Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Opravené (známka 100) zděné velké kaple

Druh stavby:

kaple

Církev:

katolická

Parcela:

stavební parcela č. 2453

Kód katastrálního území:

732630

Období devastace:

1945–1989

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1859 - 1861

Poloha:

JJV od Lázní Svaté Markéty, v lese, na konci křížové cesty

kamenná, zčásti omítaná

Omítané části fasády jsou opravené. Zavřená, interiér je opraven. - Ke kapli vede opravená křížová cesta se 14 kapličkami, která pokračuje až na vrch Libín. - Poutní kaple je skryta v lese a objeví ji jen předem informovaný návštěvník, který sleduje pěšinu, lemovanou kamennými zastaveními staré křížové cesty. - Romantická kaple sv. Filipa Neriho, zvaná též Patriarcha, stojí v prudkém svahu hory Libín ve výšce 858 m nad mořem. Pod kaplí vyvěrá silný pramen dobré vody, která sluje léčivými účinky. Zmiňuje ho již roku 1643 Pavel Stránský. Koncem 17. století tu měla při prameni stát dřevěná kaplička; roku 1691 totiž žádal zdejší měšťan Vojtěch Vilém Bylánský městskou radu o povolení vystavět vlastním nákladem kapličku. Město ji roku 1780 nechalo rozšířit. Bylo to již v době, kde se zanedlouho v praxi měly realizovat josefínské reformy, včetně zákazu poutí. Roku 1803 došlo zřejmě k dalšímu uzdravení po požití vody z pramene, a proto byla postavena zděná kaple, která však byla brzy narušena povětrnostními vlivy. Roku 1832 se tu konaly pobožnosti za odvrácení epidemie cholery. Prachatičtí poutníci do Kájova věnovali kapli na Libíně obraz Čtrnácti svatých Pomocníků s Pannou Marií Kájovskou. Roku 1835 namaloval prachatický malíř Felix Faber obraz sv. Filipa Neri na plechu. Roku 1859 byla zbořena stávající kaple s úmyslem postavit novou. Toto se záhy skutečně podařilo a v letech 1859 - 1861 byla postavena nová svatyně v romantickém historizujícím stylu z neomítnutého kamenného zdiva podle plánů zednického mistra Josefa Mosera. Stalo se tak hlavně zásluhou prachatického měšťany Emanuela Brunnera, prachatické farnosti a darů poutníků. Základní kámen posvětil dne 13.6.1859 prachatický děkan Vincenc Wortner. Dne 27. května kaple obdržela mešní licenci a dne 9.7.1861 ji posvětil budějovický kanovník Franz Schnölzer. Nesla zasvěcení sv. Filipa Neriho, zakladatele kongregace oratoriánů, což je v českých poměrech ojedinělé patrocinium, avšak udržoval i se i název „kaple sv. Patriarchy“. – Apsidu oddělovala od lodi dřevěná balustrová mřížka, v ní pak byl při stěně situován oltář, nad nímž v rozvilinách pod baldachýnem mezi dvěma sochami andělů byl umístěn obraz, portrét sv. Filipa Neriho, a nejvýše obraz Čtrnácti svatých Pomocníků s Pannou Marií Kájovskou, nesený dalšími dvěma andílky. V jeho horní části hlásal německý nápis zprávu o choleře roku 1830. Obrazy jsou dnes bohužel nezvěstné a zřejmě byly zničeny ve 3. čtvrtině 20. století. Klenbu apsidy pokrývala freska znázorňující patrona kaple komunikujícího s Pannou Marií s malým Ježíškem. Do věžičky kaple byl dán zvon, který visel do roku 1834 v Dolní městské bráně. Procesí sem chodila zejména z Prachatic a z Frantol. - Po skončení 2. světové války došlo v roce 1946 k vyhnání původního německého obyvatelstva z Prachatic a kaple začala chátrat. Interiér kaple roku 1963 zdemolovali vandalové. - Kapli se podařilo roku 2002 péčí spolku opravit. - Kaple je dnes prázdná, v jejím sousedství stojí menší zděný objekt (původní malá kaple?). Pod kaplí vyvěrá pramen vody. - Pozemek s kaplí patří městu Prachatice.

Zdroj: Jiří Černý: Poutní místa českobudějovické diecéze

WGS84 souřadnice objektu: 48.985477°N, 14.010253°E