnostně otevřen byl v roce 1938, kdy byl kostel převeden do vlastnictví města Karlovy Vary. Interiér byl gotizován, vnější fasády obnoveny a starý, od roku 1888 nepoužívaný hřbitov byl přeměněn v park. Uvnitř kostela byl kamenný sarkofág se sochou padlého bojovníka, na stěnách byly porcelánové desky se jmény padlých vojáků, do věže byl zavěšen porcelánový zvon. Po připojení pohraničí k Velkoněmecké říši došlo k přeměně na památník německého národního osvobození; v kostele přibyla expozice věnovaná snahám o oddělení "Deutschböhmen" od nově vzniklého Československa a desítkám obětí střelby československých legionářů do demonstrujících civilistů v několika německojazyčných městech po vzniku ČSR. Po roce 1948 byl kostel přeměněn na památník osvobození Rudou armádou a na špici věže byla místo kříže osazena rudá hvězda (odstraněna v srpnu 1968). V souvislosti s návrhem Městského národního výboru na demolici kostela proběhl v roce 1982 povinný sondážní stavebně historický a archeologický průzkum provedený M. Husem a Jiřím Klsákem; průzkum potvrdil význam stavby a vyslovil se proti demolici. Bylo proto rozhodnuto nechat kostel zchátrat a až poté zbořit. V roce 1986 byla stržena zchátralá střecha. Po roce 1989 objekt získal podnikatel, který ho použil jako zástavu úvěru. V roce 1992 došlo k částečné opravě věže a obvodových zdí. Od té doby byl kostel ponechán svému osudu a zchátral definitivně. V roce 2003 bylo vandalsky poničeno obvodové zdivo kostela (místy sníženo až o 3 m) a byl stržen vítězný oblouk. Až v roce 2009 získal objekt současný vlastník a zahájil jeho opravu; cca do 5 let chce kostelu vrátit podobu z poloviny 19. století. - Kostel patří "Spolku pro záchranu kostela sv. Urbana v Karlových Varech", pozemek pod ním patří církvi. V roce 2018 půjde na opravu dveří a fasády kostela 80.000,- Kč z dotačních programů Ministerstva kultury ČR.

Zdroj: www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.233236°N, 12.85024°E

Komentáře

  • Tomáš Koutek napsal 22.09.2010 10:59

    Něco se děje, snad to vezme šťastný konec...