← kostel sv. Václava (Louka) kostel sv. Jiří (Lučina) →
13838 kostel Panny Marie Sněžné

Zaniklé (známka 600) zděné kostely

Druh stavby:
kostel
Církev:
katolická
Parcela:
pozemková parcela č. 357
Kód katastrálního území:
920681, 990078
Období devastace:
1945–1989
Důvod devastace:
vojenský prostor
Postaveno:
(1408), 1793
Zbořeno:
1959 nebo 1960
Poloha:
nad hlavní komunikací mezi stavením č.p. 9 a hostincem č.p. 14

Zůstala velká hromada trosek porostlých náletovými dřevinami pod statkem. - Kostel (snad dřevěný) s farou i hřbitovem se připomíná již k roku 1408. V letech 1791 – 1792 z původního kostela zůstaly jen základy a presbytář, ve kterém byla sloužena mše svatá. 30. dubna 1792 byl položen základní kámen k novému kostelu, který byl dokončen koncem roku 1793. Požehnání vykonal budišovský děkan a farář P. Jan Maťátko 22. června 1794. Kostel se poté dočkal obnovy v roce 1869, práce byly provedeny dle návrhu architekta Josefa Erwina von Lipperta. Další celková rekonstrukce kostela skončila 21. července 1902. – Poměrně nízká kostelní věž byla ukončena zvonovitou střechou na čtvercovém půdorysu, v základně po třech stranách obloukovitě vykrojenou, oblouk v průčelí sloužil pro hodinový ciferník. Těsně k němu sahalo prostřední zvonicové okno s okenicí, další okna byla i na východní a západní straně věže. Ke konci rozložité střechy kryté břidlicí (nejméně do roku 1804 šindelem) se tyčila lucerna sanktusové věžičky s cibulí, makovicí a křížem, která téměř dosahovala výšky střechy věže. Závěr kostela byl pravděpodobně trojboce ukončen. Loď kostela byla plochostropá, z každé strany prosvětlená třemi okny. Zvenčí byla oproti širokému průčelí poněkud odsazena, zleva k ní byla přistavěna prostranná sakristie s jedním zamřížovaným oknem. Kostel byl vybaven dvěma oltáři. Hlavní oltář převzal kostel z kapucínského kostela sv. Barbory v Prostějově, zrušeného za reforem císaře Josefa II. Oltář byl zhotoven z dubového dřeva a nesl zdobený tabernákl se dvěma většími a dvěma menšími pozlacenými sochami andělů. Ty zase pocházely ze zrušeného kostela sv. Petra v Olomouci. Na stěně v závěru presbytáře byl zavěšen obraz Svaté Rodiny v kasulovém rámu, pocházející rovněž z kostela sv. Petra v Olomouci. Po stranách obrazu byly ve výklencích umístěny sochy svatých biskupů, na konzolách stály větší barokní sochy andělů. Stěna za nimi byla upravena štukovými girlandami, ostatní stěny kněžiště byly výrazně vymalovány a výklenky lemovány štukovým ornamentem. Nad tabernákl byl umístěn obraz ze starého luboměřského kostela s motivem Panny Marie Sněžné, pocházející z roku 1669. Ze stropu před hlavním oltářem visel křišťálový korunový lustr. Presbytář byl plochostropý, prosvětlený pravděpodobně dvěma obloukově ukončenými okny. Uvnitř po jeho levé straně stála na konzole socha Nejsvětějšího Srdce Páně. Boční oltář Bičování Krista pocházel ze zrušeného prostějovského kostela sv. Barbory. Jednoduchá kazatelna stávala při zdi na evangelní straně, protějšek jí tvořil boční oltář Bičování Krista. Na stejné straně při první lavici stál procesní kříž, uličku mezi lavicemi lemovaly vystavené korouhve. Křtitelnice s cínovým kotlíkem byla dřevěná a zdobená. Stávala pravděpodobně na epištolní straně v presbytáři. Na zdech lodi visely čtyři rozměrné obrazy, a to církevního otce sv. Jeronýma, sv. Maří Magdalény, Panny Marie Kojící a Neposkvrněného Početí Panny Marie. Jejich autor se nikde neuvádí. Rovněž neznáme autora obrazů Křížové cesty. Zvony pocházely z let 1500 a 1551. – Poprvé je o transferu církevního majetku v konzistorních materiálech zmínka 7. listopadu 1946, kdy konzistoř dala plnou moc P. Augustinu Spurnému, faráři v Novém Hrozenkově, aby zajistil všechen movitý církevní majetek ve farnosti Rudoltovice, popř. i v Čermné na Moravě, v Luboměři pod Strážnou a také ve Staré Vodě. Další dokument pochází z 20. listopadu 1946, kdy konzistoř v Olomouci dala plno moc P. Oldřichu Beránkovi, tehdejšímu faráři v Klenovicích na Hané, aby přestěhoval církevní majetek z farností Milovany, Čermná na Moravě, Luboměř pod Strážnou a Barnov. Kostel v Luboměři byl uzavřen již před 14. červencem 1947. Ještě v srpnu a září roku 1947 byly předány do Hukovic u Nového Jičína především bohoslužebné předměty. O půl roku později skupina seminaristů z olomouckého arcibiskupského kněžského semináře na lesní brigádě v Luboměři, mívala bohoslužby v již vyklizeném kostele. Následně byl kostel využíván jako sklad materiálu zdejším statkem, postupně chátral a o jeho úplné likvidaci bylo rozhodnuto až koncem 80. let 20. století. - Pozemek, na němž kostel stál, patří Agentuře hospodaření s nemovitým majetkem Ministerstva obrany ČR. - Na základě zákona č. 15/2015 Sb. byl pozemek, na němž kostel stál, ke dni 1.1.2016 vypuštěn z vojenského újezdu Libavá a stal se součástí nově vzniklé obce Luboměř pod Strážnou.

Zdroj: Jana Krejčová, časopis Poodří 1/2011

WGS84 souřadnice objektu: 49.688134°N, 17.666627°E

Komentáře

  • Kateřina Skalíková napsal 30.01.2009 09:51

    Kronika Libavska, J.Machala: První písemné zmínky o obci jsou již z r.1408, kdy je připomínán také kostel Panny Marie Sněžné a fara. O kostele je známo, že v něm byl umístěn Mariánský obraz ze zrušeného kláštera kapucínů v Prostějově. Kostel byl zbourán někdy kolerm r.1980.

  • Michal Valenčík napsal 31.01.2009 16:10

    Informace doplněny, děkuji.