← kostel sv. Jana Křtitele (Uherčice) kostel sv. Barbory (Valkeřice) →
13935 kostel sv. Jakuba Většího

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 1265
Kód katastrálního území:
775991
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
jiný
Postaveno:
prvně zmíněn 1352, 1699, rozšířen 1787 - 1789
Zbořeno:
1976
Poloha:
ve vsi

Kostel byl jednoduchou barokní stavbou s obdélnou lodí a mírně odsazeným pravoúhlým presbytářem. Stěny lodi byly členěny tenkými štukovými rámy a osvětleny dvěma páry obdélných, segmentově zaklenutých oken. Stejná okna se nacházela i v severní a jižní stěně chóru. Uprostřed jižní stěny se nacházel pravoúhlý vstupní portál s dvěma podélnými okny po stranách. K presbytáři byla na jižní straně připojena sakristie s malým sanktusníkem. V západním průčelí stála hranolová věž, zastřešená nízkou helmicí a lucernou. Interiér lodi byl plochostropý, chór zaklenut plackou. V západní části byla vestavěna dřevěná dvoupatrová trojramenná kruchta. Vybavení interiéru pocházelo z 2. poloviny 18. století. K nejcennějším prvkům patřil hlavní oltář z roku 1787, kazatelna od mnichovohradišťského řezbáře Jana Hájka a pozdně gotická křtitelnice z 15. století, zdobená obloučkovým vlysem. - Po roce 1948 byl kostel používán jako sklad JZD. V 70. letech 20. století byl již kostel poničený a bez vybavení; vitrážová okna byla zničena a cenné zařízení bylo s výjimkou kazatelny rozkradeno. Zdivo kostela bylo zbořeno v roce 1976 pomocí traktorů poté, co se mu propadly střecha a krovy, i když obvodové zdivo a klenby zůstaly v pořádku. – Dne 13.5.1326 je prvně zmíněn kostel (pravděpodobně dřevěný, jeho vzhled není znám), obec a farář jménem Theodoricus. V 15. století vznikla pískovcová křtitelnice. Zachovala se dodnes jako jediná součást nejstaršího kostela. Je vystavena v Bráně Trojzemí v Hrádku nad Nisou. Okolo roku 1620 byl kostel zničen vlivem třicetileté války, rovněž celá vesnice byla vylidněna. Po roce 1624 byla opětovně osídlena, pravděpodobně byl postaven provizorní kostel až do výstavby nového kostela, farnost byla přifařena ke Chrastavě. Roku 1624 evangelický farář Abrode emigroval do sousední protestantské obce Sommerau (Bialopole) v Sasku a údajně s sebou vzal matriky. Nadále prý tajně provozoval duchovní službu Václavickým obyvatelům. V témže roce (1624) se ujal úřadu katolický farář Nierig. V roce 1651 pokračuje emigrace protestantských obyvatel. Roku 1699 byl vystavěn nový kostel se sanktusovou věžičkou, tento se pravděpodobně později stal presbytářem. Roku 1704 dědicové Christopha Pfeiffera z Chrastavy věnovali hlavní oltář do nového kostela, roku 1731 jsou prvně zmíněny varhany jakožto dar od Georga Thiela z Václavic. Roku 1775 byl v Praze odlit malý zvon pro tento kostel. V roce 1782 je kostel zmiňován jako zchátralý. V letech 1787 – 1788 kostel získal přestavbou poslední vnější podobu; byl rozšířen o 3 metry, navýšen o 1,65 metru, byla odstraněna sanktusová věž a na západní straně kostela byla vystavěna nová věž. Roku 1787 byl instalován nový hlavní oltář, který postavil Johann Hajek z Mnichova Hradiště (100 zlatých) a Ignatz Breuer z Liberce (65 zlatých). Roku 1831 obnovil varhany stavitel varhan Michael Nase ze Zákup. V roce 1854 byla nad kruchtu vestavěna druhá galerie. V roce 1863 sourozenci Thiele věnovali do kostela skleněný lustr. V letech 1871 a 1876 proběhla obnova střešní krytiny kostela; šindele byly nahrazeny břidlicí. V letech 1884 a 1885 byly pro kostel pořízeny tři zvony ze slévárny Petera Hilzera z Vídeňského Nového Města a kostel byl vymalován barevnými ornamenty malířem Otto Dresenem z Liberce. Roku 1891 daroval farář Heinrich Sommer kostelu nové varhany s 12 rejstříky. Za 1. světové války byly zvony zrekvírovány pro válečné účely, v kostele zůstal kvůli historické hodnotě pouze nejstarší zvon. Roku 1924 byly pořízeny tři nové zvony jako náhrada za zvony zrekvírované ve válce. Dne 24.9.1924 proběhla instalace a posvěcení nových zvonů, prvně se zvonilo večer v 18 hodin. V roce 1933 byla opravena kostelní věž, střecha věže byla pokryta měděným plechem, byl instalován nový věžní kříž. Za 2. světové války byly zrekvírovány všechny zvony, včetně nejstaršího pod památkovou ochranou. Po odsunu německých antifašistů v říjnu 1946 kostel postupně chátral, jeho historie končí demolicí v roce 1976. - V roce 2018 byl na místě, kde kostel stál, proveden archeologem Petrem Brestovanským ze Severočeského muzea v Liberci archeologický průzkum, který odhalil nejen základy posledního kostela s částí zachovalé vnitřní dlažby a odvodňovacího žlabu, ale i základy předchozího (původního) kostela, který zde stál před rokem 1699. Základy byly následně zakonzervovány a ponechány odkryté. V roce 2019 bylo kolem základů kostela instalováno 14 novodobých pískovcových reliéfů, které nechal vyhotovit a umístit v roce 2015 kolem hradu Grabštejn operní pěvec Luděk Vele (bývalý sólista Národního divadla v Praze), ale které musel na základě nařízení orgánů památkové péče zase odstranit. Nově je opravena celá ohradní zeď kolem kostela a hřbitova. - Pozemek, na němž kostel stál, patří městu Hrádek nad Nisou.

Zdroj: Martin Čechura: Zaniklé kostely Čech; Ing. Günter Fiedler

WGS84 souřadnice objektu: 50.85672°N, 14.914199°E

Komentáře

Žádné komentáře