← kostel Nejsvětější Trojice (Vojnovice) bývalý klášterní kostel sv. Mikuláše z Tolentina (Vratěnín) →
13950 kostel sv. Jakuba Většího

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 64/1
Kód katastrálního území:
742198
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
vojenský prostor
Postaveno:
poprvé připomínán 1236, upraven v 18. století
Zbořeno:
asi počátkem 60. let 20. století
Poloha:
po levé straně silnice z Rovné hned při vjezdu do obce

se sanktusníkem

Raně gotický kostel z první poloviny 13. století, rozšířený v 18. století, drobnější úpravy provedeny ještě koncem 19. století. První doložitelný doklad o jeho existenci pochází z roku 1246, kdy jej český král Václav I. propůjčuje Řádu křížovníků s červenou hvězdou. - Jednolodní, obdélný, s jednoduchým trojúhelníkovým štítem nad průčelím a dřevěnou předsíňkou před průčelím. Okna po stranách lodi byla zakončena polokruhově. Pravoúhlé portály byly prolomeny v jižní a západní stěně. Nad lodí se nacházela sedlová střecha, prolomená na jižní straně drobnými vikýřem s hodinami (ty dostaly roku 1929 elektrické osvětlení). Nad chórem byla vztyčena drobná sanktusová vížka se dvěma většími zvony a drobným umíráčkem. K presbytáři byla připojena obdélná sakristie. Strop kostela byl pokryt dřevěnými kazetami. Stěny zdobily malby s výjevy z mnoha dějinných epoch. Velký obraz na zdi za oltářem zobrazoval Krista na kříži s dvěma lotry. Po stranách oltáře visely dva vedlejší obrazy a vedle nich stály dva mohutné klasicistní sloupy. Před nimi se nacházel anděl s široce roztaženými křídly. Nalevo od oltáře byla kazatelna. Na pravé straně se nacházela zpovědnice a vchod do sakristie. Za oltářem visely konce provazů od dvou velkých zvonů a umíráčku ve věži nad oltářem. Před oltářem visela Madona ve velkém růženci. Jeho obvod byl osázen květy s perlami, střídavě vždy pět malých květů s malými perlami lemoval velký květ s velkou perlou. Madona nesla na hlavě „českou korunu“ a na levé paži držela nekorunovaného Ježíška. V pravé ruce držela žezlo. Pod nohama měla zeměkouli s hadem a jablkem. Osvětlení bylo zajištěno lustry z jemně tepaného železa, bohatě vyzdobenými českým křišťálovým sklem. V zadní části kostela se nacházel prostor pro varhany, do kterého se vstupovalo zvláštním vchodem. Jejich provoz byl zajišťován malými, ručně poháněnými, měchy. - Ves i s kostelem byla v roce 1946 začleněna do Vojenského újezdu Prameny; po jeho zrušení roku 1954 měl kostel propadlou asi polovinu střechy; zbořen byl asi počátkem 60. let 20. století. - Ves i s kostelem byla poničena v době začlenění do VÚ Prameny; k rozsáhlým demolicím poškozených budov zde došlo až po zrušení VÚ na základě hromadného demoličního výměru, který vydal Okresní národní výbor Sokolov dne 13.2.1957 s podmínkou, že v případě kostelů může být demolice provedena jen po vyjádření církevních orgánů. - Malá vzpomínka od pana Hartwiga Rupperta, váženého občana Krásna: „Jako malý kluk jsem velice často docházel k prarodičům do vsi Vranov. O nedělích jsem s nimi vyrážel do místního kostela na pravidelnou mši svatou. V lavicích jsem měl své místo, kde jsem pravidelně sedával. Kousek ode mne se nacházely ve zdi dvě niky a v každé z nich stála jedna soška jakéhosi boha. Jednalo se o slovanské pohanské bůžky, jež kdosi z Vranova před léty vykopal na místě slovanského hradiště. Sošky byly vysoké deset až patnáct centimetrů, jemně modelované. I když se jednalo o pohanské a ještě k tomu slovanské bohy, udržovali je němečtí obyvatelé města v úctě a vyčlenili jim tyto čestné prostory ve zdech kostela. Když bylo obyvatelstvo odsunuto a město s kostelem vyrabováno, sošky v kostele zůstaly. Nakonec byla kostelní loď zbořena a veškeré krásné vybavení, včetně sošek slovanských bohů, zmizelo navždy.“ - Základy průčelí jsou dnes patrné za dvěma velkými kaštany, na místě vnitřku lodi je díra (asi se propadla krypta). - Pozemek, na němž kostel stál, patří církvi.

Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech

WGS84 souřadnice objektu: 50.10193°N, 12.685379°E

Komentáře

Žádné komentáře