Poškozené a zničené kostely a kaple v České republice

Zaniklé (známka 600) zděné synagogy

Druh stavby:

synagoga

Církev:

židovská

Parcela:

pozemková parcela č. 9/2

Kód katastrálního území:

621919,622052,622222,622281,622346,

Období devastace:

1938–1945

Důvod devastace:

jiný

Postaveno:

1877 - 5.9.1878 (zasvěcení)

Zbořeno:

5.7.1942

Poloha:

na Lineckém předměstí, v ulici Františka Antonína Gerstnera

Když byl po roce 1848 obnoven v Českých Budějovicích židovský náboženský život, bohoslužby se zprvu konaly v modlitebnách. Za krajského rabína Adama Wundera (1817 - 1905) a představeného obce Leopolda Löwyho bylo rozhodnuto o stavbě velké synagogy na Lineckém předměstí v místě bývalého Krumlovského rybníka. Staveniště o rozloze 4.200 m2 zakoupila Židovská náboženská obec od města. Projekt synagogy vytvořil vídeňský architekt Max Fleischer, který se specializoval na židovskou sakrální architekturu; zdejší synagoga patřila k jeho nejvýznamnějším pracím. Pod jeho vedením realizovali stavbu v letech 1887 - 1888 hlavně vídeňský architekt Johann Miedel, německý stavitel Bernhard Wandrey a pražský stavitel Alfons Werthmüller. Synagoga, slavnostně zasvěcená dne 5.9.1888, byla postavena v novogotickém stylu, zvenčí z červených a uvnitř ze žlutých neomítnutých cihel, a to jako objemná trojlodní bazilika s vysokým dvojvěžím v západním průčelí. Hlavní loď s křížovou klenbou byla 26 m dlouhá, 11 m široká a 11 m vysoká, obě postranní lodi měly výšku 4,5 m. Na východní straně byla hlavní loď uzavřena apsidou, v níž byl umístěn svatostánek (schránka na svitky Tóry, hebrejsky aron ha-kodeš). Na západní straně se nacházela empora s varhanami. Mramorové desky Desatera přikázání na západním průčelí, barevná okna, Davidovy hvězdy na vrcholu štíhlých věží, bohatá polychromie a hebrejské nápisy v interiéru dotvářely nádherný vzhled svatyně, která připomínala katolické katedrály. Synagoga, jež stála v parku vedle pozdějšího Justičního paláce v ulici F. A. Gerstnera, patřila k umělecky nejhodnotnějším synagogálním architekturám střední Evropy. Prostor synagogy byl určen pro nejméně 500 osob. Protože českobudějovická židovská komunita měla reformní náboženskou orientaci a užívala reformované liturgie, nebyly v synagoze ženské galerie a ženy seděly v postranních lodích na stejné úrovni s muži usazenými v hlavní lodi. O liturgii pečoval rabín, dva kantoři, pěvecký sbor s dirigentem a varhaník. Za 2. světové války byla synagoga na rozkaz vládního komisaře (nahrazoval funkci starosty města) Friedricha Davida dne 5.7.1942 vyhozena do povětří a zbylé zdivo bylo demolováno. Na jejím místě byl roku 1992 nákladem magistrátu města České Budějovice a Židovské obce v Praze postaven památník synagogy a obětí z okupačního transportu Akb, a to podle návrhu Romana Brichcína. Památník byl slavnostně odhalen dne 5.7.1992. - Pozemek, na němž synagoga stála, patří Generálnímu finančnímu ředitelství.

Zdroj: encyklopedie.c-budejovice.cz

WGS84 souřadnice objektu: 48.970587°N, 14.472847°E