3711 kostel sv. Maří Magdaleny

Opravené (známka 100) zděné kostely

Druh stavby:
poutní kostel
Církev:
katolická
Parcela:
stavební parcela č. 131
Kód katastrálního území:
692174
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
1714 - 1720
Poloha:
ve vsi

Má novou střechu, věž a sanktusník měděnou. Opravena je kamenná věžička nad bočním vstupem. Interiér je opraven. Kolem kostela a v ambitu za kostelem je nově zděláno odvodnění. Opraveno je přístupové schodiště před průčelím kostela. - Za budovou kostela je oblouk zdiva s obrazy křížové cesty. - Kostel byl postaven dle plánů litoměřického stavitele Octaviana Broggia na náklady majitelky panství Anny Marie Františky Toskánské. Dne 16.5.1706 je jmenován po dlouhé vakanci první duchovní správce mařenického kostela. Téhož roku, dne 22.5.1706 o svatodušních svátcích, se konala první mše svatá v novém kostele. Zanedlouho poté, dne 10.6.1706, kdy se ten rok slavilo Boží Tělo, se slavnostní bohoslužby zúčastnila spolu s 20 kněžími také majitelka panství, velkovévodkyně Toskánská. Už v roce 1714 byl ale položen základní kámen k novému kostelu. Dne 5.5.1720 byl nový kostel posvěcen a zasvěcen ke cti sv. Maří Magdalény. Vévodkyně Toskánská, majitelka zákupského panství, darovala kostelu vzácnou relikvii sv. Fortunáty z římských katakomb (dnes je malá část její relikvie uchována ve skleněné dóze v novém oltáři). Traduje se, že Mařenice měly být postaveny jako významné poutní místo a jako místo ochrany proti protestantismu na samých hranicích země. Když ale Anna Marie Františka Toskánská, jako hlavní sponzor celé stavby, byla pozvána k návštěvě rozestavěného kostela a neviděla při příjezdu do Mařenic od Cvikova, cestou zvanou „ Franks Hohle-Weg“, kostelní věž, ani do Mařenic nedojela, se svým kočárem se otočila a byla natolik zklamaná, že poutní místo přenesla do Horní Police. Kostel a jeho areál pak doznal v dalších letech podstatných změn: v roce 1747 byly za kostelem vybudovány ambity se zastaveními křížové cesty díky daru sedláka Christofa Schiera; obnoveny byly roku 1807. V roce 1853 navštívil Mařenice císař Ferdinand, na jeho počest je od té doby v průčelí osazena socha jeho patrona, sv. Ferdinanda Kastilského, španělského krále. V letech 1864 - 1865 byl kostel rozšířen o obě postranní lodě a byla přistavěna věž. V roce 1896 byla postavena nová křížová cesta, požehnána byla dne 25.7.1897. - Po 2. světové válce, když byli vystěhováni obyvatelé německé národnosti, přišli do obce dosídlenci, kteří neměli ke vsi ani ke kostelu žádný vztah. Proto se této významné kulturní památce nevěnovala sebemenší péče a byla vystavena napospas osudu. Pravidelná údržba byla opomíjena a politické ovzduší bylo nakloněno silně proticírkevně. Farní budova v Mařenicích byla stržena již v 50. letech 20. století a stejný osud měl potkat i kostel. Poslední mše v kostele se konala v roce 1961, poté kostel zchátral tak, že na něj byl koncem 80. let 20. století vydán demoliční výměr. Stal se rovněž terčem vandalů a jiných nenechavých lidí. Postupně bylo rozkradeno vybavení kostela, a tak kostel přišel i kvalitní mobiliář: o hlavní barokní oltář z roku 1716, o titulární obraz sv. Maří Magdalény a obraz Madony na bočním oltáři od pražského akademického malíře Helbiga, dar císaře Ferdinanda. Zničeny byly rovněž varhany, nově pořízené pro kostel v roce 1941, a také obrazy křížové cesty ve výklencích od profesora Weihse z Prahy. V květnu 1989 se do celkové svépomocné opravy kostela pustila za podpory moravských farností skupina mladých nadšenců v čele s dnešním správcem farnosti v Srbské Kamenici Mgr. Marcelem Hrubým. Byla vystavena nebezpečí, že Státní bezpečnost bude sledovat jednotlivce nejen při práci, ale hlavně ve škole - většina dobrovolníků byla studující. Dokonce okresní církevní tajemník v České Lípě měl v plánu opravě kostela zabránit. Přesto se začalo s renovací kostela s minimem financí. Z vlastních prostředků dotovaly opravu kostela také sestry Vincentky, které měly v Mařenicích Ústav sociální péče. Fasádní barvy byly darem od farnosti Bad-Peterstal, patřící do Arcidiecéze Freiburg/Breisgau. Úsilí brigádníků bylo korunováno znovuvysvěcením kostela dne 27.7.1991 biskupem litoměřickým ThDr. Josefem Kouklem. V roce 1996 byla v ambitech kostela vytvořena nová sgrafita - zastavení křížové cesty panem Františkem Střížem z Mistřína na Moravském Slovácku. V letech 1996 - 1997 byl v kostele zcela zrenovován interiér v moderním duchu, zvláště pozoruhodný je hlavní oltář, který symbolizuje desky s Desaterem Božích přikázání, jehož autorem je arch. Jitka Švédová z Bludova u Šumperka. Další zařízení kostela pochází z větší části ze zbořeného kostela sv. Michala v Libkovicích u Mostu, dílem je z depozitáře kostela sv. Fabiána a Šebestiána v Praze - Liboci. Dne 19.7.1997 byla nová zastavení křížové cesty a nové zařízení kostela slavnostně posvěceno. V roce 2004 byly požehnány dva nové zvony, které se zrodily díky finančnímu příspěvku Česko - německého fondu budoucnosti, německých rodáků a také díky sbírce mezi místními obyvateli, chalupáři a daru obce Mařenice. V letech 2013 - 2023 došlo k dalším opravám kostela, který mj. získal novou střechu, opět se o ně největší měrou zasloužil Mgr. Marcel Hrubý. - V mařenickém kostele a jeho okolí již několik let probíhají letní oslavy patronky kostela, sv. Maří Magdalény (víkend kolem 22.7.). - Pozemek s kostelem patří církvi; v roce 2023 půjde na opravu omítek v ambitu a opravu dlažeb v ambitu kostela 300.000,- Kč z dotačních programů Libereckého kraje.

Zdroj: www.farnost-srbska-kamenice.cz

WGS84 souřadnice objektu: 50.80755°N, 14.679585°E

Komentáře

Žádné komentáře