fara (Kozlov) →
16883 bývalý klášter pavlánů

Zaniklé (známka 600) zděné kláštery

Druh stavby:
klášter
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 4/1
Kód katastrálního území:
665461
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
24.6.1501 (založení) - 1507
Zbořeno:
1959
Poloha:
u kostela Nejsvětější Trojice

Základní tvar kláštera byl obdélníkový s krytým ambitem křížové chodby ve středu. Vstup byl přes Červenou chodbu a postranními dveřmi, případně přes hospodářské budovy. Klášter byl dvoupodlažní a částečně byl asi podsklepen, vzhledem k hospodářskému využití. Budova byla zděná s mohutnými stěnami tlustými okolo jednoho metru, zastřešena byla sedlovou střechou. K jižní straně přiléhala oplocená zahrada. Byly zde i další hospodářské budovy. Okna nedodržovala jednotný řád a bylo jich relativně málo. Na střeše byly také vikýře s praktickým využitím. Mimo společné prostory zde bylo velké množství cel, protože každý mnich bydlel sám. - Přímo ke kostelu u hlavního východního vchodu přiléhaly místnosti prelatury. Následovala kapitulní síň, refektář, kuchyň a konvent. Ve středu byl rajský dvůr. Z křížové chodby je zachována pouze Červená chodba u kostela. Arkády ambitu zde byly zazděny. Chodba nebyla volně otevřena do rajského dvora, ale byla zde okna a vstupní brána v přízemí. Klenba byla křížová, nezvýšená, římská. Kapitulní síň s pulpitem sloužila k poradám a modlitbám řeholníků a pro předčítání. K shromáždění mnichů sloužil původně konvent, ten se však postupně změnil v obytnou budovu. Vzhledem k přísnému režimu řádu měl každý mnich vlastní celu, do které byl ostatním vstup zapovězen. V tomto řádu tedy nemohla být společná ložnice - dormitář. Refektář plnil úlohu klášterní jídelny. Nechyběla zde ani klášterní nemocnice a rozsáhlá knihovna. Součástí kláštera byla také pekárna a zelená lékárna, kam chodili i lidé z dalekého okolí. Další funkce kláštera byla banka a zastavárna. Ke klášteru patřily i hospodářské budovy a konfiskáty neplatičů (například mlýn, který sloužil i pro klášterní pekárnu). V okolí kláštera jsou četné kaple, kapličky, boží muka, mezníky se znakem Slavatů a zázračná studánka sv. Františka z Pauli. Množství žulových sloupků vyznačuje bývalé území paulánů a také prý patří k označení tajných chodeb. Na svazích Konračského údolí podél přístupové cesty z východu jsou na každé straně základy zřejmě barokních kapliček, obdobně podél poutní cesty do Nové Bystřice. Pauláni sloužili příležitostně mše také v kostele sv. Ducha u Slavonic. - Od roku 1381 začínají v kraji okolo Nové Bystřice a hradu Landštejna vládnout Krajíři z Krajku. Území dostávají od Václava IV. Po husitských nájezdech za vlády krále Vladislava II. Jagellonského se jejich moc velmi upevnila díky katolickému vyznání a dostatku financí. Další spřízněný katolický rod byli Rožmberkové, které často navštěvovali. Roku 1495 k nám Petr IV. z Rožmberka povolal mnichy řádu sv. Františka z Pauly. Ti založili paulánský klášter v husity zpustošeném Kugelweitě nedaleko Krumlova. Krajíři povolali paulánské mnichy také na své panství a založili klášter v dnešní obci Klášter ležící asi čtyři kilometry východně od Nové Bystřice. Stalo se tak dne 24.6.1501 rozhodnutím majitele zdejšího panství Konráda Krajíře z Krajku a za souhlasu pasovského biskupa Wigila, do jehož diecéze oblast spadala. Budova kláštera byla postavena v letech 1501 - 1507. Klášter byl založen ke cti a chvále Nejsvětější Trojice, Panny Marie a sv. Jana Křtitele. Klášter byl pojmenován Konrádem Krajířem "Sana cella," česky zdravá komora. Německy se mu říkalo "Heilbrunn" - Dobrá Voda, neboť právě voda z oněch tří pramenů přivodila v minulosti mnohá zázračná uzdravení. Pauláni nazvali studánku Vaterbrunn, na počest sv. Otce Františka z Pauly. Po zveřejnění 95 tezí proti odpustkům Martinem Lutherem vzniklo mnoho nových sekt. Král Ferdinand I. se snažil tyto sekty vymýtit. Ty členy sekt, kteří se do roka nepřidají ke katolické víře vypověděl ze země. Klášter tak v roce 1533 při svém ústupu na Moravu (pod ochranu šlechtice) vypálila sekta novokřtěnců. Bylo to dne 22. července 1533, právě v den oslav posvěcení chrámu. Přes čtyřicet mnichů a mnoho věřících bylo pobito, ves Klášter a sousední vsi byly vypáleny. Od toho dne byl klášter na 93 let opuštěn. Rod Krajířu roku 1572 vymřel po meči. Nadání klášterní bylo zrušeno. Další pohromou byla třicetiletá válka. Po bitvě na Bílé hoře následovalo obnovení potlačovaných řeholí. Císař Ferdinand II. paulánům daroval v roce 1625 klášter sv. Salvátora v Praze. Adam Pavel hrabě Slavata, který jako nový majitel panství nechal celý areál kláštera opravit, sem dne 29. září 1626 do nově založeného kláštera povolal Paulány z Burgundska. Narůstající příliv poutníků znamenal přestavbu kláštera a především nového chrámu v letech 1668 - 1682. Zasloužil se o to Ferdinand Vilém hrabě Slavata. Uvádí to rovněž nápis nad vstupem, který připomíná položení základního kamene dne 26. června 1668 a předčasnou smrt zakladatele Ferdinanda Viléma Slavaty 2. dubna 1673 v Praze. Jan Jiří Jáchym hrabě Slavata dokončil stavbu roku 1682. Poslední příslušník Slavatovského rodu Karel Felix, duchovní řádu karmelitánů, který daroval klášteru ostatky sv. Felika, umírá v Římě 21. července 1712. V chrámu došlo k velké tragedii, když při pouti na den sv. Trojice se zřítil kůr a v přeplněném kostele zahynulo pod jeho troskami mnoho poutníků. Roku 1785 byl klášter zrušen dekretem císaře Josefa II. ze dne 1.11.1785 (po zrušení paulánských klášterů v Praze, Vídni, Brtnici a ve Vranově u Brna); klášterní budova poté sloužila jako fara, škola a byty pro vrchnostenské hutníky a uhlíře. I po zrušení kláštera zůstal kostel vyhlášeným poutním místem. V klášterní budově byla později zbudována pekárna a až do konce druhé světové války zde sídlila škola. Po roce 1948 byla klášterní budova používána jako kasárna. V roce 1959 byl čtyřkřídlý areál kláštera zbořen, zůstala pouze tzv. Červená chodba a k ní přiléhající kostel. - Pozemek, na němž klášter stál, patří městu Nová Bystřice.

Zdroj: www.holytrinity.wz.cz

WGS84 souřadnice objektu: 49.022779°N, 15.158554°E

Komentáře

Žádné komentáře